PIGEON AND SHIT AND RUM PARTY 3

troll_morbivodJak jste jistě už na stránkách RUMu zachytili, 6.května proběhlo další, tentokrát už třetí, pokračování koncertních akcí pořádaných „naším“ ALLešem a Jirkou „Pigeon“ Holubem, avizovaných jako Pigeon & Shit & Rum Party. Přitom od předchozí akce uběhlo jen něco málo přes měsíc. Jo, hoši se do toho pustili s vervou a to se musí pochválit. Už podle složení kapel jsem se ale obával toho, že si do kralupské Ponorky, kde se obě doposud konané akce konaly, najde cestu jen pár nadšenců. Přecejenom čistě tvrdě metalové složení SORATH, TROLLECH a SMASHED FACE není v našich krajích takové lákadlo, jako byla Znouzectnost. Někoho by ještě mohlo napadnout, že to je taky věc promotion, tu ale kluci dle mého nepodcenili. Plakáty visely v Kralupech na každém rohu. Když jsem týden před koncertem šel pár rozvěsit, na mnoha místech už to bylo zbytečné. Něco jsem rozvěsil ještě ve Veltrusech a u nás v Odoleně Vodě, kamarád vzal jeden na nádraží do Libčic a jeden našel svoje místo i ve vstupní hale u nás na fakultě. Počítám, že Velvary nebo jiné okolní vesnice na tom díky klukům nebyly jinak. Koncert se konal 6. května, tedy v pátek. Pro mě tento termín byl trochu zvláštní, protože to bylo v předvečer Národního Kvalifikačního Závodu (NKZ) ve vodním slalomu, které jsme dva přes víkend pořádali ve Veltrusech.

Pro mě je to letošní rok v podstatě stěžejní závodní série v sezóně (celkem 6 závodů, 4 nejlepší se počítají..), takže jsem k němu chtěl přistoupit zodpovědně, abych byl druhý den schopen něco ujet. I proto jsem vzal auto s tím, že nebudu pít. Navíc jsem měl i návštěvu v podobě Lukina „Pogo“ ze třídy, kterej se nechal zlákat na koncert a že se druhej den podívá i na závod. V pátek jsme tedy postavili trať a nachystali závodiště na zítřejší závod (kvůli upevňování konstrukce na cílovou fotobuňku jsem musel po kolena do vody, kde mi málem ještě na nohu spadla palice…), a protože bylo ještě brzo, chtěli jsme se stavit u kanálu na jedno. Tam bylo plno, takže jsme se přesunuli do Kralup do mýho oblíbenýho pivního baru (kde Lukin při poslední návštěvě vylil pivo na stůl .

Ještě před tím jsem se pokusil zlákat ve Veltrusech bloudící a volnou hospodu hledající Zlíňáky, ale když jsem jim řekl, že v Kralupech hraje metál, moc nadšeně se netvářili . V pivasu jsme foukli jedno dvě tři pivka, já jedno – první a poslední na dnešní večer. Poté jsme shlédli posledních asi 10 minut hokejbalového zápasu mého a Markova bývalého klubu Hotofsson proti 4násobným mistrům 2.ligy McShivanům. Podle očekávání vyhrál favorit poměrem snad 8:5. Pak už jsme se teda přesunuli s Lukinem do Ponorky. U vchodu jsem dal řeč s Míďou (čtenáři Paya znají..) z URIN na téma pořádání koncertu jedné naší oblíbené kapely v Kralupech. Nebudu prozrazovat jméno, ale ještě s jednou mojí oblíbenou a asi ještě nějakou Míďovo oblíbenou by to mohlo na podzim nějak dopadnout.. Pokud sledujete RUM, tak pokud to dotáhneme do konce, včas se dozvíte podrobnosti… Taky se dozvídám, že doteď je návštěva trochu slabší, prej něco kolem 40 platících diváků. No, Znouze nebo Post-It to prostě není.. Dole ještě nic nehraje, ale nebude to trvat dlouho. Koukám, kdo že se to přišel podívat, zdravím se s ALLešem, Jirkou a Pájou, přichází i Hotofsson Dáda, kterej přišel na zápas taky jako divák rovnou z práce pět minut před koncem. Lukin si hned dává pivo, já bohužel nemůžu, chuť by ale byla. Osobně se seznamuju s Fredem ze SMASHED FACE, s kterým už chvíli komunikujeme po netu.

Po chvilince mě Fred opouští, že jdou borci z Velké Bíteše na to. Nějaký nazvučování neproběhne, to asi už kluci stihli před mým příchodem. Jdu tedy skouknout a poslechnout jejich nášup. A že to v podání SMASHED FACE nášup opravdu je. Hned od podlahy. Fred má prvotřídní kanál, což těší nejen mě, ale i pár dalších fanoušků, včetně Páji. Ten skoro ani nevěří, kde se v takovém sympatickém mladíkovi, jako je Fred, takovýhle zvuky berou . Měl jsem jistou obavu, že takováhle masírka se v Ponorce sleje do jednoho bordelu, ale zvuk je na poměry Ponorky až nečekaně dobrý. Zvukaři udělali neobvyklý tah, že vzali velké reproduktory vedle sebe na stůl a jeden otočili do diváků a druhý směrem k pódiu. Podle kluků to bylo dobrý i pro ně, že se slyšeli líp jak z odposlechů.. Takže jim to jede, nádherně brumlá Edova basa, Patrikova kytara je taky dobře čitelná, možná proto, že je jen jedna. Pája u škopků taky není jen vidět, ale dobře slyšet a tak si pozorný posluchač může opravdu vychutnat každý nástroj. Schválně říkám pozorný, protože pár pomalovaných blackoušů se zvedlo od baru a šlo roztočit svoje chlupaté ventilátory před pódium. Vzhledem k jejich potácivým pohybům jsem tušil, že ti asi fakt vnímaj jenom bordel, protože maj hlavu plnou jinýho bordelu. To se mi obzvlášť potvrdilo ve chvíli, kdy se po pár pádech na zem unavení vydali ještě rozevlátějším stylem zpět na bar, kde ulehli k věčnému spánku . SMASHED FACE hraje pár nových věcí, jinak materiál z vydařeného počinu Human: Earth Parasite (recenze zde…). Vychutnávám každý tón, zasekávací riffy střídají pomalejší pasáže, u kterých se nejdenomu přihlížejícímu notně kýve hlava. Chvílema skoro až trochu do HC, říkám si. Paráda. I Lukin je spokojenej a to jsem ani nečekal, že by se mu náhul jako SMASHED FACE mohl líbit. Nějakejch 30-40 minut uběhne celkem rychle a tak je ohlášena poslední pecka, novinka s výrazným názvem, až se s Pájou smějeme, že s takovým názvem to prostě musí být pecka. A „Malignant Delicious“ skutečně pecka je. Opravdu lahodná, dokonce byl slyšet i hlas, jaký Fredovi příroda nadělila do běžného života… Škoda že už musí být konec…

V pauze se posilňuji nějakým THC a bavím se s Lukinem a Davidem, taky s ALLešem. ALLeš mi taky půjčuje diktafon, abych mohl spáchat domluvený rozhovor právě s Fredem. Původně jsem myslel, že mi s tím trochu pomůže a že budu mluvit jen s Fredem, nakonec to dopadlo jinak… Nájezd Pogova matroše je luxusní a tak na začátek SORATH už mám dobře naložíno. Kluci už nějaký ten pátek hrajou bez warpaintu, ale jejich vystoupení tím vůbec neztrácí. Hudebně jsou na tom fakt dobře. Jejich pojetí black metalu mi přijde velice sympatické, melodické až zpěvné, prostě taková příjemná věc. Ale jako žádnej bigboš, to zase ne. Poslední nahrávku od SORATH jsem slyšel Gnosis a tak jsem v jejich koncertě trochu ztracenej, ale poslouchá se to výborně. Navíc se na to i dobře kouká. Admirerforestae uprostřed u mikrofonu s nádhernou kytarou B.C.Rich obstarává hlavní zpěvy, pomáhá mu po levici notně pařící Mar Markion a po pravici drtí druhou kytaru Francis a Ottar Distress za bicími vyloženě září. To co ten pán předváděl, to byla prostě paráda. S takovým nasazením a radostí hrající bubeník, ten je schopen strhnout pozornost jen na jeho stranu. Došla řada i na mě známej otvírák právě z Gnosis, ale název už si nepamatuju. Uprostřed setu si SORATH pozvali na pódium i členy TROLLECH,vydavatele Jirku Pigeona a kmotry ALLeše s Pájou, aby mohlo dojít k avizovanému křtu aktuální split sedmipalcovky, která nedávno vyšla u Jirkovo PigeonShitAgency. Křtí se stylově 666% RUMem a křtěný disk letí do obecenstva. A nachází si cestu ke mě, přestože třímám v rukou dva fotoaparáty – ten svůj a ještě u mě odložený Pájův. Po křtu přichází čas na to, abych šel spáchat ten rozhovor. Je mi to sice líto, že neuvidím zbytek vystoupení SORATH, ale někdy se to stihnout musí… Jdu si tedy koupit nějaký to nealko pití na sebou a následuju Freda do auta. Tam ale proti očekávání nebudem sami, ale je tu celé osazenstvo SMASHED FACE. Jsem trochu zaskočen, navíc zhulen a k tomu nervózní z mojeho prvního rozhovoru na diktafon. Omlouvám se klukům, jestli to stálo za hovno, ale snad to tak hrozný nebylo. Ostatně, až to nějak dostanu z toho diktafonu “na papír”, tak uvidíte sami..

Když se vracím ze zákulisí, akorát je pauza před dalšími na řadě – lesními blackouši TROLLECH. Jsem notně unaven a rozhozen, navíc tvorbu TROLLECH skoro neznám, jen tak pár mp3 z netu a tak jen tak pozoruju jejich vystoupení. Oblečeni v podivných kostýmech a s pomalovanými obličeji hrají TROLLECH zajímavý black s přírodními texty. To je všechno velice sympatické, ale co mě u nich trochu zklamalo, byl zvuk. TROLLECH totiž hraje s bicím automatem a ten zvuk prostě není ono. Zvlášť v kontrastu s po téhle stránce skvělými SORATH. Ale i tak dobrý. Lukin po chvíli řiká, že tohle se mu moc nelíbí, ale já si to docela užívám. Až na ten automat teda. Kytarista Johannes baví obecenstvo pózovaním na schůdku vedle sloupu, pózuje fotografujícím slečnám, později i chlapcům. Pomalovaným xichtem háže do diváků všemožný grimasy a přes prořídlé obecenstvo si koncert patřičně užívá. Dojde i na jednu pro mě známých – „Zelená ruka jara“, zazní i další hitovky, které už jsou pro mě ale neznámé, jako „Ve stínu starých dubů“, nebo nějaký cover od Immortal, u kterého se vedle mě rozplývá ALLeš v mikině BURZUM . Fred přichází ohlásit odjezd SMASHED FACE, tak se rozloučíme s tím, že se těší na rozhovor . K mojí lítosti, jako milovníka vody, lesní blackouši nezahráli pro mě absolutní TROLLECH hymnu „Koloběh vod“, kterou doma sjíždím na compu snad pokaždý, co spustím winamp . No, je to tu, konec. Je po koncertě, Lukin je už taky řádně zřízenej, nalitej a zhulenej, já zítra závodím, tak nemá cenu nějak zevlovat a jedem domu. Doma ještě fouknem lahvoňe, špeka na dobrou noc, nastavuju na compu ShutItDown na 30minut a pouštím na usínání Red Dwarfa, epizodu „Pistolníci z Apokalypsy“.

Zbejvá klasický shrnutí. Parádní akce, zábava, slabší návštěva, která se teda potom trochu zvýšila z těch zmiňovaných 40, ale přesný info nemám.. Těším se na další akci, ale to se nechám překvapit, kdy k něčemu dojde… Teď je léto a spíš čas open air koncertů, třeba Zelenýho Zákalu, kde letos budou mimo jiné pro mě magnety Despise, Krucipüsk a Dark Gamballe… Tak vyražte do Kralup…

SORATH: www.sorath.wz.cz
TROLLECH: www.trollech.com
SMASHED FACE: smashedface.wz.cz

Gorü


Fotozz (tentokrát to fotil jeden zkouřenej já…)


Trať na sobotní závod ve Veltrusech postavená, práce hotová, jen trochu prší. Chceme tedy ještě před koncertem na pivo hned u kanálu (teda já pivo nemůžu – řídím), ale je plno, tak se se spolužákem Lukinem, kterýho jsem zlákal na metal, už vydáváme do Kralup. Ale až po fotce duhy, která mi mizela přímo před objektivem. Ještě před pár vteřinami byla daleko výraznější. Škoda, že jsem to prosral… No, chtěl jsem se na úvod o tohle podělit :-).


SMASHED FACE – basák Eda, pěknej design basy a navíc mu to i pěkně hrálo a co je nejdůležitější, byl dobře slyšet..


..Ovšem chroptící, zvracející, brumlající a dokonce i normálně mluvící/zpívající Fredův kanál byl slyšet stejně ještě výrazněji :-)…


…a hodně nahoře byly i Pájovo bicí. V podstatě bych řekl, že bylo slyšet uplně všechno :-). Zvuk SMASHED FACE se vážně povedl,…


..takže se neztrácela ani Patrikova hra na kytaru. Diváci si potom mohli pohodlně vychutnat třeba jeho vymakané sekané/pískané přechody z rychlejších pasáží na až HC riffy-utrhlavy.


SORATH – Admirerforestae s (nádhernou) kytarou u mikrofonu…


…Francis u druhé kytary pařil jako o život…


…stejně jako Mar Markion. Ten když zrovna nebyl u mikrofonu, tak byl kolem basy ohnutej v pase a mlátil hlavou do větru…


…no a Ottar Distress za bicíma to byl taky výkon. Nejen, že jeho hra byla super poslouchat, ale i sledovat, protože kombinace hraní a všeho jeho kroucení se v rytmu byl zážitek i pro oko divákovo.


Návštěva dnes nebyla uplně oslnivá, ale metal prostě v Kralupech není co punk nebo nu. V popředí ikona kralupského podsvětí a jeden z pořadatelů Jirka Pigeon Holub.


Na pódiu SORATH, TROLLECH v civilu, ALLeš a Payo. Vše se schyluje ke křtu split 7″ EP SORATH / TROLLECH, které vyšlo u Jirkovo PigeonShitAgency (Allešova recenze zde)…


A už to teče, křtí se ALLešovým 666 RUMem, jak jinak :-). A kdo že ho leje? Další kralupská star, navíc i hokejbalová – Payo.


Juchů. Máš desku. Při té „velké“ návštěvě si pokřtěný vinyl po vhození do davu obecenstva našel cestu rovnou ke mě.. Super. Hned se mě ptá Lukin, jestli mám vůbec gramofon. To je jasný, ne?


A je to tady – lesní black metal TROLLECH!!! Bu bu bu… bubáci 🙂


TROLLECH – Asura Godwar of Gorgons Ray. To by se jeden skoro bál :-).


Johannes bavil obecenstvo nejen hrou, ale i výstupy na schod ke sloupku a ochotně pózoval fotografujícím…


Lord Morbivod se svou šestistrunnou sekerou… Uff, potkat ho tak večer nachmelenej u hřbitova :-)…


No a tohle je můj spolužák Lukin. Ten je tady tak akorát zralej na nějakýho toho bubáka :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *