PANYCHIDA – Grief For An Idol (CD 2013, Werewolf Productions / Cursed Records / Paragon Records)

„Třináctka“ je oficiálně považovaná za číslo plné neštěstí a smůly, nicméně tuzemská metalová scéna bude na rok 2013 vzpomínat jako na období nesmírně plodné, alespoň co se týče kvality jednotlivých počinů. Je to jen důkaz toho, že na českém písečku není všechno úplně špatně, přičemž do galerie úspěšných počinů lze jednoznačně zařadit i třetí řadovku kapely PANYCHIDA, která tímto úspěšně navazuje na rovněž zdařilého předchůdce „Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow“, ačkoli z hlediska rafinovanosti a promyšlenosti ho ještě o několik stupňů překonává.

„ Grief For An Idol“ bylo vytvořeno ve znamení hravosti a variability. Každá ze zastoupených skladeb je něčím výjimečná, každá nabízí jiný úhel pohledu na pohansky laděný druh black metalu. Úvodní dva vály („Dance Of The Fiery“, „Two Untouched Moments“) překvapují především svou rychlostí a do morku kosti zařezanou melodikou, po pohansky laděné hudbě ani památky (snad jen s výjimkou kytarových melodií), ovšem s příchodem titulního tracku („Krasatina (Grief for the Idol))“ je onen „pagan“ svět zpátky, ovšem v nikterak pompézní jakosti, ale v naprosto komfortním balení, ze kterého pulsuje skladatelský cit a um. Další tváří PANYCHIDY je i příklon k tradiční „heavy“ fušeřině, hned úvodní vyhrávka skladby „Don’t Tell Lies to Children“ je naprosto skvostná, zvláště pak v souvislosti s pozdějším jiskřením black metalu, gradujícím pompézním fanfárovým podkladem ve stylu LAIBACH :). Ovšem proč ne, když marš doprovází parádní průchody bicích v součinnosti s líbivou kytarovou mezihrou!

Tak jak jsou ovšem barevné hudební pletichy, tak úplně ve stejném režimu kapela pojala obsazení vokálů. Kvalitu Vlčákova blackového vřeštění není třeba více rozmazávat, kapele to takhle ideálně sedí, nicméně čistý zpěv Honzy Vaňka mě opravdu hodně překvapil, je vidět, že s jídlem roste chuť (viz. zkušenosti z poslední řadovkou kapely OBLOMOV). Každopádně v rozdělení zpěvů se ale stále nacházíme v polovině. Basák Talič si kupříkladu smlsl na staroslověnském textu skladby „O veliji Vezě“, ve které cítím určitý vliv norského přízraku BURZUM. A když už jsme u toho Norska, tak se klukům z PANYCHIDY povedl parádní kousek v podobě odchycení mistra V’gandra, jinak člena uznávaných HELHEIM, jenž nebyl vůbec líný na to, aby napsal k předloženému songu norský text (skladba „Minnestund“). Z vrcholných úseků desky nemohu zapomenout ani na zlatý hřeb v podobě závěrečné pohádky „Perchta“, jejíž obsah je z jedné poloviny tvořen pouhou četbou textu, aby po zhruba dvou minutách následovala vpravdě bubínkům lahodící instrumentálka. Snad jen toho samotného čtiva mohlo být přecejen o něco méně…

„Grief For An Idol“ je naprosto skvěle zkomponované album, žádné pózy ani silácký patos, pouhá umělecká výpověď. Tahle skládanka mě zkrátka baví od začátku do konce a pokud mi HEIDEN svojí deskou způsobili příjemný šok, ze kterého jsme se ještě nepropral, tak PANYCHIDA mi uštědřila další ránu přímo na solar. Jsem hrdý, že takováhle deska může vzniknout tady u nás a ještě k tomu v takto skromných podmínkách. Fakt, nelžu… (když člověk stále jen kritizuje, musí umět i chválit, není důvod tak neučinit).

ALL

http://bandzone.cz/panychida

http://panychida.bandcamp.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *