Oslava narozenin – JONESTOWNN, EARTHBOUND, KOHOUTEK Kladno – Poteplí, 19.1. 2007

kladno1Další pátek, kdy jsem nezůstal doma… i když jsem chtěl. Vyrazil jsem podpořit své oblíbence KOHOUTEK, kousek za město do oblíbené rekreační oblasti. Po příjezdu jsem se hezky občerstvil (několik rumů a vynikající černé pivo)! V sále útulné motorkářské hospůdky (během večera jsem se tak upravil, že jsem si ani nezaznamenal název hospody) již probíhal čilí předkoncertní ruch. Nošení aparátů, vynikající světelná akce a hlavně hudební reprodukce… z kulečníku. Zaregistroval jsem kultovní hity jako GREEN JELLY – „Three Little Pigs“ a KAISER CHIEFS – „Everyday I Love You Less And Less“… Opravdu povedená kombinace. Zahrál jsem si ještě na číšníka a na bedňáka a jde se na to…

Jako první po dlouhé době nastoupili KOHOUTEK. Jejich brutální zvuk a kratičké skladby rozpogovaly jen moji osobu a jelikož jsem hned při prvním výskoku vyrazil nějaké slečně pivo (nebo co to bylo za pití?), která ho na sebe neomylně vylila, rozpomněl jsem si na jednu „vydařenou předvánoční akci“ (ve dřeváku na VNITŘNÍ FAKTOR mě opilého museli vynášet ba dokonce vyhodit!!!) a uklidnil jsem se. Nerad bych tuto akci opouštěl předčasně… a tak jsem poctivě dokumentoval vystoupení KOHOUTKU. Bylo znát, že delší pauza jim opravdu neprospěla. Příště by se měli zaměřit především na „čisté hlavy“ před koncertem. Jinak kdo nezná podrobně materiál jejich vystoupení, těžko by asi hledal chyby. Ale u mě mají chlapci smůlu….Jejich patnácti písničkový recitál, odehráli v neskutečně krátkém a pro takový to styl hudby, příkladně neotravném čase. Myslím že, to bylo maximálně pět a dvacet minut, což je tak akorát. Padlo několik rumů a zase jsem si zahrál na bedňáka a nastoupila kapela číslo dvě:

kladno2EARTHBOUND (název jsem zjišťoval až po vystoupení od basáka). Jejich hard core nezapře vlivy kapel jako FAITH NO MORE (hlavně zpěvák překvapoval) a nesmím zapomenout na své oblíbence HELMET, nebo nemůžu nevzpomenout na staré dobré SUPPORT LESBIENS (myslím první dvě desky). Kapela až na bubeníka kompletně dredatá. V tomto stylu by to asi jinak nešlo. Jejich sehraný emotivní výkon opravdu překvapoval nejen mě. Obzvláště kytarista zásadně vyčníval z řady svoji kytarovou metalovou technikou. Zbytek mu ale zdárně sekundoval. Další kapelu, kterou jsem neznal a díky překonání lenosti jsem si zase rozšířil obzor do podhoubí undergrindové scény. Jestliže na ni někde narazíte, doporučuji vám neváhat a vyrazit. Jelikož se můj stav postupem doby stále horšil (rumy a pivo …). Jak už jsem uvedl, byl jsem rád že jsem ukořistil název prostřední kapely a poslední JONESTOWN jsem mohutně fotil, což nechápu, protože si závěr večera už moc nepamatuju. JONESTOWN? Zvláštní styl! Nesourodé a neuspořádané. Bubeník jakoby sólista… Hlavní kytarista nebyl moc slyšet, zvuková koule, s tou se už nějak počítá, ale třeba KOHOUTEK se s ní utkal daleko lépe. Aparatura převyšuje kvalitu hráčského umu. Jinak asi největší odezva toho večera. Chlapci předvedli agresivní ostrý rychlo punk!!! No to jsem jim pěkně naložil. Byl jsem opravdu kvalitně upraven a příště se to budu snažit napravit, ale nejsem si jistý, jestli tento přetěžký úkol moje debilní schránka zvládne. Závěr…Nevím, probral jsem se až při výstupu z auta. Tak to je od opilce pro tentokrát vše…

Radim

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *