Olda „Maestus“ Hrádek (ex- MENTALLY BLIND, REALM OF ALGOL)

Po delší době opět přispívám do rubriky „Hudba našich otců“, která měla trochu pauzu. Protože mi ale někteří z Vás psali, že by bylo dobré v tomto pokračovat, rozhodl jsem se s trochou sentimentu vyzpovídat Oldu Hrádka zvaného Maestus, jehož aktivity byly spojeny nejprve s deathmetalovou kapelou MENTALLY BLIND, později pak s black-space projektem REALM OF ALGOL. A protože je Olda také delší dobu zasloužilým otcem, bylo pro mě hodně zábavné položit mu několik všetečných otázek.

Tak tě moc zdravím u tohoto „fotrovského“ rozhovoru. Známe se hodně dlouho, něco jsme spolu prožili, tak mě tak napadá, jestli si vybavuješ nějakou naší vzájemnou story, která se ti hned jako první vybaví… 😊
Taky zdravím. Je toho asi víc, určitě se mi vybaví demonstrace tance fotbalistů Senegalu v Kladně na hlavní třídě! To je prostě kult!😊

Jak vzpomínáš na celou tu kladenskou „metal/bordel komunitu“? Koncerty, sedánky v hospodě, nekonečné diskutování o muzice atd. Chybí ti něco z téhle doby? Měl bys chuť se do těchto časů ještě někdy vrátit? Budeš někdy o tom všem vyprávět dětem? Co myslíš? 😊
Vzpomínám samozřejmě moc rád. Prosezené víkendy v hospodě a nekonečné debaty o muzice, to samozřejmě v člověku zůstane navždy. Byl to konec 90. let, internet prakticky nebyl. Veškeré zdroje hudby se měnily mezi kamarády. Jiná možnost jak se dostat k nějakým UG nahrávkám ani moc nebyla, takže ta doba tím byla dost specifická. Dostupnost opravdu tvrdé hudby byla menší než dnes, ale zas o to víc měl člověk ty nahrávky naposlouchané a k některým si pak dokázal vytvořit pouto na celý život. Alespoň já to tak vnímám.

Máš dva krásné syny. Jak jsi prožíval období, kdy ses poprvé stal otcem? Měl jsi nějakou představu, jak se budeš jako tatík chovat? Být rodičem… Co všechno to dnes obnáší? Zanech zde nějaké rady.
Děkuji.😊 Mám dva syny 8 a 5 let, takže občas je to dost náročné. Vždy jsem si přál mít dvě děti, tak jsem rád, že se mi to splnilo. Člověka to určitě změní. Vnímám to tak, že od narození potomka už nemá člověk zodpovědnost pouze sám za sebe, ale za celou rodinu. Když vidím, že děti něco baví, tak se je v tom snažím podporovat, ale nechci je do ničeho nutit, to bych řekl, že je kontraproduktivní. Jediné, co se dětem snažím trošku vštípit pod kůži, je vypěstovat v nich kladný vztah ke sportu a pohybu obecně. V tomhle si myslím je oproti mému dětství velký rozdíl. Já ho trávil prakticky neustále venku, s klukama v lese, na kole apod. Dnes mi přijdou děti díky všemožným technickým vychytávkám o něco línější. Proto jsem třeba i rád, že starší syn hraje závodně fotbal a baví ho to. Poskytnout nějakou univerzální radu je složité, ale možná bych jednu měl: kolegovi se osvědčila anténa ze staré škody Octavia, simply clever. 😊

Jak zásadně se ti od těchto chvil změnil život? Co všechno je jinak?
Jiné je hlavně to, že člověk už nemá tolik volného času. Bez dětí si člověk může cokoliv naplánovat, někam vyrazit a nic nemusí řešit. Nyní musím vše plánovat s ohledem na rodinu, která je na prvním místě. Proto už není třeba tolik času vysedávat s kamarády nebo chodit na tolik koncertů jako dřív. Ale když už se potom něco takového podaří domluvit, tak si to člověk dokáže víc užít a víc si toho váží.

Vybral bys něco, čím tě dokáží oba „dárečci“ s určitostí vytočit? Vzpomeneš si na nějaký domácí „cirkus“, ve kterém jsi jako rodič musel úřadovat?
Tak kdo má děti, tak asi ví.  Nejčetnější výskyt konfliktů jsou situace, kdy jeden si s něčím hraje a druhý to musí mít taky. Plynule to přejde do bitky a řevu, pak už člověk zasáhnout musí.  Druhým typem konfliktu je jev, kdy si jeden hraje v klidu a druhý se nudí. Začne poňoukat toho druhého a už to jede. Nakonec si ale se vším poradíme, zásahovku jsem zatím volat nemusel.

Někteří rodiče si ohledně výchovy načítají odbornou literaturu, sledují diskuzní pořady atd. Co o tom soudíš? Jsi zastáncem spíše autoritativní výchovy, nebo naopak patříš k „free“ rodičům, jež dávají dětem absolutní volnost?
Tak na tyhle „cypoviny“ jsme s ženou nikdy nebyli, řídíme se vlastní intuicí a určitě žádné poučky na internetu nevyhledáváme. Mám výhodu, že žena dělá učitelku v mateřské školce, ví, jak s malými dětmi pracovat a obecně dokáže určité situace, při kterých bych už „startoval“, vyřešit s noblesou. Za to jsem jí vděčný.

Chybí ti jako muzikantovi živé hraní? Vzpomněl by sis na vůbec poslední koncert, který jsi odehrál?
Abych byl upřímný, tak mi to ani moc nechybí. Poslední koncert se domnívám byl na AFOD festivalu 2007 v jižních Čechách. Ale na spoustu akcí vzpomínám rád, třeba s PANYCHIDOU, ELYSEUM z Dobříše, všechno to byli fajn kluci. Hudbu, co jsem dělal, jsem neměl v plánu hrát živě. Přece jen byla dělaná s pomocí automatu a za doprovodu všemožných samplů a beatů. K tomu bývá většina metalových fanoušků dost skeptická. Z hlavy mě napadají asi tři kapely, které tohle dokázaly a naživo je to super: MYSTICUM, LIMBONIC DARKSPACE… Ale na druhou stranu jsem musel respektovat přání mého parťáka, kterého jsem k sobě přizval ke spolupráci. A ten naopak chtěl hrát živě hodně.

Za svou hudební dráhu jsi prošel hned několika kapelami. Tvoříš v současné době nějakou hudbu? Máš chuť třeba znovu rozjet REALM OF ALGOL?
Momentálně nic netvořím, pouze si hraju jen tak pro radost doma na kytaru, když je trochu času. Poslední dobou si třeba přebrnkávám desku EMPEROR –Anthems To the Walkin At Dusk a baví mě to. Hudbu (dá-li se tomu tak říkat), co jsem tvořil, jsem dělal převážně u počítače. Byly za tím hodiny prosezené u různých programů – od programování bicích, kláves a tvorby různých „kosmo zvuků“. Na to teď již nemám tolik času, kolik by bylo potřeba.

V začátcích REALM OF ALGOL jsi úzce spolupracoval s Karlem Křížem alias Hogathem, který posléze založil poměrně úspěšnou kapelu GORGONEA PRIMA. Nicméně Karel už nějaký ten pátek mezi námi není… Jak na něho s odstupem času vzpomínáš? Byli jste po ukončení spolupráce ještě nějakou dobu v kontaktu?
Je to velice smutné, mrzí mě, že už spolu nikdy nepokecáme. Čas vždycky to špatné vytěsní a zůstane jen to pěkné. Něco jsme spolu prožili, spoustu legrace. Hogath byl velice talentovaný nejen po hudební stránce, ale uměl perfektně kreslit a měl cit pro fotografování. Spolupráci jsme ukončili zřejmě kvůli tomu, že jsme měli oba odlišný pohled na to, jakým směrem se vydat. Já to měl pořád jako koníček, bez přehnaných ambicí, Karel byl pravý opak. Proto si založil svojí kapelu GORGONEA PRIMA a v ní mohl naplno realizovat všechno tak, jak chtěl on. Pravdou je, že měli mít koncert na Brutal Assaultu, jeli menší turné po Francii, a vydali i docela solidní CD. Takže zřejmě po hudební stránce mu to docela šlapalo. Já jsem ho potkal snad dvakrát od té doby, co jsme se rozdělili, v kontaktu jsme nebyli.

V roce 2019 vydal nahrávku REALM OF ALGOL italský label Violet Nebula Productions. Jak se vaše vzájemná spolupráce zrodila? Našli si nahrávku sami? Dozvěděl ses, čím je právě CD „Realm of Algol“ nejvíce zaujalo?
Ozvali se sami, asi to našli někde na youtube. Zřejmě je zaujalo, že je to styl, na který se specializují.

Jak těžké je podle tvého soudu propojení rodinného života s životem hudebníka? Lze tyto dva světy propojit tak, aby to všechno dokonale fungovalo? Měl bys třeba nyní čas do muziky řádně říznout a rozjet všechny možné kapelní aktivity?
Tak samozřejmě asi záleží na tom, na jaké úrovni to člověk chce dělat. Pokud jen tak pro radost, čas od času nějaký koncert a nemít přehnaná očekávání, tak se to asi dá. Pokud by to mělo být něco ambicióznějšího, tak to problém může být. Nejde tady jen o rodinu, ale taky třeba o to, jak časově náročnou má člověk práci. Každopádně záleží na každém, jak se k tomu postaví, to se těžko posuzuje. Momentálně nic aktivně rozjíždět neplánuju. Ale zahrát si třeba čas od času s nějakým kámošem ve zkušebně, to bych si dovedl představit.

Vzpomněl by sis na dobu, kdy jsi s metalem jako hudebník začínal? Co tě donutilo k tomu vzít kytaru a začít zkoušet?
Od doby, co jsem začal vnímat hudbu, tak se mi vždycky líbila kytara úplně nejvíc. Když jsem se rozhodl, že začnu na něco hrát, tak kytara byla jasná volba. Ve čtrnácti letech jsem chodil asi rok na klasickou kytaru, kde jsem se naučil základy a zároveň jsem si pořídil první elektrickou kytaru. Učil jsem se od kamaráda, který v tu dobu studoval kytarovou konzervatoř.

Měl jsi někdy kvůli metalu problémy ve škole? Jak třeba na tvoji zálibu reagovali tím vším nepolíbení spolužáci?
Problémy jsem v tomhle smyslu neměl. Na gymplu to bylo jedno zvláštní individuum vedle druhého a na vysoký to bylo taky v pohodě. Například můj spolužák chodil běžně na přednášky s kulometným pásem a trikem MARDUK. Nyní na vysoké škole učí a brzy bude docent.😊

Vždycky se měl pocit, že se kolem tebe motali kamarádi, kteří měli rádi hlavně death metal či hard core. Ty jsi ale vždycky tíhl spíše k black metalu. Jak se to všechno seběhlo?
Je pravda, že kladenská scéna byla vždycky zaměřená spíš tímto směrem. Nevybavuji si žádného black metalistu z té doby, s kým bych byl na stejné vlně a byl z Kladna. Proto jsem se stával občas terčem vtípků, že se mi líbí black, ale samozřejmě v dobrém slova smyslu. Jinak si samozřejmě rád poslechnu i kvalitní death metal. V tom jsem se nezměnil.

Black metal se za posledních deset let hodně rozvětvil, součástí žánru jsou kluci, kteří už třeba vůbec netíhnou ke kořenům tohoto stylu, přičemž v samotné hudbě se to pochopitelně odráží. Máš pro toto pochopení? Co soudíš o evoluci black metalu?
Pochopení pro to mám. Stejně jako se mění svět kolem nás, tak se mění i hudba. Bylo by smutné, kdyby black metal usnul a byl stejný jako na počátku devadesátých let. Určitě se najdou spousty kapel, které tento styl obohatí a hledají jeho nové limity.

Posloucháš muziku i nadále na „celý byt“, nebo se u tebe v tomto ohledu přece jen něco změnilo? Vybral bys nějakou kapelu, na které se kupříkladu shodne celá rodina?
Abych si pustil muziku na celý barák, tak to jsem opravdu dlouho neudělal. Příležitostí, kdy jsem doma sám, je opravdu málo. Hudbu poslouchám hlavně v autě, přibližně dvě hodiny denně. Vybrat hudbu, na které se shodne celá rodina, to je opravdu těžký.😊 Možná ROXETTE? Nebo ještě RAMMSTEIN. Jinak se ženou vidím průsečík asi v kapelách jako PARADISE LOST nebo MOONSPELL.

Mají tvoji synové zájem o hudbu? Už jsi je stačil „otestovat“?
Starší syn má hudbu rád a má pro ni cit. U tchána, který je multiinstrumentalista, rád zkouší různé hudební nástroje, např. harmoniku, kytaru, flétnu apod. To, že má hudební sluch, mi došlo jednou v autě, když jsem poslouchal nějaké staré album FALKENBACH. Jsou tam takové různé vcelku náročné popěvky, ale přece jenom ne moc zpěvné pro malé děti. A on mi jednu tuhle melodii sám kompletně celou zazpíval a intonačně se opravdu trefoval. Tím mě hodně překvapil. I mladší syn má ale hudbu rád a často si zpívá, muziku vyhledává. Řekl bych, že celkově jsme dost hudebně založená rodina.

Držíš stále sbírku kazet, desek či vinylů?
Bohužel kazety už žádné nemám, zmizely v propadlišti dějin při různých stěhováních. Občas mě to mrzí, docela by mě zajímalo, co by mi na to řekly děti, když bych jim ukázal, z čeho jsem si pouštěl hudbu.😊 Nyní mám jen sbírku CD, snažím se kompletovat moje oblíbené kapely.

Co v současné době nejvíce posloucháš? Stále sleduješ scénu a nové nahrávky?
Mám určitý okruh svých oblíbených kapel, které občas protnu něčím novějším. Dalo by se říct něco mezi PINK FLOYD a SUFFOCATION. Cíleně nic nového nevyhledávám, většinou se jedná o doporučení od kamarádů. Dnes je tolik kapel, že není v mých silách se v tom přehrabovat. Kamarádi mají podobný hudební vkus, takže když něco poradí, většinou mi to sedne. Z novějších věcí se mi líbí poslední desky české kapely INFERNO, tam bych řekl, že to je právě krásný příklad té evoluce. Pořád je to temné, blackmetalové, ale zároveň neotřelé a progresivní, muzikantsky vyspělé. Musím opravdu smeknout. Ještě před nástupem covidu jsem je viděl naživo v Praze a stál jsem s otevřenou pusou, skvělej zážitek, ta atmosféra a energie mě opravdu pohltila. Zajímavě na mě působí i tvorba SCHAMMASCH. Od sousedů jsem byl hodně unešený z posledního alba ALGOR.

ALL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *