NANTOKANARU- He Who Dances With Swans (CD-R 2008)

Podle netradičních zvyklostí, strčil jsem CD do přehrávače, a to bez toho, abych si o kapele NANTOKANARU zjistil nějaké informace. Žil jsem tedy ve víře, že se jedná o zahraniční kapelu. V jednoduchém bookletu jsou navíc vyobrazeny dvě japonské hlavy a co se týče vypsaných informací, vůbec jsem si jich nevšímal. Od prvních vteřin poslechu mi tu však něco neštymovalo. Zvuková kvalita až okatě podobná české sterilitě (uff, tohle slovo je až možná příliš). Obratem jsem tedy ještě jednou mrkl na obal – a hrome, skutečně česká kapela! Tedy, takovýhle název, netradičně řešený obal, nu dobrá. Hudební stránka NANTOKANARU se pohybuje v rozmezí žánrů metal/rock s příměsí hardcoru. Protože mé uši jsou vytrénované a možná až moc všechno analyzují, všimla si také jistého vlivu čerpajícího z grunge. Nejde však o žádné skákačky, písně jsou až na výjimky ryze melancholické. Kapele rozhodně nelze upřít skladatelský um.

Pokud bylo cílem vytvoření skladeb, které jsou k zapamatování na první poslech, rozhodně se to klukům povedlo. Žel tento klad má také několik záporných bratříčků. Stačí dva nebo tři poslechy a rázem už není co objevovat. Nahrávce zkrátka chybí potřebná „hloubka“, jež by posluchače donutila k opětovnému poslechu. Přiznávám se, že právě o této kolekci jsem schopen v jednoduchosti říci: „docela dobré, ale víckrát už si to nepustím“. Z tohoto tvrzení pak vyvstává další negativum, spočívající v minimální osobitosti. Při některých skladbách mám zkrátka silný pocit, že jsem tohle všechno už někde slyšel. Ano, dnes by se toto dalo říci o každé třetí kapele, ovšem u NANTOKANARU je tento nešvar patrný o trochu víc, než by bylo zdrávo.Plusovou stránkou je pak naopak instrumentální stránka, která rozhodně nesklouzává nikam do „sklepa“, ale spolehlivě se drží v „horních patrech“. V podobném duchu se dá hovořit o vcelku kvalitním vokálu, ačkoli je na můj vkus až příliš „vystrčen“ před ostatní nástroje. Právě tento faktor mě na CD vadí nejvíce.

Slušný hudební potenciál je totiž jaksi schován za „slova“ a celková kvalita nahrávky je tak podstoupena průměru, byť komplexní potenciál je mnohem výše. Když si však uvědomíme, že NANTOKANARU existují teprve od roku 2006 a tento počin je jejich (téměř) debutem, máme rázem co do činění s talentovanou skupinkou nadšenců, kteří určitě nebudou mít skromné cíle. Zmínit bych rozhodně měl asi největší úspěch, spočívající ve vítězství v soutěži Jack Daniels Music Contest 2008. Držím palce v dalších aktivitách!
PS: Pokud se divíte položce osmnáct, která udává počet skladeb, tak vězte, že jednotlivé tracky jsou vždy oddělovány instrumentálními intermezzy…

ALL

http://bandzone.cz/nantokanaru


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *