MOHDOKU – Now It’s a Big Mistake Here!! (2CD – Rakuda)

moudoku_cd1Při posílání desek, CD, kazet a DVD čas od dojde k újmě. Nezodpovědné zabalení nebo prasácký přístup poštovního pracovníka může způsobit nenahraditelnou ztrátu. Když to odnese rovnou nosič je to nevratný osud, ale někdy je to nepříjemné i u obyčejné krabičky. Zvláště jedná-li se o extra balení, nebo atypický box. Tohle dvojalbum je vloženo do plastové schránky, ve které byly šířeny hry pro konzole Playstation a z Japonska dorazilo s oběma panty ulomenými. Problém je, že takovouto krabuchu je nemožné sehnat. Pokud byste o jednom kousku věděli, budu vám neskutečně vděčen a samozřejmě zaplatím.

Skupina MOHDOKU je mi naprostou neznámou. Tento dvojdisk je pravděpodobně sbírkou různých, dříve vydaných titulů. Ale mohu se samozřejmě mýlit. Pro první přirovnání bych použil následující slova: garážový rokenrol, prašivý střeštěný punk s velkou dávkou rozporuplného humoru, drsný bigbít s karaoke systémem, kdy vůbec nemám pojem co nahrála skupina, co je pouštěno, co dohráno nebo dozpíváno. Zpíváno falešně, radostnými pudy, hrubě. Kdyby se všechno rozdělilo do několika sekcí, mohli bychom si myslet, že jsou tu různé kapely. Takhle v počtu 79 roztodivných skladeb beru celek jako radostně obskurní, provokativní, drzý, poťouchlý. Amatérismus leží v protikladu s pouštěnými nahrávkami, nadšení je bořeno začátečnickým neumětelstvím. Myslím, že pánové by si z mých slov nic nedělali a v klidu mě poslali do patřičných míst, popřípadě rovnou složili jednoduchou údernou skladbu a mých pitomých recenzích. Tak jako je nevyrovnaný umělecký podíl, rozviklaná je i kvalita zvuku. Vše je čitelné, vše je slyšet, ale hlasitosti jsou značně rozdílné, celek se nese na úrovni demonahrávky. V průběhu prvního disku jsou již zmiňované kratičké jednoduché punkovky, ale vyslechnete i samply mluveného slova v délce několika minut, pochodovou dechovku, zaseknuté povídání, klávesově syntetický doprovod, útržek z filmu a kdoví co ještě.

Na druhém cédé se nic nemění. Vše postupuje v započaté koncepci utrhnout co se dá, urazit kdo jde kolem, vyprovokovat posluchače zúčastněné i pasivní. Delší stopáže jsou víceméně vycpané dlouhými introdukcemi různých samplů různých scén s následným primitivně punkovým šlehem. Je úžasné sledovat spontaneitu tvůrců, to jak si pranic nelámou hlavu s tím co se hodí a co ne, co se se dělá a co je nežádoucí. Pokud dílo není výběrem různých nahrávek, ale celým albem o rozsahu 133 minut, vede to k zamyšlení. Ne snad, že by to byl problém tvořit podobná alotria, spíše pro koho je deska určena. Na zadní straně bookletu je vyobrazeno dalších sedm titulů. Kdo vládne japonštinou, bude se zřejmě bavit mnohem více. Nám nezbývá, než se soustřeďovat na muziku samotnou a zbytek si představovat a domýšlet.

RadeK.K.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *