Metsatöll – Äio (CD-2010, Spinefarm Records)

ÄioPokud v rámci pagan/folk metalu existuje kapela, kterou poznáte na sto honů, tak je to rozhodně METSATÖLL. Estonští „vlci“ si nejprve na svou stranu naklonili domácí scénu, aby následně zaútočili na zbytek Evropy. Druhý tah je nepochybně mnohem těžší, ale METSATÖLL se díky neuvěřitelné osobitosti pomalu dostávají do povědomí fans a napomoci k tomu má druhé album vydané pro finské vydavatelství Spinefarm records. To první se jmenovalo „Iivakivi“ a vyšlo téměř po čtyřech letech od přelomového dílka „Hiiekoida“, které je zkrátka nepřekonatelné. METSATÖLL tak sami sebe uvrhli do nezáviděníhodné pozice. „Iivakivi“ není rozhodně špatná deska, ovšem ve srovnání s debutem zkrátka uspět nemůže. Na novince „Äio“ se však Estoncům povedlo takřka nemožné. Neuvěřitelným způsobem se ponořili do skládání a vykonstruovali skladby, které mají charakter majestátních hymen, nemluvě o jejich atmosféře. Mám dojem, že se kapela chtěla co nejvíce přiblížit svému nejúspěšnějšímu počinu a své představě obětovala úplně všechno.

Jelikož si METSATÖLL mohou díky své domácí popularitě dovolit luxus, na nějaký čas se vzdálili z Talinu a přestěhovali se na venkov. Tam také vzniklo jádro nových skladeb, včetně textů. Výsledkem je soubor metalových písní, kráčející ruku v ruce s estonským folkem a nepopsatelnou pohanskou aurou. Kapela se zároveň více opřela do razantního trashování, kytarové riffy jsou hutné a tvrdé, precizní je taktéž zvuk. Zkrátka a dobře, METSATÖLL se vrátili v plné polní a jsem si jist, že především v Pobaltí budou opět maximálně bodovat. V podstatě hned první track „Kui rebeneb taevas“ vtáhne posluchače do děje a pokud mám vyjádřit pocity z úvodu desky bez zábran – jde o jasnou hitovku, lepší úvod snad ani nemohl být. Přímočarý folk metalový nářez, maximální gradace. Rtuť teploměru však neklesá ani s následující „Tuletalgud“, ačkoliv Metsatollneustále opakující se melodický motiv může kdekomu lézt na nervy. Za vším je ale potřeba hledat účel, METSATÖLL dokážou jednou sáhnout tam, onehdy jinam, aby ve výsledku vznikl skvostný obrázek z mozaiky, jejíž dílky mají odlišné tvary. Další tvář? Píseň „Vaid Vaprust“, melancholická epopej se zajímavým námětem a dost možná ještě dokonalejším klipem. Rozhodně si ho nenechte ujít!

METSATÖLL však nejsou jen o metal/folku, ale také o folku samotném. Už na předchozích počinech bylo několik stylově pojatých lidovek, nicméně na „Iivakivi“ se posluchači ničeho obdobného nedočkali. Nyní se však kapela vrátila i k těmto osvěžovacím vzorkům a rozhodně udělala dobře. Píseň „Kuni pole kodus, olen kaugel teel“ je příjemným oddechem před další bouří a to doslova! Přiznávám se, že jsem tak trochu čekal, kdy kapele dojde dech, ale ani ve druhé části se neobjevil ani náznak nudy. METSATÖLL měli zkrátka kopec inspirace, a proto není divu, že i následující songy jsou uchu lahodící. Můj další favorit? „Nüüd tulge, mu kaimud“, briliantový a reprezentativní vzorek! A takhle bych mohl pokračovat až do úplného závěru…

Aby však recenze nebyla ukončena fádně, dávám k dobru ještě dva postřehy. První se vztahuje k výtečným vokálům a sborům! Z některých chórů mám až husí kůži. Nádhera! Nezanedbatelnou úlohu v tvorbě kapely opět získaly lidové inštrumenty. Kapela zjevně rozšířila svojí sbírku a multiinstrumentalista Lauri si opět hezky vyhrál. Äio“ je velmi podařené deska a v současné době snad ani není kapely, která by v daném hudebním ranku byla takto osobitá. METSATÖLL zkrátka poznáte. Sakra, nové skladby mě baví čím dál tím víc. Dávám „devítku“, ovšem „desítka“ je na dostřel! Super album!

ALL

http://www.metsatoll.ee/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *