Metal Mondóka č. 620 (Standa Jelínek – DYING PASSION, ELBE)

Když mi Standa Jelínek (DYING PASSION, ELBE) přislíbil účast v dalším partu Metal Mondóky, udělalo mi to velkou radost. Bylo totiž zřejmé, že budu moci namíchat hodně „barevný koktejl“. Dokonce jsem přemýšlel o nadhodnocení počtu ukázek, ale nakonec dostala přednost tradice. Šestnáct tracků je šestnáct tracků, pořádek musí být. A Standa za to vzal opravdu neskutečně, posuďte sami.

ASGAARD – Horizon Upside Down (z alba „What If“)
Začíná to romanticky, takový trochu gothic. Tohle nepoznávám, určitě jsem to ještě neslyšel. Celkově to působí příjemně. Co se mi nelíbí, tak to je zvuk bicích, působí to trochu jako automat. Myslím, že by jim slušel víc přirozený zvuk. Na můj vkus kopák moc mlaská. Ale to je jen taková technická, celkově z toho mám dobrý pocit.
Jedná se o polskou skupinu ASGAARD, která funguje už velmi dlouho, přičemž toto úplně nové album lze do značné míry považovat za comebackové. Už ses s nimi někdy setkal? Jak obecně hodnotíš polskou scénu? Máš tam nějaké oblíbence?
Setkal jsem se jenom s ASGARD. (smích) Tuhle kapelu ale neznám. V Polsku mám několik oblíbenců. Hodně se mi líbí třeba TIDES FROM NEBULA, jejich poslední album „From Voodoo to Zen“ je velká síla. Sleduji i RIVERSIDE a LUNATIC SOUL. Celkově fandím i Nergalovi, hodně zajímavý je jeho projekt nebo druhá kapela? ME AND THAT MAN. Ale narazil jsem na víc zajímavých kapel, takže polskou scénu hodnotím velice dobře.

LIFE OF AGONY – Whispers (z alba „Soul Search Sun“)
Hm, dobrý válec. Líbí se mi zvuk kytar, krásně hutný. Trochu mi to evokuje 90´ brooklynskou scénu, tím postupem a zvukem kytar s bicíma. Hlavně v těch pomalejších pasážích. Zpěvák má zajímavou barvu hlasu, ale jako by mu to čas od času ujelo.
Myslím, že jsi to vcelku trefil. LIFE OF AGONY určitě znáš. Dostal ses někdy blíže k jejich nahrávkám?
Ej, jasně že znám. LIFE OF AGONY jsem v 90´ poslouchal, hlavně desku „River Runs Red“. Pak jsem celkem nedávno zaregistroval, že zpěvák Keith Caputo se přeoperoval na dámu Mina Caputo a že vydávají novou desku. Mám pocit, že jsem si ji i jednou pouštěl, zajímalo mě, kam se to posunulo. Žádné překvapení se ale moc nekonalo.

IN MOURNING – Thornwalker (z alba „The Bleeding Veil“)
Ty jo, první tři tóny jsem myslel, že MY DYING BRIDE „The Cry of Mankind“, ale není tomu tak. (smích) Pěkný nášup, líbí se mi to, střídání s akustickými pasážemi se mi zamlouvá. Tenhle song neznám, ale něco mi říká, že by to mohli být IN MOURNING. Poslouchal jsem od nich jednu starší desku, to bude tak deset zpátky, ale nejsem si jistý.
Máš pravdu! Jsou to opravdu IN MOURNING. Ukázka je z jejich nového alba „The Bleeding Veil“. Za mě se jedná opravdu o skvělou nahrávku, vřele doporučuji. Máš rád tuto poměrně pestrou paletu deathmetalového ranku?
No vida. Jo, čas od času si něco podobného pustím. V tomto žánru jsou pro mě top starší desky OPETH a KATATONIA. IN MOURNING, na které jsem narazil cca 10-12 let zpátky, k nim měli blízko. Nové desky neznám, budu si na to muset udělat čas a jejich novinku poslechnout.

RICO DARUM AND SUPERDEAD – Let You Down (z kompilace „Theatre Of Tragedy – Remixed“)
Hustý, diskoška. Takový trochu RAMMSTEIN se zpěvačkou. Nic co by mě vyloženě zaujalo, asi to neznám. Ale na nějaké párty si to dokážu představit. Docela dlouhý na jeden motiv. Jediný, co se mi líbí, tak ty synťákový arpeggia.
Na téhle ukázce je zajímavé hlavně to, že se jedná o remix songu od THEATRE OF TRAGEDY. V tom základu je pochopitelně slyšet Liv Kristin, přičemž onen track jinak pochází z alba „Assembly“. Zachytil jsi u THEATRE OF TRAGEDY i to jejich elektroničtější období? Co soudíš o jejich vývoji?
Aha, tak remix. No s THEATRE OF TRAGEDY bych si to vůbec nespojil. Znám je z období, kdy hráli ještě death/doom ala „kráska a zvíře“. Mám doma i to jejich sametové album. Jak začali koketovat s elektronikou, už mi přišlo, že to nedělají nijak zajímavě. Mám rád propojení metalu s elektronickými prvky, ale to se taky musí umět. V jejich případě mi přišlo, že to bylo na sílu. Ale co dělají dnes, to netuším. A hrají vůbec ještě? Liv jede už sólově, ne?
THEATRE OF TRAGEDY už nehrají, ovšem v závěru své dráhy se vrátili spíše ke svým kořenům. Tak tady jsem neuspěl.???? 

CONVULSIF – Five Days Of Open Bones (z alba „Extinct“)
Temný klávesy, temná basa, šamanské bubny, zatím takové meditativní. Jo, tohle už mě baví, líbí se mi, jak to roste. Asi to neznám, ale je to krásně psychedelické a skvěle to graduje. Parádní avantgarda, tyhle úlety mám rád! Co to je? Rád bych si poslechl celou desku. Ten zkreslený saxofon (nebo co to je?) tomu dává tu správnou temnou hmotu.
Prozatím asi nejméně známá kapela. Jsou to švýcarští CONVULSIF. Jaké největší avantgardisty máš v oblibě? Přiznám se, že obdobnou hudbu mám taktéž velice rád.
Tohle si rád poslechnu celé, je to opravdu výborné. Avantgardní umělce mám rád celkově a nejen v metalu. Poslední, co mi přišlo hodně zajímavé, jsou ALL TRAPS ON EARTH s albem „A Drop of Light“. A nebo bych lehce avantgardním nazval i desku „Fear“ od ONSÉGEN ENSEMBLE.

CLAN OF XYMOX – All I Ever Know (z alba „Spider On The Wall“)
80´synth pop/darkwave? Neznám, ale baví mě to. Tohle může být něco z té doby, ale klidně i něco nového. Podle zvuku bych tipoval spíš současnost. Hodně kapel se teď odkazuje na tu dobu – viz třeba ULVER. Občas si nahodím na Spotify playlist tímhle směrem a nestačím se divit, kolik relativně mladých interpretů tuhle hudbu hraje.
Dá se říci, že ses svým způsobem trefil. Zkušení matadoři sice hrají neskutečně dlouho, ale zároveň dokáží svoji hudbu „prodávat“ v poměrně moderním hávu. To mě na nich hodně baví. Album „Spider On The Wall“ patří k těm novějším. Máš k obdobnému hudebnímu ranku bližší vztah? Znáš některá starší alba CLAN OF XYMOX?
Tuhle kapelu neznám, ale budu to muset napravit. Čas od času si něco podobného pustím, podle nálady. Mně to hlavně evokuje školní léta, kdy byla tahle hudba na vrcholu. Ale je stále spousta až bych řekl ortodoxních fans tohoto žánru. Jednoho takového znám, říkáme mu „Srdcař“, a tohle bude určitě jedna z jeho srdcovek. (smích)

STERBEFALL – Stirb Nicht (z alba „Verlorene Zeit“)
Takový doom metal až black, nelíbí se mi zvuk. Je to asi bicíma, které celkově moc šustí na výškách. To je němčina? Tohle taky neznám, přijde mi to takové rádoby temné, určitě to budou pozéři. (smích)
Jedná se o ruskou kapelu STERBEFALL, texty v němčině, za mě docela zajímavost, ovšem beru, že ne každému to sedne. Rusko… Jak myslíš, že se současná situace v Rusku promítne do hudebního dění? Máš nějakou oblíbenou kapelu z Ruska či Ukrajiny?
Zajímavé mi přijde, že zpívají německy. Patří to i nějak k tématům? Teď si nijak nevybavuji, jaké znám kapely z této země. Napadají mě KAUAN, ti dělají docela zajímavou hudbu. A z Ukrajiny asi jen JINJER. No doufám, že se současná situace do hudebního dění nijak nepromítne, alespoň bych si to moc přál. Je mi moc smutno, když sleduji celé to dění. Obdivuji Ukrajince, jak se k tomu postavili! Jejich prezident je pro mě hrdina, opravdový chlap. Až mě mrazí z toho, jak se celý svět postavil proti Putinovi, to je hodně pozitivní. Ale musí se jednat opravdu rychle. Doufám, že ten parchant dostane, co si zaslouží.

ROTERSAND – Waiting To Be Born (z alba „Random Is Resistance“)
Další taneční věc, ale taková víc potemnělá. To taky neznám. Už se začínám stydět, jak jsem neznalý. (smích) Relativně jednoduchá věc, která je postavena na syntákových arpeggiatorech. Zpěvák má pěkné linky, něco mi to ale strašně připomíná, možná ten ULVER. (smích) Ale ti to nejsou, to bych poznal.
Tahle scéna frčí v Německu. Těch kapel je tam velké množství. ROTERSAND patří k těm zajetějším, myslím si, že klub pro tři stovky hlav v pohodě vyprodají. Neuvažoval jsi někdy o tom, že by sis obdobnou hudbu vyzkoušel? Tu potemnělou hudbu bez kytar, jak říkáš?
V Německu tohle frčí už dlouhá léta, mají tam opravdu silnou scénu. Ty jo, ale zatím mě tohle ještě nenapadlo. Ale díky za podnět, nasadil jsi mi brouka a třeba brzy vzejde nějaký projekt. (smích)

ROLLINS BAND – Gone Inside the Zero (z alba „Nice“)
HC jak vyšitý, tuhle hudbu jsem poslouchal ještě na škole. Podle zpěvu bych tipoval Henryho Rollinse, který měl kapelu ROLLINS BAND. Byl jsem dokonce na koncertě v pražské Lucerně, to se psal rok tuším 1994. Měli tam ještě výbornou předkapelu, která hrála takový zajímavý rap s prvky etna, to mě docela překvapilo. Jmenovali se SENSER.
Velká paráda, krásně jsi to uhodl! ROLLINS BAND z alba „Nice“, kde se přece jen už trošku vzdálili od toho původního HC. Je nějaká nahrávka, ke které se vracíš, případně bys byl schopen se vrátit?
Já jsem poslouchal desku „Weight“ a tím to pak pro mě skončilo. Jen okrajově jsem něco sem tam zaznamenal, klip atd. Ale určitě by mi nevadilo si tohle album po tak dlouhé době znovu pustit, určitě nějakou příležitost najdu.

TESTAMENT – Shades Of War (z alba „Low“)
Tohle jsem poslouchal taky ještě na škole – 90´ thrash metal. Tohle by mohli být TESTAMENT? Měl jsem od nich desku „Souls of Black“, na které jsem měl pár oblíbených songů. Pak už jsem to moc nesledoval. Ale když to teď tak poslouchám, tak cítím úplnou nostalgii. (smích)
A pak že nic nepoznáš.???? Ano, TESTAMENT z desky „Low“. Obecně se mluví o zlaté čtyřce thrash metalu: METALLICA, SLAYER, ANTHRAX, MEGADETH. Jsou podle tvého soudu TESTAMENT právě tou „pětkou“, nebo bys je historicky vložil ještě výše? Která z těchto kapel ti je nejblíž?
Spíš bych je vložil do té „pětky“. Pro mě v té době byli z těchto kapel nejvýše METALLICA a asi i stále jsou. Pokud bych měl řadit, tak přesně tak, jak říkáš. METALLICA, SLAYER, ANTHRAX, MEGADETH, TESTAMENT. Ale všichni to jsou thrashoví velikáni.

R.E.T. – Lovely (z kompilace „In Memory Of Fusaty“)
Hm, nějaký gothic/doom. Zajímavý, jak se v průběhu songu změnilo BPM. Tohle neznám. Není to špatné, ale nic, co by mě nadchlo. Možná v 90´ by mě to bavilo víc. Mají takové až klišé postupy, podle zvuku to bude něco staršího? Líbí se mi growl, má podobnou barvu jako Bart Smits, který zpíval na desce „Always…“ od THE GATHERING. Ti byli ovšem celkově mnohem zajímavější.
Stando, taková zajímavost. Jsou to R.E.T., kteří si takto pohráli s předělávkou „Lovely“ od DISSOLVING OF PRODIGY. Máš s oběma kapelami osobní zkušenost? Počítám, že v době vašich začátků jste s nimi nejspíše byli v kontaktu, nemýlím-li se?
No tak to jsi mě dostal. (smích) R.E.T. samozřejmě znám, mám doma desku „In Memories“. Tenkrát se mi hodně líbili, pamatuji si, jak jsme na ně jeli do Ostravy, tenkrát tam hráli ještě ENDLESS a byl jsem z obou kapel úplně paf. Dissolvingy jsem samozřejmě taky sledoval, viděl jsem je poprvé jako předkapelu THE GATHERING v pražské Roxy. Pamatuji si, jak jsme jednou půjčovali Dissolvingům nástroje, protože jim někdo vykradl zkušebnu. Bylo to tuším ve Vendryni na Fullmoon Carnival festu, který pravděpodobně pořádali právě R.E.T.

MOANAA – Triad (z alba „Embers“)
Tohle je pěkný. Má to atmosféru, energii, baví mě to. Co to je? Jako je mi to povědomé, že bych to mohl už slyšet, ale nevzpomenu si. Krásně to graduje, pecka! Takový post- metálek, to já rád. (smích) Trochu mi kazí celkový dojem ta melodická kytarová vyhrávka před koncem.
Další polská kapela. Jmenují se MOANAA a rozhodně patří k těm známějším post-metalovým spolkům od našich severních sousedů. Setkal ses někdy s tímto jménem? Čím tě obdobné kapely nejvíce baví?
Ano, ten název znám, už jsem si to určitě někdy pouštěl. S Martinem Spacoshem si posíláme občas nějaké zajímavé desky a myslím, že tam byla i MOANAA. Ale hold neudržím všechny ty názvy v hlavě. Tyhle kapely mě baví především atmosférou, kterou vytváří. A pak také invencí. K mým nejvíc oblíbeným patří asi CULT OF LUNA, obzvlášť album „Mariner“ s hostující Julii Christmas. Teď mají už i novinku, ale ještě jsem se k ní nedostal.
Novinková deska od CULT OF LUNA je znovu naprostá šílenost, to aby sis na to vzal dovolenou.????

STONE TEMPLE PILOTS – Creep (z alba „Unplugged“)
To bude nějaký živák, unplugged? Něco ze Seattlu? Jóó, podle zpěvu STONE TEMPLE PILOTS. Tuhle kapelu mám rád. Scott Weiland měl moc krásnou barvu hlasu, líbil se mi i ve VELVET REVOLVER. Už jsem to dlouho neslyšel, budu si to muset někdy pustit.
Máš další velký bod, přesně tak! Stando, co ty a grunge? Máš k těm stěžejním kapelám nějaký vztah? Jak bys vůbec zhodnotil odkaz tohoto specifického žánru, který se v devadesátých letech těšil neskutečné oblibě? Čím myslíš, že to bylo primárně způsobeno?
Grunge jsem v 90´moc nechtěl sledovat, protože jsem byl metalista. (smích) Grunge poslouchala hlavně Zuzka, takže to u nás docela hrálo. Já jí na oplátku pouštěl metal všeho druhu. (smích) Ale třeba deska „Ten“ od PEARL JAM mě teda dostala. Měl jsem a stále mám rád ALICE IN CHAINS, ti byli trošku tvrdší. Čím byl způsoben ten humbuk, netuším. Hodně to asi posunula NIRVANA. To pak o téhle scéně věděl celý svět, což se možná některým introvertům nemuselo úplně líbit, hlavně pak Kurtu Cobainovi.

HYPNOS – Dawn of Their Halcyon Age (z alba „The Blackcrow“)
Hm, při startu pěkně nabroušené kytary. A jedeme, death metal. Joo, tohle jsem si nedávno pouštěl. HYPNOS? Mají dobrý zvuk, pěkně to šlape. Bruna si moc vážím, je to osobnost. Měl jsem možnost se s ním potkat i osobně a je to moc milý člověk. HYPNOS dělají hudbu stále velice dobře a poctivě, fandím jim.
Skvěle, opravdu HYPNOS. Baví tě obdobná hudba spíše takto naservírovaná, nebo jsi schopen si death metal doma pustit za bílého dne, jak se říká?
Ale jo, někdy a hlavně za bílého dne si pustím něco hodně tvrdého, pomáhá mi to eliminovat negativní energii.

HOGJAW – Where Have You Gone (z alba „Rise to the Mountains“)
Tak další kapela, co neznám. (smích) Ale podle zvuku tipuji, že to budou Američané. Takový tvrdší jižanský rock, stonerockové riffy. Jasně, teď to tam slyším! Borci určitě nosí klobouky a flanelové košile. Zpěvák má dobře zastřenou barvu hlasu, to se mi líbí. Taková hudba do auta.
Myslím, že jsi to popsal úplně přesně. Tihle borci umí tu atmosféru Ameriky skvěle zprostředkovat. Jakou další hudbu posloucháš v autě? Liší se to od toho, co si normálně servíruješ doma?
Já mám v autě starý rádio, který přehrává jen kazety, což do auta není úplně praktický. Dřív jsem to tam sázel a poslouchal spíše svižnější a přímočařejší věci. Teď v autě poslouchám rádio, buď Beat nebo Český rozhlas. Vybraná alba si pak pouštím hlavně doma.

THY CATAFALQUE – Koszontsd a hajnalt (z alba „Vadak“)
Ženské vokály, dudy a metal. Jazyk nerozpoznám. Ty jo, ty dudy to nějak rozjely, to asi bude spíš hrané na klávesy. Taková docela plochá písnička, pořád jsem čekal, že něco přijde a nepřišlo. Ale celkově mi to nic neříká, nepoznávám.
Od THY CATAFALQUE je opravdu těžké něco vybrat, neboť každá jejich skladba je takřka úplně jiná. Počítám, že toto jméno jsi už zaregistroval.
Jasně, zaregistroval, jedno album vydal i Martin Čech z Epidemie Records, tedy nějaký čas i stájoví kolegové. Jedno album se mi dost líbilo, ale už si nevzpomenu na název. Oni se přestěhovali (Tamás Kátai) z Maďarska do Skotska, tak už mi je jasné, proč ty dudy.

Stando, děkuji ti moc. Mohl bys ještě na závěr vyzdvihnout ukázku, která se ti líbila nejvíce? Kde jsem se ideálně trefil do vkusu?
Aleši, já ti děkuji za osvěžení paměti a poznání nových kapel. Nejvíc mě oslovili CONVULSIF, tohle si rád celé naposlouchám. Měj se krásně a přeji spoustu kvalitní hudby.

ALL

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *