LAUXNOS – The Last Pier (CD-2015, Nihil Art Records)

Front 700Ještě jednou se v tomto týdnu podíváme do vzdálených ruských končin, přesněji do města Syktyvkar, kde tvoří udergroundový umělec Kirill Andreevich alias Katharos (jinak také člen EMPTINESS SOUL, FROST FLAME, THE HAPPINESS CAGE atd.). Jeho osobnímu projektu v současné době vychází druhé řadové album, které se mi do rukou dostalo tak trochu přednostně a tudíž tuto recenzi berte jako takové pozvání k opravdu velmi zajímavému produktu. Ten potěší především příznivce melancholického post-metalu – viz. úvodní instrumentální skladba „Mourning At The Sea“, podtrhující příslušnost k tomuto žánru bez servítek. Skladbou se line pouze jediný důležitý a neustále se opakující motiv, avšak jako pozvánka k dalšímu poslechu funguje toto antré velmi dobře.

Vyložení karet na stůl tak přichází až s „Dolphin’s Tale“, krásné romantické skladbě, jež je postavena na ševelivých kytarových motivech, jimiž si mě LAUXNOS rozhodně získal. Velmi osobitě však působí i vokály v ruském jazyce. O ty výhradně čisté se postaral hostující Rain Prahlada (NIDRA DENY THE FUTURE atd.), zatímco hlavní protagonista se podílel na extrémnějších hlasech. Naopak co mi zde poněkud chybí, to jsou mnohem ostřejší bicí, neboť jejich zvuk na mě působí jaksi tupě a nevýrazně. S ohledem na působivost celku to sice není nic extra zásadního, ale pokud budete nahrávku testovat na lepších přístrojích, rozhodně si této skutečnosti všimnete. Třeba hned v jedné z rychlejších kompozic („Wind of Hope II“).

lauxnosCo se však týče atmosféry, nelze nahrávce v podstatě vůbec nic vytknout. „The Last Pier“ dokáže posluchače vtáhnout do děje takřka okamžitě a mě osobně vůbec nepřekážejí ani časté monotonní vsuvky, zintenzivňující spirituální výrazivo. Ostatně námět alba pojednává o dobrodružné cestě napříč širým mořem, přičemž plavba samotná představuje bezmezný ráj protikladů. Katharos při svých mořských toulkách potkává nejen houfy nádherných delfínů, ale dostává se i do děsivých nočních bouří, aby ve finále bojoval s přírodními živly o přežití. Bizarní záchrana pak pravděpodobně přichází v „Gale Force 9“, nejpoddanějším tracku, kterému vévodí příjemný melodický zpěv. Jaký to kontrast vůči „In Prayer To The Gods“, kde se to naopak hemží zlostnými screamy, přičemž finální part skladby nemá daleko k tvorbě Islanďanů SÓLSTAFIR.

Nicméně jak skvěle album začíná delikatesní „Dolphin’s Tale“, ukončuje ho neméně zdařilý vál s názvem „The Last Contemplation Of The Moon“. Právě zde je v kostce shrnut hudební obsah celé kolekce, přičemž finále skladby zakončuje relaxačně ambientní intermezzo. Na tomto místě celý příběh finišuje, avšak Katharos se rozhodl ještě pro jeden z bonusů, jímž je skladba „The Secret Of Three Cornes“. Ta mi však nepřijde ničím extra výjimečná a určitě bych se bez její přítomnosti obešel. Hold do konceptu se nevyplácí řezat ani bonusovým způsobem, neboť právě tento song je po stránce nálady úplně jinde a vypovídají o tom hlavně hlubší doom metalové vlivy. Ale s ohledem na působivost zbytku, je má poslední poznámka úplně zanedbatelná. „The Last Pier“ je opravdu velmi příjemný komplet. Má sice své mouchy, po zvukové stránce ještě nedosahuje na ty nejvyspělejší kapely, nicméně provedení většiny skladeb je ukázkové. Už teď mi je jasné, že k většině skladeb se budu rád vracet i v dalším čase.

ALL

http://vk.com/lauxnos

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *