KYPCK

„Svéráz národního metalového lovu“

kypcklogoNad sovětským městem Kursk létají rakety, země je jeden velký oheň. Nacistická armáda rozmetá vše, co se blízká rudou hvězdou, nicméně pomalu ztrácí dech. Hrdinové v ruských uniformách statečně odolávají a příliš nepřemýšlí nad tím, zda právě prožívají poslední den svého života. Ne všichni vojáci jsou však zcela oddáni vojenské povinnosti. Někteří se už z principu vyhýbají vraždění vetřelců a schovávají se v pustých lesích a při vodce diskutují nad svými nemilými osudy. V alkoholovém opojení pak berou zbraně do rukou a chrání svá vlastní těla ( i duše). Tohle je válka plná rozporů, plná mrtvol a nespravedlnosti. Na jedné straně pomáháme budovat, na straně druhé mučíme a zabíjíme. To všechno, abychom sami přežili. Nit mezí dobrem a zlem je příliš tenká a navíc Rusko (SSSR) je velká země. Národ plný rozporů (ostatně, co my, Češi?).

Na těchto myšlenkových střípcích vzniká finská formace KYPCK (čtěte „kursk“) a svou hudbu bere jako výlet do lůna matky Rusi. Styl jejich prezentace se možná někomu z vás bude zdát odpudiví, ovšem pánově dobře vědí, proč si tuto dobrodružnou cestu vybrali. Máte-li rádi ruský film „Svéráz národního lovu“, jste na správné cestě k pochopení celkového konceptu debutového alba „Cherno“, jež vyšlo v tomto roce (2008). V jejich tvorbě nechybí vážnost, satira, emoce, lačnost, vážnost ani nepopíratelný obdiv k Rusku (či SSSR). Finové tak rozehráli zajímavou hru s posluchačem, a to v podstatě podobným způsobem jako to v minulosti učinili slovinští LAIBACH. Nikdo zkrátka neví, co je myšleno vážně, co třeba jen pouhá recese. Inu, udělejte si vlastní názor…

ZAČÁTKY

KYPCK fakticky vznikli teprve před rokem, ovšem myšlenky směřující k založení sahají už do roku 1999. Tehdy dva členové slavných SENTENCED, jmenovitě se jedná o kytaristy Samiho Kukkohoviho a Sami S. Lopakku, začali pracovat na ryze ponurém doom metalovém projektu, který měl být záměrně situován na ruskou kulturu. Po plánovaném rozpadu SENTENCED, osamocená dvojice začíná s tříděním nachystaných demáčů, které posléze znamenají založení kapely, jež nese název KYPCK. Tohle všechno se odehrálo ještě předtím, než se ke kapele přidal vokalista Erkki Seppänen, jinak také učitel ruského jazyka. Lopakka a Kukkohovi si totiž usmyslili, že by se pro jejich výraz nejlépe hodila ruština, kterou Erkki samozřejmě skvěle ovládal. A nejen to. Z petrohradských studií si přinesl spoustu inspiračních pramenů, a to jak z historie, tak i z pozdějších vlastních zkušeností, které nasbíral především díky práci na ruském velvislanectví. Erkki navíc do nově vzniknuvší formace přivedl svého kamaráda Kai H. M. Hiilesmaaho, který se pro myšlenku kapely okamžitě nadchl a skvěle tak dotvořil čtyřlístek finských „Rusů“.

„Všichni jsme byli tak nadšení z nové kapely a také z celá myšlenky, že téměř za čtyři měsíce jsme měli materiál na jeden a půl alba. Bylo to jako voda, která se na jeden ráz vylila z břehů“. (SS Lopakka)

Samotná debutová nahrávka byla nahrána v červnu minulého roku a do vínku dostala název „Cherno“. „ Hned po nahrání jsme si všimli, že z našich rukou vzešlo něco opravdu originálního a nevšedního. Z desky máme všichni obrovskou radost…“

TEXTY A IMAGE

Na první dojem by se mohlo zdát, že KYPCK se ve svých textech budou zabývat pouze událostmi druhé světové války, ostatně samotný název souboru a také zvolená image ledacos napovídá. Opak je však pravdou. Vokalista Erkki se při psaní nechal inspirovat bohatou ruskou historií a samozřejmě také vlastními zkušenostmi, které při pobytu v Rusku získal. Kapela se ale také vrací k rusko-finským vztahům, které byly v minulosti opravdu silně napjaté a některé válečné konflikty mezi oběma zeměmi jsou dones považovány za nejhrůznější válečné konflikty vůbec. Finové si však paradoxně se svými „rivaly“ nikterak nevyřizují účty, ba co víc, spíše se snaží upozornit na fakt, že oba národy mají a vždycky měly ledacos společného. Např. skladba „1917“ je inspirována skutečným příběhem. Pradědeček bubeníka Hiilesmaaho byl policistou v Sankt Petěrsburgu a text skladby vypovídá o jeho útěku do Finska v období revoluce. Máme tu však jiné, neméně zajímavé body. Erkki přiznává, že ho velmi ovlivnila díla ruských literátů a překvapivě se také vyjadřuje o Bibli, jakožto díle , které spousta Rusů považuje i dnes za nepřekonatelný klenot. Zároveň nepopírá, že mezi největší epochy ruské (či sovětské) historie patří období druhé světové války, které se snaží kapela situovat. Proto se to na webových stránkách hemží rudými hvězdami, hesly v azbuce a už vůbec nemluvě o obrazech komunistických pohlavárů v čele se Stalinem. Kapela však paradoxně nevypráví nic o svých politických postojích, pouze se zavrtává hluboko do ruských stepí, jež považuje stále za neprobádané. Někdy se až skoro zdá, že pánové vlastní křišťálovou kouli s jejíž pomocí se vracejí o několik desítek let nazpátek a zkoušejí si žít život ruských vojáků majících „málo“, ale i o to by se s vámi dokázali rozdělit. Oni však nic podobného nepotřebují! Svojí hru si dělají v dnešní době, alegoricky, s nadhledem, humorem, smutkem i smíchem (vřele doporučuji shlédnout video ke ke skladbě „1917“).

Kupte si proto v sekci merchendise nefalšovanou plynovou maskou s rudou hvězdou či válečnou košili s obdobným emblémem a logem kapely a přitom si uvědomte – nemusím nikomu vůbec nic vysvětlovat. Zkrátka si s kapelou zahrajte tuto hru „Na toulavého ruského vojáka“ a uvědomte si: „bez rudé knížky to nepůjde“! Vrcholný kousek? Určitě kytara Sammiho Lopakky ve tvaru kalašnikova (viz. foto a poslední část tohoto příspěvku). Skutečně grandiózní kousek!

HUDBA

Všechny tyto atributy by však byly k ničemu, kdyby k nim kapela nepřidala potřebný hudební um. Debutová deska „Cherno“, obsahuje devět skladeb zatěžkaného a valivého doom metalu s nepřekonatelně studenou atmosférou. Cestopisný materiál po ruské zemi ( také historii) dá v některých momentech vzpomenout na nejsyrovější skladby BLACK SABBATH, a to především díky zbustrované base a obdobnou kytarovou stylistikou. Album otvírá ponuré intro nazvané „Gidrolokator“, které se následně přelévá v první skladbu „Rozhdestvo V Murmanske“, jež představuje buldozer, valící hromady sněhu a bahna. Posluchači se také poprvé přestavuje vokalista Erkki, jehož role spočívá v jakémsi popisování jevů, které se člověku při poslechu honí hlavou. Skvělou volbou bylo také využití ruského jazyka – skutečně není vůbec poznat, že vychází z finských úst. Jemnost slovanského jazyka je skvostným kontrastem mezi hrubou a hutnou hudbou, jež je na tomto kotoučku promyšlená do posledního detailu. Navíc zpěv je v některých momentech „pročištěn“ nejedním zvukovým efektem jako např. ve skladbě „Ocherednye“. Slovutnou píseň „1917“ jsem již výše popisoval, a tak svou pozornost zaměřím na další stěžejní song – „Stalingrad“. Pokud je někdo z vás vášnivým milovníkem válečných dokumentů a zároveň metalovým posluchačem, rozskočí se vám pod tíhou této nálože tělo. Hudba je jízdou tanků po promrzlé ruské pláni a její autentičnost je naprosto výjimečná. Zkuste si někdy nasadit sluchátka a procházet se jen tak pustou krajinou. Za nedlouho se budete otáčet a zkoumat, zda-li vás zpoza stromů nepozoruje nějaký nabroušený odstřelovač. Tajuplným příběhem je rovněž „ Odin Den iz Zhizni Yegora Kuznetsova“, jež je předzvěstí závěrečné elegie „Demon“. Jedná se zřejmě o nejmelodičtější song, i když přísahat bych na tuto tezi rozhodně nechtěl. Závěr je totiž opět ozdoben monotonní litanií, provázející album „Cherno“ od základů. Nicméně nazvat hudební směřování KYPCK jako sludge doom metal by bylo přinejmenším zjednodušené. Kapela je odkojena úplně jinými hudebními proudy a citlivě si s nimi pohrává. KYPCK do monotónnosti implantovali autentickou záživnost, tu vábivou děvku, jež manipuluje s duší nakaženého posluchače.

FAKTA

1032 – první písemné záznamy o ruském městu Kursk
1508 – město Kursk bylo připojeno k centralizovanému ruského státu.
1943 – bitva u Kurska. Jednalo se o největší tankovou bitvu ve vojenské historii
1994 – jaderná ponorka K-141 Kursk se poprvé spouští pod mořskou hladinu
2000 – K-141 Kursk se propadá v Barentsově moři a sní 118 životů
2007 – kapela Kursk zaznamenává své debutové album
2008 – kapela vydává debutové album „Cherno“

LOPASHNIKOV

„Lopashnikov“ je originální název speciálně vyrobené kytary, jež byla vytvořena přesně podle požadavků Samiho Lopakky. O realizaci celého projektu se následně postarala finská společnost Amfisound pod jejíž značkou vzniklo nemálo dalších výstavních kousků. Zde jsou

slova samotného Samiho:

„Lopashnikov je opravdu umělecké dílo, vytvořené s vrcholnou zručností. Byl jsem úplně pryč, když jsem viděl a zkoušel na tento monument poprvé hrát. Uvědomil jsem si, že mé mlhavé představy se opravdu proměnili ve skutečnostt. Kytara je dělena na skutečné díly, které jsou z původního AK-47. Spoušť, zásobník a odnímatelný box. Vše je promyšleno naprosto pečlivě a fantastickye. Plug-inu je ve spodní části rukojeti, bezpečnostní – catch-stejně jako on / off hlasitosti. Lopashnikov vypadá jako opravdová zbraň, nicméně je také vynikající kytarou. Jeden by si mohl myslet, že je těžké hrát na nástroj, který má takovýto tvar, ale je to přesně opačně. Lopashnikov je jednoduše nejlepší kytara jakou jsem kdy měl. A další výhoda? Když udělám při hraní chybu a fanoušci to poznají, mají možnost otočit hlavu kytary do mých úst a rozstřelit mi mozek 🙂

KYPCK line-up:

E. Seppänen – vocals
S. S. Lopakka – guitars
J. T. Ylä-Rautio – bass
K. H. M. Hiilesmaa – drums

Diskografie:

1917 – singl – (2008)

Cherno – CD – (2008) UHO Production / Century Media

Videa k nahlédnutí:

Fotogalerie:

[nggallery id=4]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *