KAUAN

„Naše nové album bude nejlepší, které jsme zatím udělali“. To jsou slova talentovaného umělce Antona Belova, jehož mistrovství je zakomponováno především do třech desek KAUAN, ale i dalších fungujících či brzo vzniknuvších projektů. Tento rozhovor se však přece jen více točí kolem stále ještě aktuálního alba „Avaa tuulen maa“, jenž tlustou čarou utíná metalovou minulost a nabízí post-rockově ambinentní hrátky s naprosto nezaměnitelnou tváří…

Ahoj Antone! Jak bys prozatím zbilancoval hudební dráhu KAUAN? Čekal si, že se tvoje kapela tak rychle dostane do podvědomí lidí? Např. tady v Česku se dá vaše poslední nahrávka docela pohodlně sehnat, což třeba o dvou předchozích deskách úplně neplatilo…
Ahoj! Když jsem s KAUAN začínal, nebyl jsem si zcela jistý tím, zda jakékoliv album tohoto projektu vůbec někdy vyjde. Totéž by se dalo říci o i o tom našem posledním albu…. Říkáš, že se dá v Česku poměrně lehce sehnat? To je skutečně super, protože o nás tím pádem ví mnohem více lidí, a když se jim naše hudba líbí, mohou si CD bez potíží koupit. Ale ty ses ptal i na novinky u KAUAN, takže… zrovna nahráváme nové album a pokud bych měl nejlépe popsat jeho koncept, použiju slova, která řekl náš zvukař, když slyšel promo. „Měl jsem obavy, že by to mohlo znít podobně jako předchozí desky, ale tohle je něco zcela nového. Jasně, hudba je stále od stejného autora, má podobnou myšlenku, ovšem jsou tu cítit nové vize, nová technika, ale co je úplně nejdůležitější, stoprocentně to jiskří od začátku až do konce.“ Už teď mohu tedy slíbit, že se posluchači mohou těšit na naše nejlepší album!

Tak to se máme rozhodně nač těšit. Nicméně já bych se ještě zastavil u CD „Avaa tuulen maa“, protože už na něm je cítit odklon od metalu směrem k jakémusi zvláštnímu druhu post-rocku. Jak cílená byla tato změna? Já osobně mám pocit, že se vám nyní otevírá širší spektrum hudebních možností…
Přesně. Uvědomil jsem si, že se metalu vzdaluju…vzdaluju se od těchto “uzavřených” stylů hudby s přesně definovaným počtem nástrojů. Hudební vize se dají zkrátka vyjádřit i jinými metodami, čímž samozřejmě neříkám, že metal nebo rock jsou chudé žánry. V mém hudebním jazyce se však kytary stávají stále více abstraktními, což mě nejenom baví, ale zároveň také naplňuje.

Má deska nějaký ucelený koncept či jednotnou myšlenku?
Hmm.. má jednotnou atmosféru, která by se dala vyjádřit jako “nekonečno”. Podle mě myšlenka není něco neměnného. Myšlenka může být změněna dokonce i v procesu realizace. To samé platí pro “Avaa tuulen maa “.V podstatě jsem měl jednu základní myšlenku, přičemž k její realizaci vedlo spoustu cest a jen posluchač je jediná osoba, která může slyšet zda nahrávka obsahuje jedinou myšlenku, a nebo několik malinkých, které jsou provázány do sebe.

Jaké si prozatím zaznamenal ohlasy na stále aktuální nahrávku? Jak moc rozdílné jsou třeba recenze/názory lidí z různých koutů světa?
Zaznamenal jsem tisíce příznivých recenzí v nichž se hudba KAUAN setkala s velkým uznáním. Dokonce jsem už zahlédl i nějaká videa, na kterých nějací lidé hrají naše skladby. Ale abych ti odpověděl… nikdy se nepokouším rozlišovat reakce lidí s ohledem nato odkud přicházejí. Ani mě to nenapadlo (smích).

Čím se při skládání hudby necháváš nejvíce inspirovat?
Abych byl upřímný, tak na tuto otázku jsem donedávna neznal vůbec odpověď. Vše se ovšem změnilo až nyní, tzn. v době, kdy připravujeme nové album. Jinak právě na tuhle otázku jsem v rozhovorech odpovídal snad milionkrát a vždycky jsem odpověděl rozdílně a v podstatě nic z toho zpětně nemůžu považovat za skutečnou inspiraci. Nyní však odpověď už znám. Mou největší inspirací je láska, dále pocity a také vzpomínky.

Co proto tebe osobně znamená seberealizace?
Je to úspěch, radost z něčeho co jsem udělal. Pokud vytvořím skladbu a někdo řekne, že je “cool”, to úplně stačí. A je to milionkrát větší úspěch, než kdyby “ten někdo”byl například moje přítelkyně.

Finsko a Rusko, to jsou státy, které historicky nebyly vždycky úplně zadobře. Co naopak tebe na Finsku (potažmo finském jazyce) nejvíce fascinuje?
Jazyk, geografická poloha, povaha lidí, hudební dědictví, příroda… tohle všechno je podobné místu kde žiju, i když samozřejmě v Rusku.

Teď jen taková pikantnost. Znáš hudbu kapely KYPCK? To je zase naopak finská kapela, zpívající rusky…
Ano znám je. Oni o nás dokonce slyšel ještě dříve než my o nich.

Je ve vašich možnostech organizace celoevropského turné? Domnívám se, že hodně fanoušků by si vás přálo vidět na vlastní oči!
Nějací Rumuni se nás pokoušeli pozvat do Bukurešti na velký koncert, ale bylo kolem toho spousta problémů jako například vysoké náklady spojené s dopravou atd.. To víš, že bychom rádi uskutečnili koncert třeba u vás v Česku! Já dokonce věřím, že se to jednou skutečně podaří. V dohledné době totiž budu bydlet na Ukrajině, kde strávím i několik let. Odtud bude do Evropy mnohem blíž než ze Sibiře nebo Uralu.. Nicméně tohle v současné době není úplně to hlavní, čím bych se zabýval, i když je možné, že nějaké evropské turné na podporu nového alba opravdu uskutečníme. Zatím jsme však o něčem podobném s Avantgarde Music nemluvil. Takže… kdo ví, jak to nakonec všechno bude….

Vaším domovem je Čeljabinsk. Jaké je to vlastně místo pro život? Existuje v tomto městě či regionu nějaká hudební scéna?
V Čeljabinsku je poměrně bohatá scéna, orientující se na klasické rockové kapely, a pak také hodně letí „core“. Pak bys tu narazil také na několik umělců, kteří se zabývají elektronikou, ale nejedná se o žádný extra velký progres. Oni v podstatě jen nahrávají alba, píchnou je na net, odehrají pár koncertů a to je tak všechno. Jinak Čeljabinsk je skutečně hezké město, ve kterém se asi nejrychleji rozvíjí průmysl a nechybí ani silné kulturní zázemí.

Debutové desky se nedávno dočkal i tvůj projekt HELENGARD. Co tě vlastně přimělo k tomu tenhle projekt založit? Zajímavé také je, že si ke spolupráci vždycky přizveš nějakou ženu… 🙂
Je to stará historie, ve skutečnosti je HELENGARD můj první hudební projekt, který vznikl vlastně úplně náhodou. V roce 2005 jsem nahrál několik písní doma, jednu z nich s ženskými vokály. Tehdy mi bylo teprve patnáct let. Aranžmá a kvalita nahrávky byla slabá, a tak jsem si ani nedělal nějaké naděje, že by z toho všeho mohlo něco být. Po dobu dalších pěti let jsem si v průběhu prací na KAUAN a dalších projektech psal příležitostně poznámky, a nakonec začátkem roku 2010 jsem se rozhodl, že vydám debut album HELENGARD, a to s tím, že Firebox Records zašlu promo. Jim se tenhle materiál zalíbil a dali zelenou. Všechny vokály pak nazpívala Alina Roberts a já mohu říci, že jsem s její spoluprací absolutně spokojený. Jen ještě jedna taková zajímavost – Alina byla v té době v Kyjevě a já samozřejmě v Čeljabinsku, takže to znamená, že když nahrávala vokály, nebyl jsem u toho a neměl jsem nad ní vůbec kontrolu. Alina však skvěle odhadla mé záměry, všemu správně porozuměla a já jsem s její prací velmi spokojen. Svého úkolu se zhostila naprosto ideálním způsobem.

Ok, prozraď závěrem své nejbližší plány obou tvých kapel ?
Pro KAUAN chci nyní zajistit co možná nejlepší produkci pro nové album. To je v podstatě všechno vše co si nyní přeju. Všechny ostatní plány jsou tajné, ale můžu říct, že rok 2011 bude bohatý na novou muziku od Anton Belova, to si buďte jisti. Zanedlouho totiž vyjdou desky mých dalších dvou projektů, i když zanedlouho… přál bych si, aby se to všechno stihlo ještě v roce 2011. Tohle je takové přání a až čas ukáže, zda se mi povede tohle všechno dokončit ještě tento rok. Nicméně proto udělám všechno… Stačí jen chtít a já chci 🙂 .

Díky moc za rozhovor a přeji hodně ispirace. Doufám, že se ještě někdy střetneme u nějakého rozhovoru…
Děkuji moc a vše dobré pro tebe a tvůj zine!

ALL

http://www.mikseri.net/artists/?id=56273

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *