Rock, který by vám prý měl rozbušit srdce, aneb nových kapel není nikdy dost! Nějak takto lze ve zkratce představit zbrusu novou formaci z Vyškova, jež v současné době propaguje své debutové EP s názvem „Spojení“. Co přesně od této nové značky čekat? Jaké cíle si z kraje vlastně vytyčit? O tom všem jsem vedl rozhovor s kytaristou Deadym, jehož většina příznivců bude znát hlavně jako kytaristu DARK GAMBALLE. Pojďme na věc!
Ahoj Deady! Můžeš ozřejmit počátky kapely HOLTER? Bereš tuhle novou partu jako svůj vlastní projekt, ve kterém máš hlavní slovo?
Čau Alle, tak to rozhodně není. Jsme demokratická banda zvláštních existencí, která pije z jednoho kalichu.
Každé začínající kapely se vždycky ptám na ambice. Jaké jsou tedy ty vaše? Budete tlačit i na tu nehudební notu, tzn. propagovat jméno HOLTER ve všech ohledech?
Nemáme ambice, že si příští rok zahrajeme ve Wembley a předskakovat nám tam budou „Red Hoti“ nebo FOO FIGHTERS. Je to běh na dlouhou trať, ale chceme se v něm postupně zlepšovat a v kopcích se tolik nezadýchávat…
„Kvalita je něco, co se dříve nebo později dokáže prosadit.“ Souhlasíš s tímto mottem? Jak jít úspěchu nejlépe naproti, a přitom se nevzdat svých zásad? A jsou vůbec nějaké zásady potřeba?
Nejdůležitější je kvalita samotné nahrávky, ale to je samozřejmě velmi subjektivní. Pak záleží na tom, kdo ji uslyší. Jsem extrémně špatnej matematik, ale zkusím to vysvětlit na krátkém příkladu: Když nějakou nahrávku uslyší tisíc lidí a nebude se líbit např. 80%, tak má kapela možnost získat až 200 nových fanoušků. Když ji uslyší sto lidí a bude se líbit 80%, tak může získat až 80 nových fanoušků. To je potom hrozně nerovnej boj, i když stojí kvalita proti kvantitě.
Když si vezmu, že jsi třeba přemýšlel o kapele, ve které by ses skladatelsky seberealizoval, měl jsi už dopředu jasno o jejím žánrovém směřování?
Měl jsem jasno, že v tom žánrovém směřování nechci mít jasno. Pro mě je to svazující a mám velký štěstí, že hraju se super lidma, kteří v tom taky nechtějí mít jasno. 🙂 Čas plyne, vše se mění a my to chceme postupně zachycovat.
Co si představit pod žánrovým označení „heart rock“? Ono asi o nic zásadního nejde, ovšem stejně mě zajímají vaše myšlenkové pochody, prostřednictvím kterých se toto označení zjevilo? 🙂
Ok, zkusím ti naše ovíněné pochody na kouřovém obláčku trochu přiblížit. Heart rock vychází z našeho názvu HOLTER, což je přístroj na zaznamenávání aktivity srdce. My tento pojem chápeme v tom smyslu, že hudba, kterou tvoříme, je pro nás holter – dává nám najevo, že žijeme.
Když jsme si naposled povídali, už tehdy jsi o svém projektu hovořil, ovšem ženu (či dívku) za mikrofonem jsi nezmínil. Jak se tahle volba zrodila? Byl pro vás ženský vokál prioritou?
Určitě bych to nenazýval mým projektem, protože jsme jeden celek a cítíme „Spojení“. Na zpěv jsme hledali někoho výjimečného…
Před několika dny jste oficiálně vydali svůj debut, kterým je miniCD „Spojení“. Plynou z toho pro vás nějaká očekávání? Ptám se záměrně z toho důvodu, že klasická CD se moc neprodávají a bezejmenné formace to mají obzvlášť těžké… Máš např. pochopení pro lidi, kteří ti otevřeně řeknou: „Díky, CD nechceme, když se nám to bude líbit, tak si to stáhnem?“
Co se týká prodejnosti, tak v tomto ohledu nemáme žádné očekávání, protože všechny písně jsme oficiálně zveřejnily i na našich webových profilech. Nicméně jsme v tomto ohledu staromilci a CD považujeme jako takové dovršení určité etapy, aby mohla započnout ta další. Dáváme si záležet i na grafickém zpracování, protože to dokáže umocnit atmosféru. Jsem moc rád, že na EP „Spojení“ se této práce ujal kamarád Marek Bartoš, protože jsem s ním mohl otevřeně mluvit o tom, s jakými pocity písně vznikaly. Na každém listu v bookletu tedy najdete grafický odkaz na každou z obsažených písní…
Lze aktuální EP brát jako takovou předzvěst k oficiálnímu „velkému CD“?
Už v současné době bychom možná dali materiál na dlouhohrající CD nějak dohromady, nicméně nápady je lepší nechat trochu uležet a netlačit zbytečně na pilu. Je lepší chvíli počkat a vybírat jenom ty nejlepší kusy…
Nějaký ten pátek působíš také v DARK GAMBALLE, a co je paradoxní, v kapele HOLTER ses sešel s Robertem, což je naopak bývalý basák DG. Jak se vaše spolupráce vlastně zrodila? Už jste stačili rozebrat i to, kterak to v DARK GAMBALLE funguje/fungovalo? Je spolupráce jednotlivých členů v HOLTER obdobná tomu, co jsi stačil poznat u DeSeda a spol.?
Je to docela sranda, protože Rob hrál v DARK GAMBALLE tuším do roku 2005 a já s klukama začal až v 2008, takže jsme se tam vůbec nepotkali. Seznámil nás až Gablos – bubeník, vývojář, mlátička. Co se týká spolupráce, tak v obou kapelách to funguje úplně na jiné bázi, takže těžko srovnávat…
Je to asi nevděčná otázka, ovšem která z kapel je pro tebe v současnosti prioritní? Nebojíš se vzájemné kolize?
To je jako kdyby ses mě ptal, jestli mám raději svou pravou nebo levou ruku. Obě kapely jsou mojí součástí a neumím si představit, že bych byl bez jedné z nich. Znám spoustu hudebníků, kteří hrají ve více kapelách…
Budeš se i nadále autorsky podílet na nových skladbách DARK GAMBALLE?
Rozhodně se chci nadále autorsky podílet na nových skladbách, protože pro mě byla vždycky autorská tvorba prioritou a asi bych nemohl hrát v kapele, kde by tomu bylo jinak. Dost však záleží na tom, jestli se k tobě přikloní múzy či nikoli…
Vyškov není nikterak velké město, ale těch rock/metalových kapel je u vás docela dost. Čím si to vysvětlit? Setkáváš se např. i s ostatními muzikanty, se kterými konzultuješ všechno možné i nemožné? Kterak vlastně dopadl váš první koncert na domácí půdě (jestli tedy už proběhl)?
Myslím si, že v současné době základ vyškovské scény tvoří lidová škola umění, garáže pankáčů za supermarketem, studio dvou srdcařů a pivovar. Mezi hudebníky mám pár dobrých přátel a společně tvoříme klub otevřených srdcí a nezištné pomoci. První koncerty HOLTER plánujeme začátkem jara a termíny za chvíli začneme postupně vypouštět do světa…
Budete se snažit hrát co nejčastěji? Jak to tak bývá, nové kapely si svoje jméno teprve budují, takže asi nelze počítat, že na vás hned od začátku budou chodit davy lidí (ale možná se pletu a určitě bych vám přál opak). Ovšem jste ochotni cestovat třeba na druhou stranu republiky, a to v podstatě jen z toho důvodu, aby se o vás vědělo?
Přesně vím, o čem mluvíš, protože jsem si ty ,,začátky“ zažil v předešlých dvou kapelách. Rádi někam vyjedeme a užijeme si srandu, ale úplně za každou cenu to asi taky nebude, nerozvážíme pečivo. Přijde mi, že je dnes zapotřebí mediální pomoci, aby se o tobě vůbec někdo dozvěděl. Jinak musíš jezdit k lidem přímo do baráku a IMODIUM už to pochopili. Nemyslím to špatně, klobouk dolů…
Zkus si jen tak zapřemýšlet a nadhodit jméno kapely, kterou byste si dokázali představit jako sparingpartnera na šňůru koncertů? Je u nás nějaká partička, o které bys řekl, že má s HOLTER hodně společného?
Co se týká šňůry, tak bych si dovedl představit spoustu kapel, mám velkou fantazii, ale nechci tady střílet nějaká konkrétní jména, protože je docela možné, že ty kapely by si to představit nedokázaly. 🙂
Díky moc za rozhovor, pokud máš nějaký speciální pozdrav pro vaše fanoušky, sem s ním!
Díky Alle, bylo mi potěšením! Fanouškům přeji co nejméně fyzických závad na srdci, s těmi ostatními pomůže HOLTER!
Sestava:
Deady – kytara
Robert – basa
Veronika – zpěv
Gablos – bicí
ALL