HELHEIM – Kaoskult (CD-2008, Dark Essence Records)

Kapela HELHEIM vždy patřila k nenápadným pokladům norské blackmetalové scény. Někdy se skoro zdálo, že jejich neutuchající plamen nadšení brzy zhasne, nicméně opak byl pravdou. HELHEIM šli poctivě za svým cílem a v současnosti patří k ústředním spolkům v rámci „černého“ stylu. Jejich největší zbraní spočívá v koketování s dalšími metalovými či rockovými žánry a právě z tohoto důvodu jsou nové skladby nesmírně pestré a vábivé. Aktuální deska „Kaoskult“ tak HELHEIM zachycuje ve vrcholné formě. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že právě toto album je v jejich diskografii úplně nejlepší, i když prakticky každá nahrávka v diskografii Norů znamenala nějakou tu změnu či posun. Ono stačí jen zavzpomínat na precizní debut „Jormundgand“, jež ve své době nabídl nevšední black metalovou porci. Už tehdy bylo cítit, že HELHEIM přinášejí do „černého kovu“ něco nadýchaného a krásného, to potřebné „něco“, povznášející nahrávku nad ostatní. „Kaoskult“ je tak čistým odlitkem starých HELHEIM ve vzájemné součinnosti s novým výhledem do budoucna. Současná tvorba je plná melodií, překrásných vyhrávek, ale také překotných a především progresivních veletočů.

Co se tedy pestrosti týče, je „Kaoskult“ z pohledu diskografie jednoznačně ve vedení, i když už předchozí deska „The Journeys and the Experiences of Death“ byla čerstvými vlivy silně načichlá. Také s vokály bylo zacházeno skutečně precizně. Téměř každá skladba nabízí jinou hlasovou jakost pro emotivnější vyniknutí a zvýraznění poselství, jež je zakotveno v textech. HELHEIM si dokonce kvůli tomu pozvali tři hosty, a proto není vůbec divu, že i v této tvůrčí složce se jim podařilo věci dotáhnout téměř k dokonalosti (Rolf Royce, Bjørnar Nilsen a Marius Lynghjem).Sice by někdo ze starých fandů mohl tvrdit, že HELHEIM už nejsou tou „drsnou a olověnou“ partou, nicméně pokud se hluboce do nové tvorby zaposloucháte, zjistíte, že nové skladby nejsou nikterak „vyměklé“. Jsou pouze variabilnější, techničtější a v některých momentech i náročnější pro posluchače. Ovšem jen zdánlivě. Záchytných bodů pro „užívání si“ je tu také celá řada. Přímočarost však na této nahrávce nečekejte, kráčí proti proudu. Jako příklad může posloužit „Andenvind“, ve které Vikingové doslova vzývají své Bohy a prosí je o odpuštění! Skladba se pak přelije do klasických black kolejí, aby se poté ustálila v klidných vodách severského rocku.

Kapela tak našla půdu především v kombinaci s chladnými a ponurými momenty ve spojitosti s ostrou „černotou“. K pestrosti instrumentální se váže také barevnost jednotlivých vokálů… a že jich tu je! HELHEIM si i v tomto ohledu nesmírně vyhráli a prakticky z každé skladby je cítit poselství z doby dávno minulé. Skvělá práce!

ALL

http://www.helheim.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *