FANTOMAS

Od comebacku nezapomenutelné kapely FAITH NO MORE utekl už nějaký ten pátek. Tato partička výborných muzikantů se nesmazatelně zapsala do dějin rockové, potažmo metalové hudby a nemá snad ani cenu vypisovat, jaké klenoty čítá jejich diskografie. Zkrátka drahokam vedle drahokamu. Ovšem..vydají ještě někdy nějakou desku? Cílem tohoto příspěvku však není hledání odpovědí, ale spíše přiblížení dalšího muzicírování z dílny Mika Pattona. Právě tento chlapík po svém příchodu do FAITH NO MORE uhranul fanoušky svým nenapodobitelným přednesem, ale také skladatelským potenciálem (viz. jeho původní kapela MR.BUNGLE, s kterou natočil tři znamenitá alba) S netrpělivostí se očekávalo, s čím přijde Mike nyní. Nejenže se podílel na vzniku několika nahrávek coby host, ale také spřádal své další hudební plány. Plány plné šílenosti! Vítejte v lůnu francouzského podsvětí! FANTOMAS přichází!

Říká se, že Mike Patton musí být maximální workholik. Na čem všem se podílel a ještě dokáže zakládat spoustu bočních projektů, s kterých se později stávají regulérní kapely. Tak nějak podobně to bylo se vznikem „Pana“ FANTOMASE. Představte si… jak je to prosté. Mike, to co měl v hlavě (a šuplíku), přetavil na pásku (nutno podotknout, že všechny nástroje nahrál sám!) a postupně začal oslovovat muzikanty, kteří by se projektu chtěli účastnit. A kdo že se přidružil? Jména snad nepotřebují více komentářů: Trevor Dunn – baskytara (MR.BUNGLE), Buzz Osbourne – kytara (MELVINS), Dave Lombardo – bicí (ex.SLAYER, GRIP Inc).

Když Mike sestavu poprvé představil, všichni znalí si asi v duchu vůbec nedokázali představit, s čím asi pánové můžou vylézt. Nicméně „all stars“ sestava zaručovala zajímavou budoucnost. Skupina si však od první chvíle založení neříkala FANTOMAS, ale DIABOLIK. Poté si borci změnili název na PHANTOMAS, přičemž Mikovi se přece jen v názvu nelíbila začínající písmena „PH“ a tak jej nahradilo prosté „F“. Ke vzniku kapely se rovněž váže založení Mikova hudebního labelu, který se jmenuje Ipecac. Název si Patton vypůjčil od výrobců pro něj oblíbeného sirupu. A právě FANTOMAS měli být první formací zapsanou pod touto hlavičkou. A také se tak stalo. Na jaře ´99 vychází album nazvané „Amenaza al Mundo“, čítající třicet tracků (o skladbách se hovořit v žádném případě nedá – názvy neexistují), o kterých Mike trefně pověděl, že jsou to jednotlivé stránky komiksové knížky. Tento výrok podtrhuje i samotný obal nosiče, na kterém lze spatřit i samotného francouzského krále zločinu. Patton a spol. svou produkcí doslova šokovali okolní hudební svět. Těžko stravitelná masakrující hudba, plná zvratů, zvuků, úletů a v neposlední řadě šíleným Mikovým řevem snad ani u jiného labelu, než Ipecac, vyjít nemohla. A také proto je toto album v naší domovině tak těžko sehnatelné a vlastně ani žádné tuzemské sdělovací prostředky nějakou výraznou informaci o tomto albu nepřinesly. Každopádně Mike tak trochu navázal na prvotní šílené počiny MR.BUNGLE, ještě s death metalovým aroma. Pro sentimentální příznivce FAITH NO MORE jak FANTOMAS rychle začali, tak také skončili. Mike k tomu pověděl: „Skutečně nevím, jak lidi mou hudbu chápou, ale naštěstí se o to nestarám, protože jinak bych vedl předem ztracenou bitvu. To jsem se naučil už dávno“. Ano, je pravdou, že kdo znal Pattonovy kořeny, až tak ho FANTOMAS nepřekvapil. Ostatní si ale tvrdě naběhli. O tom svědčí i účast formace na festivalu „Rock For People“ v Českém Brodě. Možná, že ani samotní organizátoři nevěděli, s kým mají tu čest a tak promo kampaň ve stylu „ex.FAITH NO MORE“ se zbortila jako domeček z karet. Když máničky v tričkách jejich miláčka zpozorovali ten „bordel“ odehrávající se na podiu, dali se na úprk! Vystoupení tedy tak sledovalo pár desítek nadšenců a odměnou jim byl absolutně kreativní „sekec“ v podání Mr.Lombarda a samozřejmě ani Mike svými pohybovými kreacemi nezůstával pozadu. Na oko vystoupení působilo jako jedna velká improvizace, ovšem opak byl pravdou. Vystoupení bylo do puntíku propracované a důkazem toho byl jakýsi playlist, který samozřejmě nečítal názvy skladeb, ale noty! Domnívám se, že FANTOMAS se u nás už na nějakém zásadním festu neukáže. Svým hudebním vyjádřením totiž patří někam na pomezí Obscene Extreme festu… s tím rozdílem, že v jejich rukách je dokonalost!

FANTOMAS KONTRA FILMOVÉ KLASIKY

Vůbec si netroufám odhadovat, jaké ohlasy FANTOMAS s prvním albem sklidili, ovšem Mike se nikdy na nikoho neohlížel a ihned po vydání prvotiny se svými kumpány dohodl na druhém pokračování. V mezičase si však náš hlavní aktér opět trošku zalaškoval s hudebními kuloáry. Podílel se totiž na vydání jeho bočního projektu MALDOROR, k jehož realizaci se spojil s japonským experimentátorem Merzbowem a rovněž se účastnil nahrávání alba skupiny THE MELVINS. Oba tituly vyšly pod hlavičkou Ipecac. A aby zmatku bylo učiněno zadost, tak Mike založil popový projekt PEEPING TOM. V jednoduchosti se jedná o další Pattonovu sólovou desku. „Deska je plná milostných písniček, balad a standardních skladeb. Žádný řev, žádný kravál, prostě obyčejný póvl pro celou rodinu.“ Docela zvláštní charakteristika vlastního alba, co říkáte? Ale vraťme se zpět k FANTOMAS. Tahle partička to přece není jen Mike. To je také nadšený Buzz Osbourne s THE MELVINS, který nejen že sype z rukávu šílenosti ve své domovské partičce, ale také v projektu FANTOMAS se cítí jako ryba ve vodě. Tady je jeho výpověď v průběhu příprav druhého alba: „V porovnání s prvním albem znějí nové skladby mnohem representativněji a řekl bych, že jsou i „písničkovější“. Tak trochu připomínají spojení KORN s NO DOUBT“. Toto tvrzení s odstupem doby trošku budí úsměv na tváři. Ale proč si neudělat trošku legrace? Druhé album dostalo do vínku název „The Direktor´s Cut“ a představuje formaci ve vynikající formě! Obsah desky tvoří předělávky filmové hudby, převážně ze šedesátých let, které  FANTOMAS přetvořili k obrazu svému. Výsledek? Naprosto nevšední a originální! Nasazení, tvrdost a šílenost z prvního alba zůstala. Mike svůj skřek-řev doplnil „konečně“ o jakýsi zpěvný vokální projev a v některých případech využije i svého čistého „křišťálu“.

Stylově nezařaditelná hudba na pomezí grindu, hard coru, death metalu, doom metalu, popu, alternativy a čert ví čeho všeho, je doslova pěstí komerčnímu braku. Celému počinu vévodí nezničitelná Lombardova kanonáda a vlastně hned v prvním kousku „The Godfather“ se ruce a nohy této legendy rozeznívají v plné parádě. Aby bylo výčtu učiněno zadost, tak ještě návdavkem přidávám názvy filmů, z kterých byly znělky přetvořeny: Twin Peaks, Kmotr, Rosemary má děťátko, Golem atd.. Zapomenout bych rovněž neměl na skladbu „The Omen (Ave Satani)“, kterou bych doporučil všem black metalovým nadšencům… „The Director´s Cut“ je naprosto jedinečným dílem, žel není zdaleka určeno pro konzumního posluchače a tak zůstane tak trochu nedoceněno. Ale Mike a spol. vědí své…

FANTOMAS SE ZLOBÍ

Po vydání druhého řadového alba přichází opět jakýsi „FANTOMASŮV poločas“ a opět tím nejpilnějším chlápkem v hudebním světě byl Mike Patton a samozřejmě ani ostatní (především Dave Lombardo) nijak nelenili. Za zmínku alespoň stojí vznik další hvězdné sestavy s názvem TOMAHAWK, kterou sestavil jistý Duane Denison z kapely JESUS LIZARD, který si za mikrofonem tohoto projektu nedokázal představit nikoho jiného… než Mika. Formaci dále doplnil další člen MELVINS, Kevin Rutmanis a bubeník John Steiner, z neméně úspěšných HELMET. Tenhle další super kolektiv natočil dvě výborná alba a jestliže plačící fanoušci tlačili na Mika, ať konečně udělá desku ve stylu FAITH NO MORE, tak TOMAHAWK je možná „alternativa“ (a to hodně v uvozovkách). Nicméně věnujme se naší „obludě se zelenou hlavou“. Ještě v roce 2000 zahráli FANTOMAS společně s MELVINS na jednom vystoupení v New Yorku. Vznikla tak zajímavá kooperace a protože se všem zúčastněným velice zamlouvala, objevilo se na trhu CD „The Fantomas Melvins Big Band – Millenium Monsterwork“, představující řádění „dvou v jednom“. Slátaná sestava tvořená členy MELVINS a FANTOMAS předvádí schizofrenické šílenství! Převážnou část materiálu tvoří skladby z obou Fantomasových alb a pojmenované jsou tu i kousky z prvního zvrhlého úletu. Tohle CD je opravdu jen pro velmi otrlé posluchače. Pravá Fantomasova pomsta se však váže k současnosti. V nedávné době totiž uzřelo světlo světa album nazvané „Delirium Cordia“ a pokud posluchači někdy pochybovali o Pattonově příčetnosti, tak právě tento počin něco o nenormálnosti vypovídá.

Na ploše necelých pětasedmdesáti minut najdete pouze jednu „skladbu“, plnou pazvuků, hlasů, broukání, mumlání, praskání… pokud první album byla naprostá agresivní psycho záležitost, tak co potom tohle? Na Buzzovu kytaru prakticky nenarazíte, pouze uslyšíte jakési nevýrazné tóny… Dave Lombardo – drums, to je sice na obalu napsáno, ale kde že ty bicí hledat? A Mike? Co tam dělá Mike? Jeho hlas byste zde hledali opravdu marně. Je to prostě jen režisér toho zdrcujícího kolotoče. FANTOMAS se tímhle počinem vysmáli doslova celému světu! „Teď tady stojíme, teď tady žijeme, teď děláme jen to, co chceme my!“ Těžko říci, jak poslední Fantomasův zásek brát. Je to totiž výsměch, protest, satira, nabubřelost, šílenost, úchylnost, svoboda… kritici píší něco o soundtracku k neexistujícímu filmu… FANTOMAS nezná slitování! Od Mika Pattona člověk nikdy neví, co může očekávat. Od kapely FANTOMAS už vůbec ne.

V LABORATOŘI

O dva roky později dozrál čas pro další řadovou desku. Šuškalo se šuškalo…ovšem co nakonec Mike a spol. vytvořili, to se stěží popisuje. Album Delirium Còrdia“ obsahuje pouze jednu „skladbu“ (lepší by bylo uvést slovo „stopu“) s názvem „Surgical Sound Specimens From The Museum Of Skin (Delirium Cordía)“, přičemž její časová stopáž čítá necelých pětasedmdesát minut. To by ovšem nebylo to hlavní! Celkově se totiž jedná o jakýsi zvukový experiment bez jakýchkoli mantinelů. Představte si, že by vás někdo omylem zamkl v laboratoři a vy byste zde museli zkrátka a dobře přespat. Tu spadnou nůžky, v rohu zašumí baňka, v dálce zašramotí klíče a ve vedlejším pavilonu někdo zapomněl vypnout rádio. A víc zkrátka NIC! Celou tu dobu zkrátka posloucháte tento soundtrack! Výstřednost a ujetost, snaha o překročení logiky i samotného hudebna. Mike si zkrátka chtěl něco vyzkoušet, a tak si to vyzkoušel 🙂 . Deska samozřejmě vyšla pod jeho labelem (jinde by to snad ani nešlo), ale to není to nejbizardnější. Na obalu alba je vypsána sestava, která se nahrávání zúčastnila, ovšem uvedené nástroje byste tu našli jen stěží. Tady končí veškerá legrace! 🙂

TRHACÍ KALENDÁŔ

Prozatím posledním albem „zločince v zelené masce“ je skládanka „Suspended Animation“, vracející se opět k hudební formě jako takové. Třicet songů=třicet dní v měsíci dubnu, přičemž na každý den vychází jeden ze svátků z různých koutů světa. Oslavy významných dnů jsou však vedeny v rovině satirické a nechybí ani dávka připečeného černého humoru. O tom nejlépe svědčí také digipackový obal se spoustou malůvek, jenž mají vazbu nejen k samotnému obsahu skladby, ale také k onomu svátku. Je dost možné, že kdyby se této práce zhostili kdokoliv jiný, dopadlo by to fiaskem. Mike ovšem znovu vytvořil naprosto impozantní dílko, které má zkrátka image. Jednotlivé skladby jsou plné rafinovanosti a vůbec přitom nevadí, že jejich časová stopaž nepřesáhne ani dvě minuty. Co se týče sestavy, tak ta se prakticky nezměnila, znovu se tak posluchač setká s rabijákem Dave Lombardem, basákem Tvorem Dunnem a monumentálním kytaristou Buzzem Osbournem, který se na téhle desce vyřádil do absolutna. Vše samozřejmě zaštiťuje řev ústředního velitele, přičemž i krásy jeho popového vyjádření se zde dají vystopovat. Jedná se však spíše o jakýsi druh zhýralých úšklebků (stačí si jen vzpomenout na MR. BUNGLE). „Suspended Animation“ je zkrátka další delikatesní pochoutka pro náročného posluchače (hledače).

Závěr? Ten nejpozitivnější! FANTOMAS mají v plánu vydat nové album a vše nasvědčuje tomu, že by to mohlo být ještě letos. Co na nás tedy čeká tentokrát???

V R.U.M. zinu se už v minulosti objevily profily MR.BUNGLE a tímto slibuji, že se v budoucnosti dočkáte i TOMAHAWK a dalších Mikových projektů…

ALL

http://www.ipecac.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *