EVERLASTING

russiaUpřímná a silně atmosferická je hudba funeral doomového tělesa EVERLASTING, které se z nenadání objevilo na ruské metalové mapě. Jak už se několikrát ukázalo, důležité není ani tak zahalit posluchače do pavoučích sítí komplikovanosti, ale dostat ho na svou stranu omamnou hudební aurou, která jednoduše vybízí k opakovanému poslechu. Debutové album „March Of Time“ takové opravdu je. Žádné složitosti, jen interesantní lehkost hudebního rozjímání. Více už v rozhovoru s dvojicí tvůrců, kterými jsou Dmitriy Arkhipov a Dmitriy Belyaev.

Zdravím EVERLASTING! Vaše kapela se objevila na scéně doslova zčistajasna. Jak jste se vlastně dali dohromady ?
Dmitriy Arkhipov: Dobrý den! Už v roce 2007 jsem začal shánět lidi z našeho města, kteří by byli schopni sdílet společné hudební zájmy a po nějaké době jsem se setkal s Dmitrijem Belyavem, a protože jsem už v té době začal psát vlastní hudbu , brzy jsem Dmitrye s tímto materiálem seznámil. Tak se v podstatě zrodil EVERLASTING.
Dmitriy Belyaev: Dobrý den! U mě všechno začalo tím, že jsem začal hledat muzikanty pro založení doom metalové kapely. Muzikanty jsem hledal už od roku 2003, zakládal různé kapely, ale vždycky to trvalo jen chvíli, protože jsem zkrátka vždycky chtěl hrát něco jiného. V roce 2005 jsem se pak seznámil právě s Dmitriyem Arkhipovem a v roce 2007 jsme začali fungovat jako kapela.

Protože jste kapela v Česku úplně neznámá, rozhodně bych uvítal, kdybyste alespoň ve zkratce představili svoji krátkou biografii…
Dmitriy Arkhipov: EVERLASTING je funeral doom metalová kapela s hlubokou atmosférou, která je plná emocionálních melodií. Naše hudba nese ducha přírody, spousty osobních pocitů, jež jsou ovlivněny především zakladateli funeral doom metalu, jako byli SKEPTICISM či THERGOTHON a jiné další party.
Dmitriy Belyaev: Naše hudba v první řadě přináší hluboké emoce a pocity. Nesnažíme se nikoho kopírovat, ale řídíme se našimi představami tohoto hudebního stylu, ke kterému jsme dospěli přes poslech klasik tohoto žánru.

Pojďme se nyní zaměřit na váš debut „March Of Time“, nyní už vašimi ústy….
Dmitriy Arkhipov: Jedná se o naše první album a zároveň o úplně první nahrávku od vzniku kapely. Není sice nikterak vyleštěná jako alba starých a uznávaných kapel, ale doufám, že fanoušci pohřebního doomu a další melancholické hudby, najdou na naší desce ledacos zajímavého. Jak jsem si ověřili, tak každému posluchači se na našich písních líbí něco jiného.
Dmitriy Belyaev: Jedná se o naše první album po sedmi letech a je na něm zaznamenán vývoj, kterým jsem za celou tu dobu prošli, přestože nám zbylo mnoho nedokončených skladeb, které chceme použít v dalších projektech. Naše současná hudba je už poměrně daleko od našeho prvotního hudebního zaměření, ale přesto doufám, že pro posluchače bude i tak naše hudba zajímavá. Pro nás bude vždy příjemné, když posluchači naleznou v naší hudbě něco, co je pro ně nové.

Skladby na „March Of Time“ jsou hodně smutné a melancholické a věřím, že jsou plné vašich osobních prožitků…
Dmitriy Arkhipov: Ano. Hudba na albu je hodně ovlivněna různými osobními okolnostmi, přičemž většina z nich je skutečně smutných. Tohle je pro mě opravdu hodně osobní téma, ale celkově jsem rád, že mám možnost reflektovat některé své pocity v naší hudbě.

Kolik času vám zabrala kumulace hudebních nápadů, psaní a nahrávání „March Of Time“? Co bylo vaším hlavním inspiračním zdrojem?
Dmitriy Arkhipov: Za všechnu hudbu EVERLASTING jsem zodpovědný já sám. Jak už bylo uvedeno, hlavní část písní byla napsána ještě v době, kdy se kapela pomalu utvářela. Žádný harmonogram s ohledem na psaní písní nikdy nebyl, to je jednoduše věčný proces. Čas od času člověka něco napadne a mou prací je dát to všechno dohromady. Když song začíná růst a postupně dostane jakýsi tvar, se kterým jsem spokojen, pošlu píseň Dmitriyovi, aby pro ni vytvořil slova. K tvorbě materiálu jsme přistoupili naprosto uvolněně. Album v podstatě uzavírá prvních šest let našeho společného fungování.
Dmitriy Belyaev: Koncept alba jsem navrhl sám, s Dmitryem jsme pracovali na tom, kterak všechno dohromady poskládat. Album bylo sestaveno z materiálu, na kterém jsme celé ty roky pracovali, plus některé skladby byly vytvořeny přímo před samotným nahráváním. Snažili jsme se rozvíjet naše dílo směrem k jednoduchosti a přirozenosti, přičemž největší penzum inspirace vzešla ze slavné ruské povahy a zalesněných plání v oblasti Donu.

Jak je to ve vašem případě s texty? Pojí je dohromady nějaký ucelený koncept?
Dmitriy Belyaev: Album má svůj styl. Některé texty jsem měl napsány už delší dobu, vždyť tohle album obsahuje skutečně některé naše staré písně. Můj osobní dojem z doom metalu je v prvé řadě spojený s pocity smutku světla, regenerace a katarze. Textům vždy věnuji velkou pozornost. „March Of Time“ je ódou na neúprosnost času a surrealismu přírody, ódou vítězství nedotknutelnosti průběhu dějin. Realismus, který je přeměněn do monolitu pocitů, které všichni znají, ale ne každý je schopen to uznat. Pouze srdce je schopno přijmout skutečnost, která souvisí s přibližováním se smrti každou minutou a dokáže umožnit člověku překonání strachu ze smrti. Já osobně jsem strávil nějaký čas jako psychologický poradce, který pomáhá lidem prostřednictvím telefonních linek. Mým primárním úkolem bylo pomáhat lidem se sklony k sebevraždě a právě pomáhání těmto lidem je opravdu velmi zvláštní úkol. Než člověk začne klást přímé otázky týkající se možnosti sebevraždy, je nemožné mít otevřený dialog či mluvit o jiných možnostech. Náš život stejně jako jakýkoli jiný dialog vyžaduje povědomí, kterého není možné dosáhnout, aniž by došlo k překonání strachu ze smrti.

Každá píseň na albu je nositelem určité nálady, ale i filozofického sdělení, dále hovoříte o osudovosti a lidské potřebě k něčemu inklinovat. Jaký je váš názor na křesťanství a další náboženství ?
Dmitriy Arkhipov: Snažím se zcela vyhnout křesťanství i jiným náboženstvím. Myslím, že každý si může vybrat to v co věří, a nebo dokonce vytvořit své vlastní věci a věřit v ně , aniž by se muselo jednat o nějaké náboženství. Náboženství zkrátka nemám rád, nemluvě o celé ředě extrémistů, kteří se objevují v různých částech světa.
Dmitriy Belyaev: Musím říct, že jsem proti jakékoliv podpoře ideologie co se hudby týče. Psaní hudby je volně plovoucí tvůrčí proces, a tak nevidím žádný smysl v předkládání jakýchkoli specifických pohledů či přisuzování nutných požadavků tomu a onomu. To je i důvod, proč mi třeba pojmy jako „křesťanský metal“ přijdou úplně absurdní. Přesto všechno patřím mezi věřící a pravidelně se účastním bohoslužeb pravoslavné církve. A když už hovoříme o náboženství jako celku… Obecně platí, že je to velmi komplikovaná záležitost a je těžké to vyjádřit v několika větách. Náboženská pocitovost do značné míry tvoří naši kulturní identitu. To je i důvod, proč mé upřímné náboženské cítění je pro mě osobně velmi cenné a rozhodně ho nechci vyměnit za jakékoliv atributy moderního světa, které jsou vedeny hromadnými sdělovacími prostředky.

Pokud byste měli dost peněz na natáčení videa, máte představu, kterak by mohlo vypadat?
Dmitriy Arkhipov: Myslím, že nebudeme dělat žádné video, i kdybychom měli dostatek peněz. Jak jsem už předtím uváděl, naše hudba působí na většinu posluchačů rozdílně, každý si při poslechu může představovat úplně cokoliv. Pro někoho to může být vyobrazení noční přírody, pro někoho to může být západ slunce a klid. Někdo si bude pamatovat jeho osobní pocity z minulosti atd.
Dmitriy Belyaev: Je velmi těžké umístit hudbu do nějakých vizuálních svorek. To je i důvod, proč místo sledování klipů, dávám, přednost spíše koncertním videím. Nechť si každý najde v naší hudbě svůj svět, který je vytvořen v osobním duchu. Jsem pro svobodu tvořivosti.

Je něco, co vám na dnešním světě skutečně vadí a co byste změnili, kdyby to bylo ve vašich silách? Jaký vztah máte k dnešní společnosti a k dnešním hodnotám?
Dmitriy Belyaev: Pokud jde o mě, nic zásadního si nevybavuju. Do značné míry vše záleží na rodině, ze které člověk pochází, a kde byl vychován. Společnost je pouze pozadí, které tě v životě obklopuje. Můžeš klidně žít v jeskyni, a nebo úplně jinde, vždy záleží jen na tobě. Rodinné hodnoty jsou třeba pro mě osobně hodně důležité, prostřednictvím nich se mi podařilo získat tolik důležité životní zkušenosti. Samozřejmě, nemám rád, když vlády mnoha evropských zemí snaží udělat všechno proto, aby mohly co nejvíce zasahovat do vnitřního života rodiny, měnit ji v souladu s obchodními zájmy moderního světa. Ale pochopitelně můžeme hovořit i o změnách na osobní úrovni. Vypněte televizi, přestaňte kupovat věci, které na vás někdo z věnčí valí, přestaňte dělat věci, ke kterým vás vyzývají jiní… osobně jsem proti globalizaci, proti bezbarvým hmotám, ale zároveň nepopírám jejich užitečnost, přemýšlím o těchto věcech, využívám internet, nebo možnosti jak cestovat po světě. Ale všechno by mělo být v rovnováze. Člověk by se neměl vzdávat věcí, které ho odlišují od ostatních.

Panují mezi ruskými kapelami dobré vztahy? Můžete nám nějaké doporučit?
Dmitriy Belyaev: Rád bych doporučit kapely jako EKKLESIAST, AMBER TEARS, NEUTRAL, WINE FROM TEARS, OMELA, MAJDANEK WALTZ, ORGIA PRAVEDNIKOV.

Co vy a koncerty? Přiznám se, že si vůbec nedovedu představit, kterak byste vaše hudba mohla znít v živé podobě. Je vůbec dosažitelné, aby se vám povedlo atmosféru alba přenést i na pódia?
Dmitriy Arkhipov: Koncerty skutečně hrajeme a je naším cílem v tom i nadále pokračovat. Máš pravdu, že je velmi obtížné zachovat atmosféru studiové nahrávky v podobném stádiu, protože jak každý ví, tak koncerty jsou zvukově vždy syrovější a především hlasitější. My se však i přesto snažíme dělat všechno pro to, aby náš zvuk byl dostatečně atmosferický, jak by měl být. Samozřejmě, naše hudba není určena pro velké open air scény na nějakých velkých festivalech, ale myslím, že v malém klubu s vnímavými posluchači, jsme schopni vytvořit patřičné atmosferické umění.
Dmitriy Belyaev: Naše hudba je velmi atmosférická a je opravdu těžké ji zprostředkovat koncertě stejným způsobem jako je tomu na albu. Ale i přesto jsem optimistou, velká část skladeb je závislá od našich zkušeností a četnosti hraní. Pak to může fungovat.

Teď si vás malinko vyzkouším! Co přesně soudíte o těchto kapelách:
LAKE OF TEARS
Dmitriy Arkhipov: Pár jejich písní mi přijde na mysl, když slyším své jméno. Mám rád tuhle kapelu, zejména jejich raná díla! Také jsem je měl možnost vidět naživo a můžu říct, že to byl jeden z nejlepších koncertů, které jsem kdy navštívil.
Dmitriy Belyaev: Nemám rád atmosféru jejich hudby, nic to se mnou nedělá.

TIAMAT
Dmitriy Arkhipov: Tuhle kapelu moc rád nemám, nicméně s jejich hudbou nejsem úplně obeznámen.
Dmitriy Belyaev: Snažil jsem se poslouchat některé z jejich skladeb, ale příliš se mi nelíbí. Jen málo z toho mě zaujalo.

SWALLOW THE SUN
Dmitriy Arkhipov: Ano, tohle je dobrá kapela. Sice nepatří k mým nejoblíbenějším, ačkoliv vytvářejí velmi melancholickou hudbu a můžu říct, že je sleduji od jejich úplných začátků.
Dmitriy Belyaev: Beru jen jejich první album, všechny ostatní mi už po chuti nejsou. Ocenit však musím jejich úsilí a jedinečnost.

ARKONA
Dmitriy Arkhipov: Neposlouchám jejich alba, není to můj oblíbený žánr. Nicméně viděl jsem je nedávno naživo a bylo to docela zajímavé a především energické.
Dmitriy Belyaev: Slyšel jsem od nich to, co jsem potřeboval slyšet. Jejich hudební zaměření mě neoslovuje.

SÓLSTAFIR
Dmitriy Arkhipov: Neznám jejich hudbu. Omlouvám se.
Dmitriy Belyaev: Islandská hudba je vůbec specifický žánr, bez ohledu na to, jestli se jedná o radostnou nebo smutnou muziku. Celkově je naplněna askezí a nějakého zvláštního oddělení od každodenního shonu. Dobrá práce!

Ok, to je z mé strany vše! Děkuji vám za rozhovor a přeji vše nejlepší do budoucna…
Dmitriy Arkhipov: Děkujeme ti za rozhovor, který je vůbec úplně tím prvním mezinárodním, což pro nás skutečně moc znamená. Doufám, že se někdy třeba i uvidíme!
Dmitriy Belyaev: Děkuji moc! Jsme vždy rádi za jakýkoliv dialog či připomínky k naší práci. Tak někdy v České republice! Vše nejlepší!

ALL

http://everlasting1.bandcamp.com/


Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>