ESAZLESA

Kdo pečlivě sleduje dění na tuzemské metalové (?) scéně, určitě se setkal s kapelou, jejíž název je skutečně podivný. ESAZLESA…co to asi bude? Dobře uděláte, když si přečtete recenzi na debutovou placku „Vyhlídky a konce“, o které jsem vedl rozpravu hned se třemi členy souboru…

Srdečně zdravím! Je mi jasné, že nejčastěji se vás lidé ptají, proč se jmenujete právě ESAZLESA! Já se ovšem zeptám trochu jinak. Lze váš název chápat jako protipól k tomu co hrajete, a nebo se jedná pouze o jakýsi druh provokace?
Honza: Určitě jsme chtěli použít k naší hudbě odlehčený název a zároveň jsme měli chuť mít název provokativní. Názvy jsme si psali, bylo jich opravdu hodně, ale ani jeden jsme nepoužili. Až pak jednou Zdeněk u piva název vyslovil. V tu ránu jsme všichni vyprskli a bylo jasno.
Ondra: Ono ani o protipól nejde. Do kapely jsem přišel už v době, kdy název existoval a musím říci, že skousnout to, že budu v kapele s tak, jak to říci … ehm … pro mě podivným názvem, mi dalo trochu práce. Dnes už si ale nepřipouštím, že by tomu mělo být jinak. Všechno mi po čase do sebe perfektně zapadá včetně názvu ESAZLESA.

Debutovou nahrávku jste realizovali v podobě LP. Má to nějaký specifický význam? Mohou se na vás obracet i fanoušci, kteří preferují pouze CD?
Ondra: První nahrávkou je EP (extended play) nikoliv LP (long play), nejedná se vlastně ani o albový debut. Materiál je dlouhý zhruba 24 minut, což je délka, která se tak akorát vejde na desetipalcový vinyl. Máme samozřejmě i CD, nyní jsme začali pálit CD, které mají texturu vinylu, takže i milovníci CD formátu dostanou vlastně malý digitální vinyl.

Při domácím poslechu upřednostňují ESAZLESA „elpíčka“, a nebo i přes vaši náklonnost k tomuto produktu raději volíte klasická „cédéčka“?
Honza: Osobně sbírám a upřednostňuji raději vinyly, ovšem stane se, že kapela má pouze CD a v tu chvíli nezbývá nic jiného, než si ho pořídit. Není krásnější chvíle, než když si sednu doma, otevřu okno, sednu si a čekám, než do praskotu vinylu začnou první tóny hudby. To mi připomíná neskutečné intro z nové desky kapely GATTACA, které v posledních dnech jedu stále dokola.
Ondra: Já to trochu upřesním. Zdenda a Honza jsou do vinylů celkem fanatici. Kupují i vinyly kapel, které neznají třebas jen pro to, že mají pěknou obálku a doma se pak prožívají livingstonovské stavy při prvním poslechu.
Bouše: Jelikož jako jediný nemám gramofon, musím upřednostňovat CD. Ale rozhodně to nemíním takhle nechat napořád, protože vinyl má své osobité kouzlo.

Jak jste se vlastně dopracovali k současnému vyznění? Mám takový pocit, že vaše hudba skvěle vyjadřuje synonymum „melancholický hard core“. Jaké hudební kořeny mají členové ESAZLESA?
Honza: Od počátku hraní hledáme pro nás dokonalou hudbu. Cesta k ní je samozřejmě dlouhá a nikdy nekončí, protože se všichni měníme. Takže od obyčejného agresivního punku, kam jsme již tehdy zapracovávali klidnější věci, jsme se dostali k současné tvorbě. Největší inspiraci hledáme v našich životech, které se stále nějakým způsobem vyvíjejí. Dnes je naše hudba nejvíce inspirovaná denním stereotypem a obyčejným životem, kterému se chceme vyhnout. Kapela vlastně vznikla nejdříve propojením kapel Office Bitch a Kmen, poté přišel Ondřej, který působil v kapele BED SORES.
Bouše: Momentální tvorba je vyústěním působení v předchozích kapelách, které již zmiňoval Honza. Se slovem melancholický se svým způsobem ztotožňujeme, protože ačkoliv to kolikrát nedáváme znát, tak melancholicky, někdy i až lehce depresivně smýšlí každý z nás dnes a denně. Naší hudbou chceme vyjádřit to, jak se momentálně cítíme, navodit momentální atmosféru, pocit, náladu.

Snoubí se ve vaší produkci hudba, kterou máte rádi jako posluchači, a nebo při domácím rozjímání konzumujete věci úplně odlišné?
Ondra: Já toho poslouchám hodně, od extrémních technických death metalů a grindcorů přes hardcore až někam k jazzu, šansonu, popu… . A samozřejmě v mých uších mají místo i hudební směry příbuzné tomu co hrajeme.
Honza: V dnešní době poslouchám raději hudbu klidnou, tichou. Ale kapely nám příbuzné poslouchám také.
Bouše: Poslouchám hudbu od temnějšího hard core, přes screamo, indie, až po vyklidněný post rock, a samozřejmě taktéž muziku stejného ražení.

Hodně zvláštní jsou texty, které opisují v podstatě „všední témata“. Na oko se tak může zdát, že nejsou až tolik důležité…?
Honza: Texty, ač nejsou v bookletu desky, jsou pro nás VELMI důležité. Nikdo z nás není textař, ale neradi bychom, aby nám texty psal někdo jiný. Na naše texty je řada názorů, někdo namítá, že jsou dětské nebo velmi jednoduché. Hrajeme o přirozených všedních věcech, tak proč o nich mluvit složitě či v hádankách. Když mám něco na srdci a chci to někomu říct, nebudu si to v hlavě upravovat do složitých veršů, dvojsmyslů atd.
Bouše: Chceme, aby naše hudba byla co nejpřirozenější, a texty jsou její nedílnou součástí. Proto jsou napsány přesně tak, jak jsme je při skládání momentálně cítili.

Když se fanoušek dívá na vaše on-line profily, nikde ani fotečka. Pouze krajiny, příroda…atd. Proč tomu tak je? Tak trochu mi vaše umělecká image evokuje ambientní projekt VINTERRIKET. Znáte toto jméno?
Honza: Musím se přiznat, že toto jméno neznám, ale určitě se v nejbližších dnech s tímto projektem seznámím. Naše fotky, které jsi viděl, jsou odrazem naší hudby, jsou to místa, kde trávíme náš čas, proto je to nedílná součást. Jde přeci o hudbu a pocity, né o naše zevnějšky.
Ondra: V kapele by měla být důležitější hudba, než pózování před objektivem. Trochu s tím vnitřně bojuji v ostatních kapelách, ale o to raději jsem za to, že v ESECH jsme myslím za jedno v tom, že hudba, popřípadě tematické vizuálno, které ji doprovází je důležitější, než naše obličeje.

Bouše: Naprosto souhlasím s tím, co již zmínili kluci. Dnešní trend: „není důležité co hraješ, ale jak u toho vypadáš“ mě dost frustruje. Proč mít pozérskou promofotku kde se všichni budou tvářit co nejdrsněji?!

Mám pocit, že v ČR neexistuje vám podobná kapela, možná jen s FDK se nabízí jistá shoda. Jak se vám líbí tvorba této formace, která se během krátké doby docela vyšvihla?
Ondra: Domnívám se, že na české scéně je více velmi zajímavých kapel, které hráli nebo ještě hrají stylově příbuznou hudbu, jen jsou zalezlé hlouběji v podzemní scéně. Krom již neexistujících THEMA ELEVEN tu byla například DAKHMA, před tím LAKMÉ, v současné době GATTACA nebo EMA CAMELIA. Je trochu na škodu, že o těchto kapelách se tolik neví a nemluví. FDK samozřejmě známe a máme rádi.
Honza: Příbuzných kapel je na české scéně opravdu mnoho. Za mě třeba kapely DE REVAL, JOHN BALL.
Ondra: Na druhou stranu je pravda, že tyto kapely moc živě nevystupují, vlastně JOHN BALL už také ukončili svoji činnost.

Jaký je váš vztah k žánrům, které jsou označovány jako emo HC, doom/sludge, furneral doom metal? Domníváte se, že tyto subžánry dokázaly do metalu přinést něco nového, a nebo se jedná výhradně o další vlnu něčeho… co už tu dávno jednou bylo?
Ondra: Vztah je samozřejmě kladný. Ostatní kluci asi moc nejedou ve funeral doomu, ale v tom ostatním určitě trochu namočeni jsou. Já si i kapely typu ESOTERIC, AHAB nebo SKEPTICISM poslechnu rád, když mám náladu. Kapely co hrají tímto způsobem jen precizují nebo rozšiřují stávající výrazové prostředky v kytarové hudbě, takže se dle mého dá říci, že obě dvě varianty, které jsi nabídl k odpovědi, jsou korektní. Většinou je to o tom, že se staví na tom, co tu již bylo, ale snažíš se dosáhnout nové kvality. Podobně jako když odvozuješ vzorce ve vyšší matematice.

Přikláníte se k názoru, že pokud chce kapela v současné době vytvořit něco zajímavého, musí zákonitě prolínat několik žánrů najednou?
Ondra: To si tak docela nemyslím. Existuje spousta stylově jasně vyhraněných kapel, které příliš nekombinují a to co dělají rozhodně zajímavé je. Typicky FLOWERS FOR WHORES – ryzí metalcore, který se nehoní za aktuálními trendy, ale to co dělají a jak to dělají jednoduše zajímavé je i bez toho, aby se snažili o crossovering žánrů. Nebo Jihočeští GRIDE, LAHAR a tak bych mohl pokračovat. Pak je tady spousta kapel, které si prostě hrají to svoje, typicky SYNERGY, MADE BY THE FIRE, DIVE, CRUEL… Ale otázkou je, jestli jde o prolínání žánrů… Oni si to prostě dělají po svém a dělají to velmi dobře.
Bouše: Myslím, že každý člen by měl dát do muziky něco ze sebe a ze své inspirace, a to dělá kapelu zajímavou.

Máte určitou představu, jakým směrem se bude tvorba ESAZLESA v budoucnu ubírat? Hodláte využívat třeba nějaké nezvyklé hudební nástroje?
Ondra: Na příští nahrávce, budou oproti EPčku zcela určitě klávesy, které jsou v současné době již pevnou součástí koncertního programu. Určitě v budoucnu nic nevylučujeme, mě by se líbilo v některých skladbách zaexperimentovat s nějakým žesťovým nebo smyčcovým nástrojem.
Honza: Nově vzniklé nápady jsou lehce klidnější. Máme v plánu i akustické klidné věci. Do hudby pomalu komponujeme synthetizer, kterým bychom chtěli docílit více ambientní nálady. Tím se ale neodkláníme od dosavadní tvorby, pouze chceme ještě zvětšit kontrast mezi agresí nabytými částmi a těmi klidnými.

V současné době se kapely vracejí k realizacím klipů. Přemýšleli jste už o něčem podobném? Domnívám se, že k vaší hudbě by se nějaké šílené video docela šiklo…
Ondra: Videoklip určitě ano, chtěli jsme to stihnout během prázdnin, ale nakonec dostalo přednost srpnové turné po českých klubech s kamarády ze SYNERGY a příprava materiálu na sedmipalec, ale na to se určitě ještě dostane …. Máme již i několik celkem hodně konkrétních představ jak by vizuál k naší hudbě měl vypadat, problémem trochu bude to, že úplně nejraději bychom udělali klip k naší desetiminutové skladbě „Sobec“. Druhou stránkou je finanční stránka, asi mnohem raději investujeme do nahrávání a vydání dalšího materiálu, než do videa. Pokud by se však našel někdo, kdo by chtěl realizovat bez větších finančních nároků nějaké video k naší hudbě, určitě se ozvěte. Byli bychom moc rádi!

Festivalové léto nám pomalu odeznívá, a tak se naskýtá otázka spojená s vaší koncertní aktivitou. Hráli jste na nějakém open- air akci? Jak byste eventuálně zhodnotili tuzemské festivalové prostředí?
Ondra: Letos jsme hráli na několika venkovních akcích spíše rodinného typu a tyto akce jsou nám asi i nejpříjemnější, čímž neříkám, že pokud by přišla nabídka od velkého větší promotérské skupiny tak odmítneme – to určitě ne. Letos jsme vystupovali na parádní studentské venkovní akci „U Kanclu“ v Ústí nad Labem, kde byla opravdu skvělá atmosféra, hrát mezi paneláky při západu slunce, mělo to neuvěřitelné kouzlo, pak na LT-festu v Litoměřicích, který probíhal den po ničivých návalových deštivých záplavách v Severních Čechách, což se na festivalu poměrně dost podepsalo, dále na parádním alternativním festivalu Pacholek v Novém Jičíně, Hradby festu v Liberci a teď mě napadá asi ještě dramaturgicky velmi zajímavý Best West Fest, který dělají kamarádi z Chebu.

Jaké jsou vaše nejbližší plány? Bude vaší další nahrávkou už regulérní album?
Honza: Když vše dobře dopadne, na přelomu září a října bychom chtěli nahrát sedmipalec, kde budou dvě písničky. „Papírová pouta“ a „Němý Chlapec“. Další plány se budou točit kolem vydání LP. Na materiálu se již pracuje. A také není nemožné, že mezi tím vydáme něký split.
Ondra: Dalším plánem je zcela určitě koncertní turné za hranicemi naší země. Teď čerstvě máme za sebou devítidenní šňůru po českých klubech a myslím, že mluvím za všechny kluky z kapely, když řeknu, že takových podobných chceme zažít víc.

ALL

http://bandzone.cz/esazlesa

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>