
Přestože úvod první kompozice „Mining Out of Black Earth“ startuje brilantní a rychlou palbou, upřímně, nikterak přehlednou, stáčí se v dalším čase ke střednímu tempu a postupně se vymyká i tradiční stylistice „černého odvětví“, a to především z důvodu několika avantgardních motivů, dalo by se říci i místy monotónních. Ve větší míře jsou pak ony prvky evidentní v následující „Into Everlasting Death“, roztřesené skládance z mnoha temnými zákoutími, záměrně pomalejšími, byť se tu a tam se objeví i nějaká ta rychlejší „provokace“.
Atmosféra se naštěstí z tvorby EERIE nevytratila. Nicméně poslední položka „Of Descending Moon“ nabízí opětovně dekadentní představení plné démonických intermezz, brutálního křiku i čistých proslovů. Ostatně vokály nejsou po celou dobu jen o síle, ale také o temné recitaci pikantního to druhu černé poezie. Myslím, že tohle přesně k hudbě EERIE skvěle sedí a dokonce bych si dovolil tvrdit, že podobných fíglů by nahrávce prospělo ještě víc. Dalším a v podstatě posledním momentem, jehož se mi zde nedostává, je určitá absence gradace – nemám teď na mysli konkrétní skladby, ale album jakožto celek). Dovolím si tvrdit, že pomyslný bonbónek do počtu tady přece jen chybí, dost možná i končí poněkud předčasně, nějakou tu skladbu na přilepšenou bych určitě snesl. Ale jak už jsem jednou uvedl: „ Into Euerlasting Death“ je hodně zdařilý debut a stojí minimálně za jeden nevinný poslech. V mém případě se pak bude jednat o aplikaci opakovanou. Pochvala za chrabrost!
ALL