Polsko je death metalu zaslíbená země. Najdeme zde opravdové ikony žánru hýbající světem a rovněž také spolky, které sice nemají takové renomé, ovšem kvalitativně do první ligy rovněž patří – ten výčet názvů by zde mohl být opravdu obrovský. Jenže… jak už to tak bývá,… tu a tam se najdou nějaké ty mouchy, a bohužel jednou takovou jsou i DISORDER, působící na scéně od roku 2000, i když patrně s velkými přestávkami. Kapela v podstatě dokázala „jen“ vydat debut „Confess“ (2006) a až za osm dlouhých let se dopracovala k aktuálnímu nosiči „Pure The Hatred“, na kterém předvádí hodně ospalou verzi tradičního old school death metalu. CD je (jednoduše řečeno) totálně nudné, nenápadité a celkově fakt nehorázně protivné.
Největším problém nahrávky, když pominu v základu podprůměrné skladby, spočívá v hodně špatném soundu přičemž zvuková nevyváženost jednotlivých nástrojů je doslova do uší bíjící, vždyť např. bicí jsou vytaženy dopředu takovým způsobem, že ani nechci věřit tomu, že takhle nějak měl vypadat opravdový úmysl. Je sice pravda, že spousta „orthodox death metal heads“ nehledí nalevo ani napravo, ovšem případě DISORDER by neuškodilo, kdyby pánové načerpali inspiraci v trochu jiných žánrových soudcích. Nevím, ale osobně mi nahrávka přijde totálně zakonzervovaná a vlastně i ta zdánlivá brutalita, která před lety alespoň trochu děsila, působí nyní jako úsměvná pohádka o zlém čarodějovi s kouzelnou hůlkou.
Co se týče jednotlivých skladeb, tak horko těžko bych se zde nadál nějakého favorita. Všechny songy si jsou až nehorázně podobné a opravdu jen stěží se zde dá najít nějaký úsek, nějaká pasáž, která by se mi zalíbila, nemluvě o nějakém uložení si „něčeho“ do paměti. Jediné, co mohu potvrdit, je průjezd opravdu staré drezíny klokotající na kolejích – prostě takový klasický průjezd obývákem… no, přiznávám se, že jsem se snažil poslouchat nahrávku poctivě a několikrát, ale pokaždé jsem měl co dělat, abych ji vůbec doposlouchal do konce. DISORDER mi opravdu notně zabrnkali na nervy 🙂
Pokud má být „Pure The Hatred“ opravdovým ZLEM, tak se to DISORDER opravdu povedlo. Sice nerad píšu podobné závěry, ovšem tady se kritické notě vskutku vyhnout nelze. Tohle album je totiž skutečně hodně slabé a kapela s ním bude honit konkurenci skutečně dost těžko.
ALL