Už vám někdy z přehrávače odkapával hnis? Pokud dáte šanci dvojici švýcarských šílencům z kapely DAKHMA, můžete si být jisti, že prožijete obdobný zážitek. Vězte, že tento materiál, žánrově nikterak ukotvený, bude pro většinu populace naprosto neposlouchatelný. Zparchantělý zvuk půdního střihu, jež balancuje na hraně sterea, působí… no, jak to nejlépe uvést… neotesaně a barbarsky. Nicméně je třeba zmínit, že v případě nahrávky se jedná o prachsprostý záměr. Tu a tam totiž na denní světlo vypadnou podivuhodně přehledné kytarové motivy… Pánům tady možná něco ujelo. 🙂
Žánrově jsou DAKHMA převážně o black metalu, byť právě jejich verze nabízí mnoho rozličných odchylek. Zvukový harsh mi dokonce velí napsat něco o noisových implantátech, naléhavost vokalistova řevu pak nejvíce připomíná crust/punkový extrém.
Toho punku je ovšem v hudbě DAKHMA slyšet i tak docela dost. I s ohledem k tomu, že by se Švýcaři pravděpodobně rádi viděli v trochu jinak označeném ranku. Pokud však velebí totální nihilismus, jako že já sám jsme o tom přesvědčen, není ta má kategorizace (snad) střelou mimo terč.
Přiznám se, že pro podobné experimenty mám často pochopení, jako posluchač je vlastně i vyhledávám/preferuji, avšak materiál „Passageways to Daena“ je už hodně za hranou poslouchatelnosti. Lépe řečeno, poslouchat se toto CD dá, avšak užitek z něho budete mít sotva poloviční. Možná i těmi rádoby experimenty kapela tak trochu zamaskovává svou prozatímní neschopnost udělat věci lépe. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že DAKHMA mají docela dobře rozmyšleno, kterak by jejich tvorba měla ve skutečnosti vypadat. Dotažení do praxe ale zatím v jejich případě chybí.
„Passageways to Daena (The Concomitant Blessings of Putrescing Impurity)“ je dílo kvalitativně rozkolísané a po stránce zvuku fakt mizerné. Nahrávku naštěstí zachraňuje dekadentní atmosféra, ve které je ukryta jakáž takáž síla (i s těmi nedostatky). Pokud bych však měl brát recenzovaný opus jako nahodilý soundtrack k vyjádření něčeho, jsem schopen Švýcarům přidat nějaký ten bod k dobru. V opakovaném poslechu však smysl nevidím. Raději dám přednost jiným extrémistům, takovým, jež svoje řemeslo ovládají lépe a uvěřitelněji. Dostatečným příkladem budiž nenapodobitelní ORANSSI PAZUZU.
ALL
https://www.facebook.com/dakhmacavern/?fref=ts