CRUSHING AXES

Crushing AxesBrazilV představování poněkud neznámých jmen undergroundu pokračujeme i v případě brazilského projektu CRUSHING AXES, jenž stojí a padá hlavně s osobou Alexandra Rodriguese, vášnivého milovníka death metalu. Právě tenhle člověk má na kontě už devět řadových alb a v současné době je na spadnutí vydání toho jubilejního desátého. Nicméně tento rozhovor berte spíše jako takovou krátkou představovačku CRUSHING AXES, přičemž pod článkem můžete pochopitelně ochutnat něco málo z Alexandrovy tvorby.

Jak to vlastně je se začátky CRUSHING AXES? Jaké byly první myšlenky spojené s tvými prvními krůčky?
Ahoj, zdravím do České republiky. Díky za příležitost prezentovat se právě tady a pochopitelně díky za podporu. No a k těm začátkům… Několik let jsem se snažil najít správné muzikanty, což jsem udělal tak, že jsem kontaktoval hned několik kapel a snažil se domluvit s některými jejich členy. Nicméně z kraje to mělo být tak, že CRUSHING AXES bude pouze mým vlastní projektem, který se bude opírat jen o hostující hudebníky. Proto jsem taky začal nahrávat ve svém vlastním domě a v plánu jsem měl svoje nápady představit ostatním. Nakonec jsem ale našel docela dobrý software a posléze se rozhodl, že budu všechno dělat sám.

Tvoje poslední album „Undead Warrior“ je už nějakou dobu venku. Jsi s ním spokojen? Jaký je rozdíl mezi ním a třeba tvojí první nahrávkou z roku 2008?
Ach ano, nemohl jsem být šťastnější, když jsem dostal příležitost pracovat s opravdu skvělým týmem hudebníků, jež pracoval skutečně velmi tvrdě a výsledek, který je na albu zaznamenán, překročil veškeré moje představy. Přiznávám se, že už dlouho jsem chtěl nahrávat s živým bubeníkem, realizovat nahrávku v profesionálním studiu atd. Zkrátka jsem chtěl udělat něco… co bude opravdu drtit, něco co bude hodně agresivní a především hutný. V tom je i ten nejzásadnější rozdíl.

Undead WarriorJakými tématy se na posledních nahrávkách vlastně zabýváš? Samozřejmě ledacos se dá odvodit, ovšem stejně by mě zajímalo, jestli se ve tvé tvorbě odrážejí i tvé osobní prožitky, které tě při skládání ovlivňují…
Ano. Příkladně rok 2013 byl pro mě opravdu špatný a dá se říct, že všechno to zlé se pak odrazilo i na albu „Frozen Soul“, které vyšlo ještě v témže roce. Když posluchači vezmou právě tuhle nahrávku, určitě poznají, že právě tohle album patří k tomu vůbec nejtemnějšímu, na čem jsem se kdy podílel. V obecně rovině mě však ovlivňují i další věci, vždycky jsem třeba miloval mytologii, takže i z tohoto ranku se snažím použít některá z témat. Totéž se ale týká i těch dalších, třeba takových těch více spojených s misantropií.

Jaké ambice jsi vlastně s CRUSHING AXES měl na úplném začátku ? Jaké kapely tě příkladně nejvíce inspirovaly?
Psaní skladeb je pro mě něco jako nutnost se najíst nebo dýchat, je to zkrátka něco, co zkrátka musím udělat. Brazílie měla vždycky spoustu vynikajících kapel, jenže většina z nich nemá vůbec šanci se prosadit, vždycky je těžké najít dobrého distributora a taky studia jsou nesmírně drahá. Jinak mou inspirací byla vždycky kapela CLAUSTROFOBIA, což je parta, která nikdy nebyla příliš slavná, ovšem v undergroundu byla vždycky hodně ceněná a je skvělé, že kluci ve své činnosti pokračují dal. Podobným příkladem jsou ale třeba i OPHIOLATRY, kteří během deseti let vydali dvě skvělá alba, takže mi fakt věř, že tu máme z čeho vybírat. Jenže pořád je tu i ten problém, že většina těch šikovných kapel příliš nepracuje a nevydává nové nahrávky a přesně to samé platí i počtu odehraných koncertů. Pamatuji se, že když jsem začal dělat hudbu, slíbil jsem sám sobě, že mým hlavním cílem bude vydávat album alespoň jednou ročně.

AlexJak bys svůj hudební žánr definoval? Je určitě důležité, aby si čtenáři udělali alespoň částečnou představu…
Většina alb je hlavně o death metalu, byť se zde dají vystopovat i vlivy black metalu a taky si myslím, že se na některých nahrávkách nachází několik experimentálních prvků a třeba alba „Legends“ (2010), „Ascension of Ules” (2011) a „Frozen Soul“ (2013) se dají v klidu označit za experimentální death metal. „Evoking the Power of Chaos“ je už ale čistě o death metalu a všechno co plánuji dál, by se rovněž mělo týkat death metalu.

Už si četl nějaké recenze na tvé poslední album? Co na tvou tvorbu říkají média? Věnuješ třeba pozornost tomu, co se o tvé práci píše?
Ano, v mém případě je to tak, že se každý den snažím v pár minutách věnovat připomínkám a názorům na svojí tvorbu. Jsou sice umělci, kteří si myslí, že poslouchat v tomto ohledu fanoušky a média je úplně zbytečné, ovšem já se domnívám, že právě tohle je skvělý způsob, jak své písně zlepšit a udělat je příště ještě dokonalejší. Na druhou stranu se mi ovšem nestává to, abych přimíchával do své hudby něco jenom proto, abych potěšil někoho jiného. Když má ovšem tvoje kapela fanoušků víc a jsou to právě ti věrní, kterým v konkrétní skladbě něco nesedí, je rozhodně fér se těmito ohlasy začít zabývat.

Dokázal bys ohodnotit svou pozici v brazilském undergroundu? Co vlastně soudíš o celkovém podzemním metalovém hnutí?
Myslím si, že dneska je to především internet, který hýbe scénou a zároveň dělá věci jednodušší. Třeba pro mě je obrovskou výhodou, že se o své skladby můžu podělit prakticky s každým. Co se týče dalšího, toho místního, tak musím říct, že naše scéna nepostrádá ani počet koncertů ani skvělé kapely, ovšem před nějakým časem jsme tu byli rozhodně zvyklí na mnohem početnější návštěvy na koncertech. Pokud jde o mě, tak třeba o individuálních projektech, jako je to v mém případě, toho tolik nevím. Ovšem jsem velkým fanouškem BATHORY. Sice nejsem tak talentovaný jako Quorthon, ale přál bych si přispět hudbě a undergroundu stejně, jako tomu bylo v případě BATHORY.

Lost TreasuresPokud hovoříme o vaší scéně, zkus nám tady představit nějaké kapely z Brazílie, které stojí za poslech… Existuje např. nějaký nešvar, zkrátka něco, s čím nejsi v rámci vaší scény spokojen?
Pokud jsem s něčím opravdu nespojen, rozhodně je to krátkodobé fungování některých kapel, které to zkrátka nevydrží déle než dva nebo tři roky. Jinak tu ale máme spoustu úžasných undegroundových kapel, ostatně jak už jsem zmiňoval. Jednou z nich jsou právě ti CLAUSTROFOBIA, což je opravdu skvělá kapela. Já osobně jsem pak velkým fanouškem OPHIOLATRY, z hlavního města stojí rozhodně za poslech ATTOMICA, CHAOS SYNOPSIS a MORFOLK.

Jaká je vlastně Brazílie místem k životu?
Kromě korupce a idiotských politiků je všechno ostatní vlastně super. Parádní počasí, klid, katastrof ne až tak moc. Já osobně jsem optimista, myslím si, že v té obecné rovině se ledacos zlepšilo.

A jaké jsou tvé plány pro nadcházející období?
Tak momentálně jsem na tom tak, že mám už nachystanou novou nahrávku a řeším okolnosti spojené s obalem. Ten k předchozí nahrávce „Undead Warrior“ ilustroval Rafael Tavares a já osobně jsem s jeho prací opravdu spokojen. Proto doufám, že se stane autorem obalu i na nadcházejícím albu.

Skvělé, moc ti děkuji za tvůj čas! Nechť se ti daří!
Děkuju ti, musím říct, že se zinem odvádíš úžasnou práci a musím říct, že jsem se stal opravdovým příznivcem toho co děláš. Co se týče českých kapel, tak se musím přiznat k tomu, že jich příliš neznám, ale klidně mi nějaké můžeš doporučit. Jinak pochopitelně poznám vaší vynikající kapelu KRABATHOR a taky myslím i HYPNOS. Každopádně díky za příležitost se takhle prezentovat, zdravím z Brazílie!

ALL

https://www.facebook.com/pages/Crushing-Axes/211284495588490

https://soundcloud.com/crushing-axes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *