CRUADALACH – Lead – Not Follow (CD-2011, Black Bards/MetalGate)

Kapela CRUADALACH existuje sotva čtyři roky, ale do mozků tuzemského metalisty se zapsala už ledasčíms (záležitosti „pařátí“ zde nebudu rozpitvávat). Jako kdyby tlupa hudebníků měla klíč k imaginární televizní soutěži „Jak se stát kontroverzním“. Když takhle čtu některé názory metalových příznivců v rozličných diskuzích, získávám dojem, že právě tato početná sebranka mužů i žen, leží hodně lidem v žaludku. Jako kdyby měli CRUADALACH více odpůrců než příznivců… Na druhou stranu je ale obdivuhodné, kterak kapela dokáže svoje aktivity propagovat. Schopnost vnutit posluchači zprávu typu: „tak něco podobného jste ještě nikdy neslyšeli“ je také svým způsobem umění (připouštím, tohle je pouze můj subjektivní pocit). CRUADALACH však mají prozatím tu smůlu, že nejsou silnější než ona aura vycházející třebas i z jejich promo fotek. Navíc, co si budeme povídat, také vkus publika se postupně mění a pokud někteří fans donedávna přísahali na folk metal, tak v současnosti jim tento „trend“ s prominutím leze krkem. A možná i z toho důvodu jsou CRUADALACH první na ráně, jelikož jsou hodně vidět a především hrají a hrají…

„Lead – Not Follow“ tak rozhodně není počin, jež by se zrodil v úplně ideálních časových podmínkách. Na scéně se v tomto stylovém ranku drží jen zasloužení velikáni (jedinou výjimkou je snad pouze Německo) a zbytek začíná jaksi odpadávat. Této skutečnosti si jsou CRUADALACH určitě vědomi a možná i proto postavili svůj debut na maximální snaze o pompéznost. Touha posluchače šokovat se zde ukazuje téměř jako diagnosa a místo toho, aby se člověk těšil na to co přijde, tak se spíše obává dalších a dalších hudebních modulů, které spolu příliš nekamarádí. (xy folkových variací a yx metalu něžného i hrubiánského). Na druhou stranu však nemohu tvrdit, že by byly všechny skladby úplně špatné, anebo dokonce neposlouchatelné (uff, ale např. při skladbě „Nezlomní“ jsem se červenal i za kapelu. Kýč jako rýč!) Najde se zde i něco málo skutečně povedených momentů, jenže… jsou to právě jen ty momenty. Navíc, jak už jsem výše uvedl, CRUADALACH ve spoustě věcech nemají jasno. Chtějí být někde, nejsou nikde a nejhorší je, že pokud mají nějakou svou vizi, těžko ji vysvětlí obecenstvu tímto způsobem. Světem sice letí různá podoba tzv. „crossoverů“ všeho možného, ovšem mně především folková složka přijde natolik zmatená, že ve své podstatě pohasíná všechny svíčky své vlastní účelovosti. CRUADALACH svým počínáním připomínají ruskou pohádku, která se tuším jmenuje „Jak zvířátka přezimovala“. Medvěd potkal vlka a zeptal se: „nechceš se mnou přezimovat (hrát)?“, rázem jsou dva:“Potkají lišku: „nechceš s námi přezimovat (hrát)? A jsou tři…a tak to jde dál a dál, zvířátka přibývají a v podání CRUADALACH přibývají i nástroje. Produkce mizerná a nešťastní snaživci na lopatkách, udýchaní, schvácení a přitom výsledek na bodu mrazu.

Možná to teď bude vypadat malinko nedůvěryhodně, ale osobně si vážím každého umělce, jež se snaží o nějakou aktivu. Nemusí se mi jeho činnost sice zamlouvat, ovšem už to, že se člověk něčemu do hloubky věnuje ( a ještě přitom chodí do práce) je v dnešní uspěchané době malý zázrak. Na druhou stranu nemůžu být natolik velký pokrytec, abych zde napsal: „Lead – Not Follow“ je „celkem dobrý“. Nene, tohle se zkrátka nepovedlo. Uspěchaná práce za každou cenu a ještě ke všemu s cejchem polotovaru. CRUADALACH mají nyní co napravovat a příště snad nic nepodcení.

ALL

http://www.cruadalach.com/

http://bandzone.cz/cruadalach


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *