Krok za krokem se rakovničtí CHOKED BY OWN VOMITS přibližují pomyslnému tuzemskému Olympu. Grindová branže v ČR sice není už tolik košatá ve srovnání s dobou na začátku milénia, avšak honosit se titulem „přední česká grind parta“, to věru není vůbec špatné vysvědčení. Samozřejmě nechci spekulovat o tom, jestli se kapela dostala už teď na úplně ty nejpřednější příčky, ovšem způsob, jakým na sobě borci pracovali a pracují, myslím si, není zanedbatelný (byť stále postrádají bubeníka, album namlátil zkušený mistr Honza Kapák, v jehož HellSoundu nahrávka vznikla).
Jednoduše krok za krokem, žádný spěch, tu a tam nějaké to splitko coby připomenutí vlastní tvorby a živé hraní… Proč tohle všechno zmiňuji? Důvod je prostý! Kluci si dokázali v čas uvědomit, že nemá cenu do světa posílat rok co rok průměrné materiály, jenž po týdnu zapadnou. I z toho důvodu „Shit World“ zní daleko profesionálněji ve srovnání s předchůdcem „Shit Autopsy“, vlastně se v tomto kontextu dá hovořit o zcela „jiných“ CHOKED BY OWN VOMITS. 
CHOKED BY OWN VOMITS ovšem, dovolím si tvrdit, kráčí nyní víceméně vlastní cestou, a to za podpory různých vtípků a hovnivých narážek. Já osobně bych se bez toho sice obešel, ale chápu, že třeba kultovní filmové hlášky si o grindové nastavování doslova říkají… Takže? Proč ne! „Shit World“ pochopitelně není album nikterak revoluční, avšak v rámci žánru se jedná o velmi příjemné překvapení. Třicet minut jsem se docela dobře pobavil.
Skladby: Small Dark Age, Stressland, Cemeteries Along Roads, The Day When I Lost in My Self, Dram Is Over, Let to Rot, Fast Way to Hell, Fusion, Coffin Nails, Asshole in Flames, Shit World, Like Thousands Suns, Dust, Pickled Quark Cheese, Cruel Face of Life, The End of the Shit World.
Sestava: Květák – kytara, zpěv; Filip – basa; Honza Kapák – bicí.
ALL
Shit Wolrd?
Dík za info, opravil jsem 🙂