CASTLE PARTY 2004 – Hrad Bolków, Polsko

re00011Sluneční svit, ukrutný jas… Léto v plném proudu, ale přesto mi po zádech pobíhá mráz ještě teď. Po roce jsem se vrátil na místo plné kouzel. Středověký hrad Bolków hostil již jedenáctý ročník dark independent festivalu a hned v úvodu předesílám, že velmi zdařilého. Český zástupce tentokráte v seznamu vyvolených chyběl. Více prostoru dostala domácí produkce a objektivně musím podotknout, že se tento krok účinkem rozhodně neminul. Polský výběr pak doprovázely soubory, na které se přišla podívat většina černě oděných osob. CLAN OF XYMOX, DEINE LAKAIEN, SUICIDE COMMANDO, PROJECT PITCHFORK… Vítejte v náručí temných postav, překrásných dívek a fantastické hudby… následujte mě bránou temnoty do lůna středověku!

SOBOTA:
re0004 Málo platné, nebýt dobrodruha Jindry Kohma, těžko bych se na tento kultovní festival dostával. Proto mu hned v úvodu děkuji, že i napodruhé podstoupil cestu s mou komplikovanou maličkostí. Tak trochu jsme chtěli okopírovat minulé prázdniny, kdy nás doprovázel ještě můj r.u.mový kolega Marek. Žel, Marek tentokráte z pracovních důvodů chyběl. Stalo se z nás tedy takové antikomerční duo, připomínající cestu věrozvěstů (to znamená lidí, kteří na akci přijedou a dále pak šíří důležité informace a poznatky). Jak se ale později ukázalo, akce „ve třech“ nám byla souzená… Cesta na místo činu nebyla vůbec procházka růžovým sadem. V našem pohraničí (a dá se říci i v tom polském) se totiž budují vozovky ve velkém a pomalá jízda samozřejmě na radosti moc nepřidá. Každopádně s velkým nadšením dorážíme do Bolkówa a stylově parkujeme úplně na stejném místě jako před rokem. Skvělá souhra náhod! Jelikož jsme do dějiště festu dorazili poměrně brzy, měli jsme dostatek času na zakoupení lístků a nějakého toho občerstvení. Kráčíme pomalu k hradu a hned tu máme první příhodu. Zaútočí na nás death metalový nadšenec s trikem BENEDICTION a nabízí nám svoje promo. Když mu prozrazuji, že jsem český pisálek, ihned nadšeně povykuje a já mu samozřejmě slibuji nezbytnou podporu jeho bandy, která si říká OBSCURE (http://www.allegro.pl./OBSCURE). Skvělá záležitost se rovněž váže ke koupi lístků. Polští kasaři nerozumí česky ani anglicky a tak má Jindra problém. Snaží se totiž koupit lístek v eurech v kombinaci s tvrdou polskou měnou. Pán u kasy měl docela zajímavý kurz a neustále nám vysvětloval, kolikže má Jindra doplatit. Česko-Angličtina zafungovala slovním spojení: „Together, ty vole!“. Legrace musí být. Baví se i ostatní lidé stojící kolem. A to už máme ryzí polední čas, a protože sluníčko pěkně pálí, uklízíme se do pověstné městské hospůdky.

re0005Měl bych ještě připomenout, že městečko je už plné černě oděných postav. Ze všech barů, haciend, klubů a čert ví čeho všeho, vyhrává gothic rock/metalová hudba. Festivalem žije celé město (hlavně tedy co se týče kšeftu, protože platit ještě na WC v samotné hospodě, to je tedy kauf). Ale na druhou stranu panuje nádherná a nenapodobitelná atmosféra. Žízeň v našich hrdlech stoupá a tak hned zakupujeme pivínko a už teď si vychutnáváme skvělou pohodičku. Z okna knajpy pozorujeme zástupy zajímavě oděných lidiček a samozřejmě se specializujeme na ženy :-). Do diskuse se pak s námi zapojuje velice sympatická skupinka Poláků, přičemž dochází k nezbytnému focení a výměně netových adres. Začátek akce se tedy nadmíru vydařil a v tom jistém duchu se rovněž odehrává první vystoupení, které jsme měli možnost shlédnout. Domácí kapela DAEMONICIUM totiž otevřela festival s velkou jistotou. Melodický black metal, podpořený klávesami, se i v tom velkém vedru poslouchal docela dobře. Hudba to není nikterak objevná, ovšem DAEMONICIUM (http://www.daemonicium.webpark.pl) i přes značně dlouhé kompozice ukázali, že se svojí produkcí mají rozhodně co říci. Opravdový klenotem souboru je velmi půvabná klávesistka, která nejenže byla nádherně oděná, ale rovněž ukázala, že svůj nástroj ovládá více než zdatně (Jindra by vám určitě moc dobře řekl, jak mě dokopával k tomu, abych se s ní vyfotil…:-) No, prostě usoudil, že nám oběma to moc sluší :-).

re0006Dalším domácím zástupcem byli NAAMAH (http://naamah.rockmetal.art.pl), čerpající z doom-gothic metalových vod, ovšem dle mého soudu je tahle partička ještě na samém počátku cesty za úspěchem. Slečna za mikrofonem sice předváděla solidní výkon, ale nudný materiál ve slunečném počasí začínal důstojně uspávat. Dalšími domácími předskokany se stali GOD´S BOW (http://godsbow.rockmetal.art.pl). Z počátku se mi jejich avantgardní dark music vcelku pozdávala, ale nakonec jsme s Jindrou tak trochu protahovali obličeje. Ze zajímavé dvojice (vokalistka a čelista) se nakonec vyklubala precizně zvládnutá nuda. Hudba na pomezí gothic-popu sice nikterak neurážela, ovšem ani v nejmenším nenadchla. To MOONLIGHT (http://www.caladan.art.pl/moonlight/) už věděli, co s natěšeným davem. Tak trochu mi připomínali naše DYING PASSION a rovněž samotná zpěvačka tak trochu evokovala Zuzku Lípovou. Nebála se komunikovat a to i v případě, kdy zásluhou sluníčka došlo ke zkratu elektrického proudu. Pěvkyně ihned spustila jakousi domácí lidovku, aby si své posluchače ještě více naklonila. Polská lyrika mi vůbec nevadila, i když např. Jindra povídal něco o tom, že s Angličtinou by si MOONLIGHT určitě polepšili. Nicméně jsme se na dobrém hodnocení kapely shodli. Posledním domácím poupátkem byla partička, říkající si COOL KIDS OF DEATH (http://www.ckld.pl). Přiznávám se, že tyto kumpány znám jen s podařených promofotek, a tak jsem byl vskutku zvědav, co se to na nás vyvalí. Očekával jsem všechno možné, ovšem hc/punk ani v nejmenším. Zpěvák evidentně „trpěl“ Pattanovým syndromem a vůbec celá produkce tak trochu evokovala slavné FAITH NO MORE. Toho punku tam však bylo přece jen o něco více, čímž si mě tedy pánové příliš nezískali :-).

První partičkou, na kterou jsme byli natěšeni, se nazývá BLUTENGEL (http://www.blutengel.de). Jméno našinci možná nic neříkající, ovšem zainteresovaní moc dobře vědí, že za touto nálepkou se schovávají členové TERMINAL CHOICE (výborná electro-gotika!!!). A rovněž BLUTENGEL mě dostali na kolena! Žel, ne v tom dobrém slova smyslu. Asi hodinu se na podiu chystala mega-show s různými proprietami, jako např. trůn, ozdobná křoviska, plůtky atd.. Nakonec však promotér festivalu přišel oznámit, že electro-industriální banda nevystoupí. Nikoho tento fakt samozřejmě nepotěšil. Ono hodinu stát na jednom místě, čekat a pak nic… čekat dál, nic moc. Tohle byla jediná malinká kaňka jedenáctého ročníku CASTLE PARTY. Hold ne vždy je postavení hvězd na nebi příznivé.Chmury a smutek však brzy lehly popelem. Na scéně se totiž objevila belgická sbíječka SUICIDE COMMANDO (http://www.suicidecommando.be) a řeknu vám, že větší nářez jsem už dlouho neslyšel. EBM ABSOLUT BRUTAL STORM! Takovýhle brajgl nedokáže vytvořit lecjaká deathmetalová parta. Break beatové sekance, bez kytar, zato s řádně naštvaným vokálem. Tvrdé a nekompromisní (ale barevné!) rytmy doslova drtily zem pod našima nohama a já měl chvíli pocit, že se mi půda pod nohama rozestoupí a matka Země si mě vezme do svých spárů. Pekelnou atmosféru dotvářelo mega plátno, zavěšené hned vedle pódia. K vidění tak byly nelichotivé sociální úkazy, o kterých ostatně vypovídá i samotná lyrika souboru. SUICIDE COMMANDO mají v zásobě nespočet hitů a jestliže občas posloucháte Radio 1 (především ve večerních hodinách specializovaný pořad „EBM is not dead“), mohli jste mít na tyto sympaťáky štěstí. Rozkmitanému davu byla předhozena masitá hudební porce a já osobně jsem si smlsnul. To jsem však ještě netušil, že to úplně nejkrásnější přijde se samotným závěrem prvního dne. DEINE LAKAINE (http://www.deinelakaine.de), legenda té nejtemnější hudby se totiž představila v ryze akustické podobě a můžu vám říci, že málo kdy se člověku podaří zachytit tak skvostné vystoupení. O sobotní noci však stálo štěstí zcela na naší straně. Na scéně se objevil pouze klavír a za svitu luny spustila dvojice Horn / Veljanov svou bolestnou ódu. Když zazněly první tóny skladby „Where-You-Are“, bylo zcela jasné, že na dnešní večer budeme ještě dlouho vzpomínat. Pánové se nesmazatelně zapsali do dějin CASTLE PARTY. Umělci první velikosti! Snad úplně každý hltal tu neskutečnou atmosféru, aby vždy na konci skladby následoval hromový aplaus. Když zazněla i procítěná a mnou oblíbená „Generators“, extáze nebrala konce. Jen je mi trošku líto, že v tomto čase jsem byl už docela znavený a závěr setu jsem už spíše prozíval. Jindra na tom byl stejně… stávání v půl šesté si vzalo svou daň. Nicméně, na tuto noc zdi bolkowského hradu jen tak nezapomenou. DEINE LAKANE je totiž svými písněmi pohladili… a nejen je…

[yt-black]toU-IKIoup8[/yt-black]

NEDĚLE:
I když mě v noci probudil déšť (spinkal jsem na parkovišti), odpočinul jsem si vcelku dostatečně. Hned ráno jsme s Jindrou hodnotili včerejší den a samozřejmě se nedalo zapomenout na excelentní DEINE LAKAINEN. Kolem desáté navštěvujeme místní klub Hacjenda (je otevřeno nepřetržitě a samozřejmě hudba hraje nonstop) a u kafíčka ještě jednou rozebíráme dojmy ze sobotního večera. Poté se vydáváme do města. Jindra shání pohled a tak si vystává frontu v jednom místním obchůdku, načež já se tak trochu zamotávám do skupiny místních domorodců, kteří si to právě šinou domů z kostela. Jak jsme se potom dozvěděli, katolická populace Polska je k podobným kulturám (samozřejmě) netolerantní a tak trochu to i cítím z jejich pohledů. I když namalované oči jsem tu neměl jen já. Byly zde k vidění daleko lepší „zjevy“ :-)! Nicméně CASTLE PARTY si za dobu své existence zřejmě vybudovala dosti silnou pozici a ani katolicko-křesťanská komunita s tímto faktem nic nezmůže. Možná i tak trochu rafinovaně ustupuje do pozadí, protože z podobných akcí samozřejmě tečou penízky, kterými městská (církevní) pokladna nepohrdne. Tohle téma ale už nechám být. Další naše cesta směřuje opět do naší oblíbené městské hospůdky. Dáváme VARKU (místní pivo), posloucháme muziku a těšíme se na další program. Jak tak s Jindrou diskutujeme, nenápadně si k nám přisedává půvabná slečna, kterou zpočátku nevnímáme, ale když pozná, že si Češi povídají o PARADISE LOST, ráda se přidává. A tím se vlastně dostávám na samotný úvod reportu. Sympatickou slečnu si získáváme natolik, že s námi sdílí zbytek festivalu, a tak naše sestava doznává definitivní podobu. Opět tři!

re00021Magdalenku jsme vzali rychle za svou. Diskuze na téma: historie Polska x historie ČR, postavení církve v Polsku, politika, vstup Polska a ČR do EU, hudba… to všechno jsou záležitosti, které jsou nesmírně zajímavé a tohle setkání pro mě bylo velkým přínosem (Jindru znám, takže se domnívám, že i on tohle setkání staví velmi vysoko). Diskuze probíhala v jazyce anglickém. Řekl bych, že úplná polínka nejsme (co, Jindro?), ale z Magdalenky se vyklubala učitelka Angličtiny, a tak nás s přehledem válcovala. Ještě si však neodpustím jednu perličku. Už jste někdy učili Poláky polsky? My s Jindrou jsme to dokázali. Když jsem se Magdalenky zeptal: „Víš jak se řekne polsky včela?“, ona odpověděla: „OK, vcela…“ a já jsem odpověděl: „Tak to není pravda, polsky se včela řekne: „Kurwa medonosna“… Výbuchy smíchu se linuly z oken hospůdky! To, co jsme minulé léto začali, to jsme letos přeměnili do praxe. Magdalenka se bavila a zas nám to vracela slovy českými: žvýkačka, brčko atd.… Zkrátka takhle jsme se bavili až do samotného „výkopu“ druhého dne.

Počasí tou dobou přineslo něco málo kapek deště, ale mraky se pozvolna roztrhaly a sluníčko opět ukázalo svůj úsměv. THE UNHOLY GUEST (http://www.the-unholy-guest.com), kapela zastřená tak trochu rouškou tajemstvím. Jejich mp3 jsem si sice stáhnul už v předstihu, ale jak tihle Rusové zvládnou svoje představení? Má zvědavost byla ukojena standardním gothic rockem ve stylu THE FIELDS OF THE NEPHILIM. Kapela si sebou přivezla silné fanouškovské obecenstvo, které své příznivce nenechalo napospas. THE UNHOLY GUEST nezklamali a mám pocit, že jsme je tady neviděli naposled. EVA (http://www.eva.terra.pl), pod tímto názvem se schovává polská gothic rocková formace s velmi interesantní zpěvačkou. Žel, moje pocity nejsou příliš pozitivní. Nuda se linula všude kolem. Skladby si byly navzájem hodně podobné, a tak nás to trochu uspávalo. Probuzení přišlo s předělávkou od SIOUXIE IN THE BANSHEES, „Izrael“. Pro zpěvačku oříšek (Siouxie byla jedinečná!), ale rozlouskla ho s velkou bravurou. Exkurz po polské hudební mapě pokračoval. DESDEMONA (desdemona.rockmetal.art.pl) přispěchali s mixem gotiky a doom metalu. Bandu hochů táhla vysoká kráska a jak bylo vidět, do svého přednesu dávala hodně energie. Kapela se nesnaží za každou cenu vytvářet „levné“ odrhovačky, ale pokouší se o poněkud složitější formu temného vyjádření. Celkově důstojné vystoupení, i když jsme už slyšeli lepší polské spolky. Šílený xicht představilo electro-industriální těleso SUI GENERIS UMBRA (http://www.suigenerisumbra.com). Vystoupení začalo sestupem dvou slečen z konstrukce podia! V ruce přitom mávaly vlajkami a potom to vypuklo. Hluk, rachot, výroba! Tak trochu jsem si vzpomněl na Radka Kopela a jeho NAPALMED. Tady však byl zvukový rambajs mnohem silnější a někdy se až člověk bál, že mu z nebe na hlavu spadnou všechny mraky. Magdalenka nás se zoufalým gestem raději zve na pivo… a to my rádi! Především já si velmi oblíbil pivo s ovocným sirupem a co bych nalhával, pěkně jsem si ho vychutnával.

re0003AGRESSIVA 69 (http://www.agressiva69.com) = další polský zástupce. A vůbec ne špatný! Kapela předvedla jakýsi mix rocku a elektroniky. Zkuste si představit rockové DEPECHE MODE! Perfektní show předváděl především zpěvák, který tančil, poskakoval a svým projevem dokázal strhnout naslouchající dav. Poté se na scéně objevil s vestou, na které byl ztvárněn samotný Ježíš a cover „Personal Jesus“ od slavných Britů byl na světě! Z podporou kytar zněl opravdu moc dobře! Nebyla to však poslední předělávka. Borci si na paškál vzali ještě popovku „Changes“ a pořádně ji projeli elektro-rockovým proudem. Skvělé vystoupení, i když Jindra trošku zalaškoval s tvrzením, že není moc dobré sbírat slávu se starými hity. Souhlasím, ale přesto se mi vitální výkon v podání AGRESSIVA 69 moc líbil. Se zapadajícím sluncem se blížilo finále večera. Domácí ARMIA (http://www.armia.kdm.pl) nasypala do lidí špetku punk / thrash metalu a za přispění trumpety zněl celý komplot věru zajímavě. Polské texty vyřvávali snad všichni na nádvoří! Nejlepší na tom všem bylo, že hudba těchto šílenců nebyla nikterak jednoduchá. Byla plná technických kudrlinek a až skoro „slayerovských“ riffů. Ve zpěvných refrénech pak soubor jakoby najel na punkovou kolej. Satirické texty (Magdalenka se osvědčila) vrchní pěvec přednášel s bravurou a neustále se poškleboval. To už však hrad obalila noc a nebe zaplnily hvězdy. A nejen nebe. Na scéně se objevil další drahokam letošního ročníku.

CLAN OF XYMOX (http://www.clanofxymox.com) z Holandska. Gothic rocková legenda přednášela jednu půvabnou skladbu za druhou. Playlist byl sestaven velice pestře. Kapela nabídla průřez svojí diskografií, přičemž mně nejvíce zaujaly songy z brilantních alb „Notes From The Underground“ a „Hidden Faces“. Domnívám se, že na nádvoří nestál ani jeden nespokojený člověk. Dav zíral na tu nádheru jako opařený! Vše podporoval křišťálový zvuk a zvonivá kytara tak neměla problém podmanit si bezbranné lidské duše. CLAN OF XYMOX byli nuceni dvakrát přidávat. Grandiózní závěr obstarala skladba „This World“ a naše nadšení nebralo konce. A naštěstí nebylo poslední, i když s bestiální romantikou byl konec. Na scéně se totiž objevili němečtí PROJEKT PITCHFORK (http://www.pitchfork.de). Králové EBM se předvedli v tom nejlepší světle! Spustili masivní uragán, ve kterém se střetly kytary se samplovou mašinérií. Metalisté pařili, technaři tančili a já tančil a pařil :-). Jindra skvěle postřehl, že velkým plusem Němců byl živý bubeník. Málokdy v tomto stylu obvyklé! Proto hudba tak trochu připomínala SAMAEL z odlišné druhé strany. Po zvukové stránce opět naprostá dokonalost! Soubor do vystoupení vložil nesmírný kus energie. Vokalista se zmítal v obdivuhodných pohybových kreacích a někdy jsem se až divil, jak u toho všeho dokáže ještě důstojně zpívat. Velkolepá akce se však již pomalu chýlila ke svému konci.

[yt-black]jSwz_Caf32w&feature=PlayList&p=81F13B9A15488712&index=31[/yt-black]

Z časových důvodů opouštíme zámek při posledním tracku. V našich hlavách se prohánějí nezapomenutelné příběhy z tohoto překrásného víkendu. Nicméně v našich tvářích byste možná nalezli smutek (a snad i lítost) z toho, že jedenáctý ročník CASTLE PARTY se pomalu, ale jistě, stával historií. U brány hradu ještě Jindra na památku strhává promo plakát a hrdě si ho odnáší. Následují ještě poslední foto snímky. Loučíme se s Magdalenkou, skvělou společnicí, která nás závěrem ještě zahrnuje komplimenty a přiznává, že tak skvěle se už dlouho necítila (jsme pyšní, že jsme tak skvěle reprezentovali Českou republiku). Proto ji ještě návdavkem pasujeme na královnu bolkówského hradu… Se slovy: „See You Next Year“ se definitivně ztrácíme ve tmě a vyrážíme vstříc temné noci. Z hospůdek stále ještě vyhrává hudba a dle nálady návštěvníků tak bylo učiněno až do brzkých ranních hodin. My však už musíme vyrazit k domovu. Raději bychom samozřejmě spali, ale cesta do vlasti je nutností. Sice ospalí, ale i tak ještě pouštíme z úst několik úsměvných perliček, vážících se k festivalu. Nezapomenutelný chechot asi nejvíce přinesl můj výklad o skupině ORLÍK, jejichž název jsem Magdalence přeložil jako „EAGLÍK“! Nač používat tak nudná slova, jako „Small Eagle“? Jindra se dusí smíchy ještě snad teď! Domů dorážíme po šesté hodině ranní. V návalu únavy ještě stahuji fotky do počítače a uléhám… uléhám naprosto ukojen a uchvácen. CASTLE PARTY 2004, nádherné představení magických cest do centra vesmíru… přál bych si tento pocit ještě jednou zažít… zeptejte se mě, jestli se sem příští rok vrátíme?

EPILOG:
Pokud Nosferatu dá, příští rok se zde jistojistě sejdeme. Uvidíme, třeba příští rok hlavní promotér Leszek Rakowski uloví opět nějakou tu českou kapelku. Vždyť několik českých fandů jsme zde také potkali, takže určitě by bylo zajímavé sledovat konfrontaci Česko vs. zbytek světa, jako tomu bylo v minulém roce. Nicméně, nechme tyhle úvahy budoucnosti. Pokud se chcete dozvědět více, navštivte http://www.castleparty.com. Kapely, nechť případně kontaktují Leszka Rakowskiho…

ALL


Aressiva 69 – precizní electro-rock!


Když nevídíte na scénu, pomůže vám videoprojekce


Clan Of Xymox – vrchol Castle Party


..i takovéhle dívky po vás mrknou okem…


Daemonicium – fajnová black/doomová nálož


Deine Lakaien – jejich vystoupení za svitu luny bylo geniální. Už dlouho jsem neviděl nic tak poetického…


Eva – tahle partička mě potěšila Cicerem od SIOUXIE…“ÍÍÍzraeeel“!!!


God´s Bow – originální, leč poněkud strohé…


Jindra a pravá polská princezna!


…a tady je zas moje princezna…Magdalenka!


Ne, tohle nejsou Dying Passion…byť vokalistka působila stejně sympaticky jako „naše“ Zuzka. Moonlight předvedli solidní doom metal porci


Underground nemá hranic! Setkání se členem Obscure (brzy čekejte recenzi na jejich demo). Jinak info o téhle death metal grupě najdete na našich stránkách už nyní!


…tak takovéhle slečny potkáte jedině na Castle Party!


…tuhle fotku jsem nazval Kosmickou policií!


Scéna – pohled z hradu (jinak výšky nic moc pro mě, ale tohle si nemůže nechat ujít snad nikdo!)


Sui Genesis Ambra – originální show a šílenost v jednom. Spojte darkwave s industrialem a jste doma..


Suicide Commando to pěkně rozparádili. Drsná EBM show rozmlátila vše kolem. Tohle je pohled na jejich videoprojekci, která provázela každou jejich skladbu…


The Unholy Guests – překvapení druhého dne. Ruská gothic-rocková
formace se představila v tom nejlepším světle…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *