Jací blázni pojmenují v roce 2022 kapelu BLASPHEMOUS FIRE? Naivní šílenci z Portugalska, kteří nehledí na nic kolem sebe? Nebo snad dobrodruzi, jež milují klasickou metalovou image až do morku kostí? Osobně jsem sázel na mladé kluky, neboť právě v roce 2022 BLASPHEMOUS FIRE vznikli. Důkladné prošetření ovšem přineslo úplně jinou perspektivu. Čtyřčlenná sestava je co se týče kapelních starostí značně obouchaná, jednotliví členové toho mají skutečně mnohé za sebou, předně i společně. BLASPHEMOUS FIRE od roku 2016 působili pod názvem SUMMON a ještě před změnou názvu vydali desku „Parazv Il Zilittv“.
„Metalových kapel ale není nikdy dost“, řekl by klasik. Přestože BLASPHEMOUS FIRE fungují něco přes rok, přichází už nyní s debutovou deskou „Beneath the Darkness“, jež skvěle zapadá do portfolia polského labelu Godz ov War Productions. Těšit se tak můžete na ryzí death metal s „blasphemy feelingem“ a vskutku nelítostným zvukem. Kapela by úplně v klidu mohla doprovodit DEICIDE na celosvětovém turné, myslím si, že by proti tomu nikdo nemohl nic namítat (alespoň dle toho, co slyším na CD). Byť jsou hoši po zvukové stránce jinde, provedením své hudby cílí na stejnou oblast posluchačů.
Kdyby obdobných kapel nebyly tisíce, skoro bych si dovolil říci, že BLASPHEMOUS FIRE míří do první ligy daného žánru. Tenhle matroš vydat parta zvučnějšího jména, mnozí fans by zavalili sociální sítě pochvalnými slogany. Takže taková klasika všedních dnů, provázející v dnešní době každou druhou recenzi. Abych byl však trochu osobní… Nahrávka mě na kolena nedostala, ale své oblíbené „kouty“ jsem si na ní našel. Předně pomalejší skladby mají uvěřitelnou atmosféru, vůbec nevadí, že se tematicky jedná o „roky prošlapanou pěšinu“. Někdo tu červy prolezlou zástavu musí nést, to se nedá nic dělat…
„Beneath the Darkness“ je v rámci daného odvětví povedenou nahrávkou. Mezi mé osobní top řadím výtečnou kompozici „Heavenly Bodies“, díky níž se cítím zas o nějaký ten den mladší (byť to na mě není vidět ????). Zároveň tím ovšem předesílám, že i konzervativní metal se dá dělat nápaditě a rafinovaně. A jak už jsem výše zmínil: zvuk má kolekce výtečný, a snad i díky tomu mi přijde smysluplná. Babrat se v old schoolu a k tomu dohánět „starý sound“, to mi úplně smysl nedává. Tohle metalové přemostění, řekněme mezi současností a zlatými časy, mi ovšem smysl dává. CD zařazuji do kategorie s visačkou „občas rád poslechnu“.
Skladby: The Eclipse and Birth, Heavenly Bodies, Pleasure of Suffering, The Torture of Being, The Pale Colors, Allowed Wishes, The First Victim, Compulsion of the Hand That Kills, Those Who Die Dwell in Me
Sestava: N. – kytara, zpěv; D.S. – kytara; Ricardo Towkuhsh – baskytara; Andrecadente – bicí
ALL