V druhé polovině devadesátých let byl doom metal dominantou domácí scény. Myslím si, že o všech podstatných partách jsem zde na Rumzinu už psal, a to včetně BLACK HEAVEN. Nikdy bych však nepředpokládal, že se tahle parta dá znovu dohromady a svůj comeback začne vydáním skvělého demáče „Heaven In Black“ na CD. Právě tenhle materiál dnes už patří do zlatého fondu doom metalu u nás, přičemž stávající sestava v podstatě „kopíruje“ line-up z onoho nejslavnějšího období. Nicméně je pravdou, že i po realizaci „Heaven In Black“ se formace dále prezentovala zajímavou produkcí, přestože už poněkud odlišnou. A jak to tenkrát všechno bylo? A jak to bude dál? O tom všem jsem vedl řeč s Tomášem Rakvicou (Tommy) a druhým kytaristou Jindřichem Ticháčkem (Nuclear).

Tommy, děkuji vám, že jste si na mě udělali čas. Začneme pěkně přímočaře. Co pro tebe osobně znamená realizace materiálu „Heaven In Black“ na CD? Kde se tato myšlenka vzala?
Tommy: Bylo to takové naplnění a dotažení projektu z roku 1993, který si jistě zasloužil co nejkvalitnější podobu, zvukovou i grafickou. Tato myšlenka se zrodila již velmi dávno, když jsem doma v šuplíku objevil DAT kazetu, na které byl nahraný původní master tape ze studia ASG. Tento digitální záznam jsem si nemohl pustit, jelikož nemám DAT přehrávač. I ve studiu už má tuto mašinku jen málokdo. Dlouho jsem této touze odolával a občas si pustil jen ten starý „nekvalitní“ záznam z audiokazety. A pak k tomu mému rozhodnutí přispěl určitě i Petr Korál, který již velmi dávno projevil zájem o nahrávku „Heaven In Black“ na CD nosiči, až bude „jednou“ k mání. Díky tomu jsem věděl, že existuje minimálně jeden člověk, který tento počin ocení! A tak bylo rozhodnuto. Underground devadesátých let nás naučil, že si vážíme každého jednotlivého fanouška, jeho opravdového zájmu o naši hudbu. V dnešní době to není samozřejmost. Takže byť by byl na světě jen jeden, tak ta práce stojí za to!

Remaster materiálu samozřejmě velmi prospěl. Demo mělo už v té době hodně slušnou kvalitu, přičemž současná verze všechno tohle ještě umocňuje. Jsi spokojen s tím, kterak nahrávka po dlouhých letech prokoukla? Musím říct, že mi spadla čelist. Pan Valášek je fakt kouzelník.
Tommy: Ano, Standa Valášek opravdu kouzelník je. Nicméně to hlavní, co napomohlo „prokouknutí“, to je samotná existence master nahrávky v digitální kvalitě, kterou jsme dokázali dostat z té DAT kazety. O to se postaral sám mistr zvuku Tonda Janů z tehdejšího studia ASG, jenž v roce 1993 tuto nahrávku zvukově režíroval. A použil k tomu dokonce tu samou mašinku, na které nám před třiceti lety master tape nahrál. Neskutečné! Vlastně vše bylo k dispozici jako před třiceti lety, nic se nezměnilo. Vše jakoby počkalo až na tu chvíli, kdy se bude tato nahrávka „restaurovat“. Tondovi patří velké díky! Ale ouha! Nebylo to bez komplikací. První věc na DATce byla částečně přemazaná a nebýt toho, že vyšla v digitální podobě na kompilaci Masters Of Czech Metal 2, tak bych tento projekt nemohl už nikdy realizovat. Opět musím poděkovat Petru Korálovi!

V jakém nákladu CD vyšlo? Dočkají se i příznivci elektronických formátů?
Tommy: 300 kusů CD. Na požádání můžu tuto nahrávku poskytnout i ve formátu WAV těm, kteří už přehrávač CD nevlastní nebo ho v životě ani neviděli. 🙂

Zkus nyní trochu zavzpomínat na úplné začátky? Vím, že jste dříve měli kapelu DAMATOR, která produkovala thrash metal, ovšem záhy na to přišli na řadu BLACK HEAVEN. Jak tento přerod probíhal? Takhle zpětně to vypadá, že se vše podstatné zrodilo poměrně rychle.
Tommy: Přesně tento pocit mám taky. Byli jsme v té době tak moc produktivní a vše bylo tak rychlé, že jsme během roku a půl udělali s DAMATOR jedno trashové a jedno deathové demo. A pak hned prvotinu BLACK HEAVEN. A tím, že jaksi přirozeně a nenuceně přišla změna stylu těch písniček, co se z nás sypaly, tak jsme to už museli nějak odlišit. Cítili jsme, že založení nové kapely bude to nejlepší. Z DAMATORU navíc tehdy odešel basák David Málek (v hudební branži později známý jako David Steel). To on byl v roce 1990 s Nuclearem u zrodu DAMATOR. Vzhledem k absenci jeho přítomnosti muselo zákonitě vzniknout něco nového. I to byl tedy další podstatný důvod, řekl bych. S Davidem jsem v mezičase pracoval ve zkušebně na „gothick“ projektu KARNER, ale zůstalo jen u příprav a zkoušení. Dnes už ten materiál nezůstal ani v mé paměti. Byli jsme produktivnější víc než se kdokoli stihl dozvědět. 🙂 Omlouvám se, pokud jsem odbočil od tématu. 🙂

Úplně v pohodě.:) S DAMATOR jste vydali hned dva demáče, ovšem nepamatuji si, že bych na ně v té době někde narazil. Všechno překryl mimořádný počin „Heaven In Black“. Dají se tyto nahrávky ještě někde sehnat, resp. máš je ještě v nějaké formě doma?
Tommy: Nedivím se, my jsme tehdy hlavně hodně hráli a skládali, na reklamu a promo kolem kapely jsme moc čas neměli. Nikdo jiný, kdo by se tomu věnoval, se v našem okolí neobjevil. Nahrávky z roku 1992 „Nekrolog svědomí“ a „Dissenter“ samozřejmě mám na MC, i s původním originálním obalem. Nově jsem loni udělal převod do moderního formátu – dema jsou k dispozici ve WAV, případně v MP3. Hraje to tak, jak to hraje, s tím už asi nic neuděláme. 🙂 I když, možná, i to by šlo vylepšit. V dnešní době jsou studiové možnosti úplně jinde než dřív.

Materiál „Heaven In Black“ sklidil na undergroundové scéně zasloužené uznání. Jak moc velké překvapení to tenkrát pro vás bylo? Tušili jste v té době už o „konkurenčních kapelách“, se kterými jste záhy utvořili jakési žánrové křídlo? Právě na tuto scénu se do dnešních dnů poměrně často vzpomíná.
Tommy: V té době nebyla možnost tak masivní reakce či odezvy jako dnes. Dnes je to okamžité a v nekonečném měřítku. Tehdy nebyl internet. Ale z reakcí, které se k nám dostaly, jsme byli potěšeni a více než překvapeni. Byli jsme utvrzeni v tom, že způsob, jakým to děláme, je ten správný. Když se to tedy někomu líbí. S kapelami našeho ražení jsme se občas potkávali na nějakém festiválku. LOVE HISTORY za námi dokonce jednou přijeli i do Zlína a u pivka jsme probírali naše budoucí plány. Inspirace byla vzájemná. Uvědomovali jsme si, že takových podobných kapel je u nás málo a myslím, že jsme tehdy vzájemně o sobě měli povědomí. S obdivným zájmem jsme sledovali práci druhých kapel. Nebyla v tom řevnivost nebo nějaká konkurence, to je nutno doplnit.

Mělo demo „Heaven In Black“ úspěch hned po vydání, anebo ten skutečný průlom přišel až s uvedením skladby „Strange Land Of My Interior“ na sampleru „Masters Of Czech Metal 2“?
Tommy: Kapela o sobě dala více vědět dozajista až díky účasti na „Masters Of Czech Metal 2“ v roce 1995. To už jsem ale v kapele nebyl. Kluci tehdy řešili nové personální obsazení a směr, kterým se s „novou“ kapelou vydají. Takže si nejsem jistý, zda v té době šlo o nějaký průlom kapely. Spíš se jednalo o její záchranu. Ale v dalším působení a rozjezdu jí promo spojené s tímto samplerem určitě pomohlo. Byla tak v širším povědomí posluchačů.

Jak bys v té době popsal atmosféru v kapele? Převládala motivace spojená s chutí do další práce? Cítili jste i napětí spojené s tím, že se od vás očekával neméně kvalitní nástupce „Heaven In Black“?
Tommy: Po natočení „Heaven In Black“ jsme nic neřešili, jeli jsme stále dál ve vysokém tempu a pracovali na novém materiálu. Žádné napětí nebylo na místě. Kapela se stále vyvíjela a písničky byly opět trochu jiné, celkově svižnější. Osmiskladbový materiál jsme si tehdy v roce 1994 pracovně nahráli ve zkušebně. A musím říct: „Díky Bohu!“ Nahrávku vyplivl opět můj archivní šuplík, a po pětadvaceti letech letech se v roce 2019 stala předmětem reunionu kapely. Takže pokud jde o to, co mělo přijít po „Heaven In Black“, tak to se dozvíte až teď po letech. Tehdy byla práce kapely přerušena a dokončujeme ji až nyní. V napětí byste tedy měli být spíš vy, posluchači! U nás o nějakém napětí nemůže být řeč. 🙂

V roce 1996 jste vydali už v pozměněné sestavě druhé demo „Fantasy“. Mám pocit, že se mu nedostalo už takové publicity, ovšem z mého pohledu absolutně nezaslouženě. Proč tomu tak podle tvého soudu bylo? Myslíš, že jste se už netrefili do vkusu posluchačů hlavně díky tomu, že jste žánrově přece jen trochu odskočili?
Nuclear: (Jindra Ticháček) Demo „Fantasy“ bylo nahráno v naprosto odlišné sestavě, tudíž i vnitřní chemie byla naprosto odlišná. „Fantasy“ obsahuje více akustických pasáží, dvě skladby jsou dokonce akustické úplně. Chtěli jsme zkusit prostě něco jiného. Co se týká publicity, nemyslím si, že by „Fantasy“ úplně zapadlo. Reakce byly pozitivní, díky té nahrávce jsme se dokonce dostali do semifinále soutěže Marlboro Rock In, které se odehrálo v Praze v Rock Café.

Co vás tenkrát přimělo k angažování nového vokalisty? Bylo rozšíření sestavy nezbytné? Co jste si od tohoto kroku slibovali?
Tommy: Po již zmíněné garážové nahrávce jsem na podzim roku 1994 kapelu opustil a plně se soustředil na jiné projekty, kterých jsem měl i s BLACK HEAVEN souběžně celkem čtyři! Kapela tedy logicky musela vzít nového kytaristu a zpěváka. Pokud tedy chtěla dál pokračovat.

Nuclear: Navíc ještě tehdy odešel i baskytarista Marty a z celé sestavy BLACK HEAVEN jsme zůstali s Maximem sami. Aby toho nebylo málo, museli jsme sehnat zkušebnu. To se povedlo v blízkých Otrokovicích. S Maximem jsme tedy začali pracovat na úplně novém materiálu. Později se k nám přidal baskytarista Horror (Libor Novosad, ex-SEMTEX MOSH), který přivedl kytaristu a zpěváka. Říkali si White (Miro Krchlík) a Ice (Pavel Dostál). Společně jsme vyprodukovali demo „Fantasy“, které bylo následně natočeno v roce 1996 v otrokovickém S-studiu.

V oné době už některé doommetalové kapely měly na kontě debutové nahrávky, CD jednoduše byla další zásadní meta, ke které většina souborů přirozeně směřovala. Čím to, že se vám toto nakonec nepodařilo?
Tommy: Můžu-li se vyjádřit k období 1993-1994, tak se tomu nikdo v zásadě příliš nevěnoval. Chtěli jsme být muzikanty a ne manažery. Kdybychom tehdy měli součástí týmu někoho, v téhle oblasti šikovného a časově flexibilního, tak by jistě bylo spoustu věcí jinak. V roce 1994 jsem si na tu skutečnost postěžoval v rozhovoru pro Rock Report, ovšem efekt to nemělo naprosto žádný, nabídka nepřišla. A dlužno dodat, že jsme tehdy život vnímali příliš rychle a hekticky. Pořád se něco dělo, byli jsme netrpěliví čekat, až něco přijde za námi. Možná i proto jsem tehdy ztratil tu správnou chuť a začal se soustředit na jiné hudební žánry, které mě také bavily. Nečekal jsem na to, co se možná rýsovalo někde v nedohlednu. Nabídka na sampler „Masters Of Czech Metal 2“ přišla pro BLACK HEAVEN sice vzápětí, ale nevím, zda by vůbec něco změnila.

Uvažujete o tom, že by se i počin „Fantasy“ mohl později objevit na CD? Musím říct, že ten materiál je opravdu hodně silný, nápady v podstatě nadčasové. Čím dál víc jste směřovali k širší hudební progresi.
Tommy: „Fantasy“ vyšlo původně pouze na audiokazetách, nicméně ještě v devadesátých letech nějací týpci z New Orleans nahrávku remastrovali do digitálu. Bohužel, tato verze skončila někde v šuplíku a možná ji už nikdo neobjeví. Ale to nevadí, protože opět byl základem původní master tape ze studia na DAT kazetě, ten k dispozici stále máme! Oficiálně tedy „Fantasy“ sice na CD nikdy nevyšlo, ale možná i tato nahrávka čeká na své uvedení v plné síle a parádě, jak by si dle tvého názoru zasloužila. Už máme i první zájemce, a to dokonce z řad zahraničních fanoušků. Takoví znalci se nacházejí v Litvě, aby bylo jasno. 🙂

Většina posluchačů si vás jistě pamatuje ještě z kompilačního CD „Breath Of Doom“, kde jste se prezentovali skladbou „I Am“. Přiznám se, že někdy potom jste se mi úplně ztratili z obzoru. Následně jsem zaregistroval váš rozpad a tvé angažmá u FLOOD. Zkus toto období čtenářům trochu přiblížit…
Tommy: Jak jsem se již zmínil, moje působení skončilo v roce 1994. Pak jsem se začal věnovat jiným projektům. Byli to v té době např. FLIESROAR nebo CHAOS IN HEAD, v neposlední řadě i bigbítová DŘEVĚNÁ STRUNA. FLOOD přišel až na sklonku roku 1997. Přiznám se, že v té době už jsem vůbec neregistroval, co BLACK HEAVEN dělají. Jejich nahrávky z této doby jsem slyšel až po letech.

Až později jsem zaregistroval, že jste vydali ještě jedno demo s názvem „Drama“. Mohl bys nám ho trochu představit? Přiznám se, nikdy jsem ho neslyšel, vůbec si nevybavuji, že bych se s ním někde setkal. Byla to už doba, kdy jste si s promem příliš nelámali hlavu?
Nuclear: Po vydání „Fantasy“ jsme opět pozměnili sestavu. Odešel kytarista White, který se vrátil do rodného Trenčína a také vokalista Ice. Náhrada se našla v mladém kytaristovi „Ň“ (Miloš Mrlík) a zpěvákovi Maxovi (Marek Dolina). V této sestavě jsme dali dohromady demo „Drama“, které bylo realizováno ve studiu v Bojkovicích v roce 1998. Tady jsme hodili už všechno za hlavu a zkusili kam až můžeme zajít. „Drama“ je komplet akustické a zpěv naprosto čistý. Musím ale říci, že další takovou nahrávku bychom už nevydali. Chtěli jsme prostě zkusit, čeho jsme schopni. Přišel ale rozpad a BlLACK HEAVEN se na dlouhých X let odmlčeli.

Co pro vás rozpad BLACK HEAVEN znamenal? Berete konkrétně „Heaven In Black“ na CD jako takové malé zadostiučinění?
Tommy: BLACK HEAVEN se za celou existenci vlastně rozpadli třikrát. O rozpadu č. 1 a mém odchodu z kapely v roce 1994 jsem se již zmínil. Zda jsem já tehdy udělal chybu, to mi zřejmě nikdo neprozradí. Ale zpětně se mi zdá, že asi ano. I proto jsem měl chuť a cítil určitý dluh vůči sobě samému, tento projekt po mnoha letech opět otevřít, pokračovat v přerušené práci a možná někdy v budoucnu ten kruh zdárně uzavřít. Takže realizace „Heaven In Black“ na CD je pro mě nejen malé zadostiučinění, ale začátkem celého procesu oživení kapely. Je to ale jen první krok, protože už v dnešních dnech následují kroky další, kroky spojené s přípravou a natáčením nové nahrávky BLACK HEAVEN. Půjde o nikdy nevydaný a nyní zrestaurovaný materiál z roku 1994. Rozpad poslední, který přišel po nahrávce „Drama“ a na který ses mimochodem ptal, by asi nejlépe přiblížil Nuclear.

Jak tedy vypadá vzájemná kooperace členů BLACK HEAVEN v současnosti?  
Tommy: Teď přišla doba, kdy se kupodivu celá ta rodina okolo BLACK HEAVEN dala zpátky dohromady. Nejen já s Nuclearem coby zakládající členové, ale v podstatě i bubeník Maxim, protože nám pomáhá se „zapracováním“ nového bubeníka Vojty, podílí se i na promu kapely apod. Baskytarák Libor alias Horror byl v sestavě od roku 1995 až do rozpadu, ovšem teď je opět s kapelou. Spolčně zkoušíme i nové věci. Zpěvák Marek Dolina („Drama“ 1998) skvěle funguje jako hlavní textař při právě vznikajícím materiálu, který začneme v dubnu točit studiově. Takže vlastně BLACK HEAVEN se v minulosti nikdy nevěnovalo tolik lidí najednou jako teď. A s Nuclearem máme rozpracované tři zbrusu nové songy pro BLACK HEAVEN. Máte se na co těšit !!!

Tommy, jak už jsem výše uvedl, po BLACK HEAVEN jsi začal působit zejména v kapele FLOOD, o které ale také po nějaké době nebylo příliš slyšet. Dal sis od všeho delší pauzu, nebo jsi přece jen někde muzicíroval, ale bez nějakých větších ambicí?
Tommy: FLOOD jsme založili na konci roku 1997, přičemž kapela aktivně působila až do roku 2008. V té době basák Boban odešel pracovně do Irska a i já jsem byl pro dát si pauzu na neurčito. Od roku 2012 jsem pak začal pracovat s kytaristou Petrem Lagou na novém materiálu, který jsme studiově dokončili až vloni (2021). Byla to cesta spletitá a velmi trnitá. Od roku 2011 jsem se také věnoval unplugged projektu DEUCES WILD, se kterými jsme měli čas od času menší vystoupení. Všechno ale jen na lokální úrovni. Konkrétně šlo o reprodukci skladeb jiných, převážně zahraničních rockových interpretů. Prostě taková pohodička pro zábavu s přáteli.

Každá doba má svá specifika. Jak s odstupem času vzpomínáš na devadesátky, jež byly v mnoha ohledech plné chuti a nadšení. Lze to nějak porovnat s dobou dnešní?
Tommy: Nejde to vůbec srovnávat. Jednak mi bylo dvacet, ale hlavně ta doba byla zcela jiná. Plná nepoznaného, plná svobody a chuti dělat cokoliv nás napadne. Radost a energie, samé pozitivní věci. To už se bohužel nikdy nevrátí. Bezstarostnost vystřídaly obavy. A nejen o existenci, teď vidíme, že i o život.

Jaké jsou vaše další hudební plány?
Tommy: Jednoznačně realizace nové nahrávky BLACK HEAVEN s názvem „Kharmic Wheel“ jako vzpomínku na to, jak kapela hrála v roce 1994. V dalším roce nahrát zbrusu nové songy BLACK HEAVEN. Když to půjde, tak si občas někde s kapelou udělat vystoupení. That´s all, dude!

Moc Vám děkuji za rozhovor. Pokud máte ještě nějakou zajímavou zprávu pro čtenáře Rumzinu, určitě ji zde zanechte. Bylo mi velkou ctí…
Tommy: Již bylo řečeno mnohé, tak si nechejme něco i napříště! Moc děkuji za zájem o BLACK HEAVEN! Rozhodně i mně bylo velkou ctí!

ALL

https://bandzone.cz/blackheaven

https://www.facebook.com/blackheavendoommetalbandfromczechrepublic