BELOW THE SUN – Envoy (CD-2015, Temple Of Forturous)

EnvoyNe, opravdu jsem se nerozhodl udělat z R.U.M. zinu specializovaný web se zaměřením na ruské kapely – to jen spousta tamních skupin projevila a stále projevuje zájem o spolupráci a já se pochopitelně těmhle věcem vůbec nebráním. Čas od času se totiž na ruském nebi objeví nějaký ten nefalšovaný klenot a právě BELOW THE SUN jsou určitě jedním z nich. Kapela sice na scéně nepůsobí nikterak dlouho, ovšem v její sestavě lze vystopovat hned celou řadu protřelejších instrumentalistů, kteří na „Envoy“ dost možná dosáhli na svůj prozatímní umělecký vrchol.

Album „Envoy“ je totiž opravdu výtečné a to po všech stránkách. Co na tom, že jednotlivé kompozice jsou opravdu hodně hluboké a proniknutí do jádra nahrávky není úplně snadné? BELOW THE SUN jsou zkrátka profíci každým coulem a mě osobně překvapuje především naprostá suverenita, která z nahrávky doslova tryská, nemluvě o naprosto těžkotonážním soundu o síle parního válce. Když nahrávku posloucháte s pořádnými sluchadly, brzy nabudete dojmu, že se na vás řítí třeba právě ten válec či jiná těžkotonážní mašina.

Rychlost stroje není nicméně nikterak nezadržitelná, neboť BELOW THE SUN holdují dosti neobvyklé formě post-metalu, která více či méně vychází z doomové valivosti, jejíž odkaz čpí především v momentech, kdy se hudba slučuje s nelítostným growlingem. Oněch zhoubných zákoutí je však na albu dost a ve své podstatě tu nechybějí ani cestičky progresivního rocku, ambientu a po hříchu ani hard coru. Zkrátka tahle hudební fúze je rozhodně parádním svátkem pro všechny posluchače, jež dychtí právě po sloučení těchto subžánrů v jeden celek.Below The Sun Hned úvodní kompozice „Outward The Sky“ pulsuje pravdu delikatesně a pokud jsem v ní vystopoval nespočet moderních elementů, našel bych zde ještě závan starých MY DYING BRIDE, a to především prostřednictvím strukturovaných melodií – postupně se rozvíjejících jako vějíř. V „Cries Of Dying Stars“ už ale kapela pokračuje podle mnohem odlišnějšího scénáře, jenž zpočátku tíhne spíše k relaxačnímu dýchanku (zvuk kytar a možná i způsob hry hodně silně evokuje balalajku), aby se v následujících vteřinách rozjela tonáž parádních hardcoreových riffů – neskutečně chytlavých, houpavých – no, zkrátka slow-hardcoreových. Není divu, že si zde BELOW THE SUN poradili i bez zpěvu.

Nesmírně barevná paletu barev ovšem přináší i další desetiminutovka „Alone“, kde se na výše uvedené vlivy nabaluje série dalších střípků, přičemž nejvíc překvapuje především to, jak Rusové dokáží naprosto přirozenou cestou přecházet z agresivních momentech do naprosto poklidných a něžných stavů. To konečně neukazují jen v této kompozici, ale pro album nesmírně důležitém tracku „Drift In Deep Space“ , ve kterém se podařilo nakumulovat snad všechna černá mračna napříč širým vesmírem. Aby ovšem náročnost nahrávky byl snad ještě více umocněna, vsadili hoši v předposledním songu na čistě ambientní vsuvku („Breath Of Universe“), aby ve finální kompozici rozbalili všechen svůj talent. Taktéž „The Earth“ je neskutečně krásná skladba. Krásná a brutální zároveň!

Vesmírné dílo „Envoy“ je vskutku obrovské a osobně chci věřit tomu, že bude mít šanci na širší prosazení se ve světě. Ostatně pomoci by k tomu mohl i švédský label Temple Of Forturous, pod jehož křídly deska vychází. Za tohle album si mohou všichni zainteresovaní gratulovat! Od první do poslední noty naprosto strhující zážitek,  který sice nemusí padnout do ucha úplně všem, ovšem já osobně patřím do skupiny těch nadšených. Vzdušné, okouzlující, drsné a ničivé – nemilosrdně nakažlivé!

ALL

https://www.facebook.com/BelowTheSunBand?fref=ts

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>