ACOASMA – Lost In Personal Hell (MC-1996, Immortal Souls Productions)

S kapelou ACOASMA se poprvé podíváme na Slovensko. V devadesátých letech tu existovala prvotřídní deathmetalová scéna a právě demo s názvem „Lost In Personal Hell“ etablovalo tento spolek mezi vůbec ty nejreprezentativnější. Kapele byla všemi experty prorokována slibná budoucnost, ovšem opak byl (žel) pravdou. Nicméně několik zásadních milníků po sobě ACOASMA zanechala a my se nyní podíváme na ten úplně nejblyštivější. V roce 1996 nastoupila trojice hudebníků do vyhlášeného studia Exponent, aby zrealizovala nástupce debutového materiálu „Eyes Full Of Blood“. „Nový materiál je techničtější, ať už po hudební nebo textové stránce. Je na něm cítit náš postup a myslím si, že i koncepce jednotlivých skladeb je lepší“ (Rasťoo Schmogner).

Kapela kromě hudební stránky však nezanedbala ani věc vizuální. Na obalu kazety je nádherně vykreslený chrám v jehož přesném středu se pyšní památné logo včetně názvu „Lost In Personal Hell“. Cítíte v onom uměleckém propojení také kousek varování?! „Domnívám se, že název skvěle vystihuje dnešní situaci, připadám si jako bych bloudil v labyrintu a nemohl se z něj dostat“ (Rasťoo Schmogner). Pro úplnost ještě dodávám, že o kresbu se nemohl postarat nikdo jiný než Jarda Deather“ Bezruč, jenž tuto slovenskou partičku podporoval jak mohl.

Kapela ACOASMA však nezaujala pouze prostřednictvím brutálního death metalu, jehož součástí byla celá řada technických či melodických fines, ale také díky svým textům. Pokud někteří kolegové z ranku na lyriku či image vysloveně kašlali, nesvatá trojice z Rožumberoku mezi ně nepatřila. „Texty jsou pro nás stejně důležité jako hudba. Při jejich psaní jsme byli ovlivněni okolím a několika horory. Navíc já pracuju v nemocnici, kde mám co dočinění se smrtí, bolestí a utrpením lidí. Myslím si, že je to dostatečný inspirace. Texty tvoří jeden celek a zaobírají se životem před a po smrti“ (Rasťoo Schmogner). A je tomu skutečně tak. Demo otvírá démonická vypalovačka „The Inner Substance Of The Problem“, jejíž kadence je jedním slovem nevybíravá, samotná atmosféra pak ohyzdě vtíravá. Pozorný posluchač si rovněž musí povšimnout výrazných instrumentálních nápadů, jimiž se ACOASMA odlišovala od své „konkurence“. Následující „Before The Death“ je hymnus pochmurnosti a nekompromisní bestiality, nechybí precizně vyšperkované vyhrávky kytary ani kanonáda připomínající niagarské vodopády. Obě tyto skladby symbolizují odeznívající život, pomalé umírání, vrcholící kremací a následným pohřbem – „Crematorium (Final Solution). Smuteční obřad je pak zvýrazněn citlivou pasáží, ze které mi naskakuje husí kůže i po těch dlouhých letech. „Posmrtnou“ dvojici skladeb pak tvoří „After Death“ a „Lifeless“, přičemž prvně uvedená patří vůbec mezi ty nejlepší. Rychlost, melodii, cit a brutalitu si můžete snadno vysnít, ale mnohem těžší je tohle vše sladit!. Kapele ACOASMA se to v jednom prchlivém lidském okamžiku povedlo náramně!

„Naše undergroundová scéna je opravdu silná, některé kapely vůbec nezaostávají za světem a mnohokrát jsou i lepší. Jediným problémem jsou peníze. Mám přístup k demáčům ze světa a mnoho z nich nestojí za nic“ (Rasťoo Schmogner). Je obrovská škoda, že ACOASMA ze svých plánů alespoň z části nedotáhla do konce. Nicméně „Lost In Personál Hell“ je pochoutkou i po letech. Když si odmyslíme „dobový“ zvuk (není vůbec špatný, ale ten rozdíl je samozřejmě evidentní), tak můžeme právě tuto kazetu zařadit do předních pozic tuzemského (pardon slovenského) death metalu.

Sestava: Rasťo Schmogner – kytary, basa, vokály, Jano „Korbic“ Fajčák – bicí, vokály, Bohdan „Drobek“ Uhlár- kytary, basa

Využité prameny: Minas Tirith zine

ALL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *