ABSTRACT ESSENCE – Lost Life (2004 promo CD)

Tak tohle CD mi doma kvasilo už taky pěkně dlouho.. Omlouvám se, ale mám toho moc. Nakonec si myslím, že materiál na této nahrávce je z těch, kde trochu delší proces kvašení konečnému pochopení jen prospívá. Rozhodně se totiž nejedná o dílko na první poslech.. Asi by bylo vhodné říct, o co tedy jde.. Každý se brání škatulkám, ale jak jinak to přiblížit, že jo. Takže bude to znít asi nekonkrétně, ale jak jinak to říct? No, prostě v případě této nahrávky jde o mix death, black a doom metalu s klávesami, které vytváří takovou zasněnou atmosféru…

No a co jsou Abstract Essence zač? Relativně mladá vsetínská kapela vznikla v roce 2004 a tento materiál nahrála ještě téhož roku na podzim. Jeden týden ve slavičínském studiu Unart dal tedy vzniknout celkem 8 zvukovým stopám včetně minutu a půl dlouhého intra. Mezi tím ještě stihla vystoupit na několika koncertech a dokonce vyhrát nějakou hudební soutěž. No a jak se kluci poprali se studiovou prací? Ve Slavičíně dali vzniknout dle mého velmi silnému materiálu, protkanému krásnými melodiemi a atmosférickými pasážemi. Zejména klávesy se mi opravdu líbí. Kde je potřeba, hrají prim, aby v kytarovějších pasážích ustoupily do pozadí. Přitom nevytváří žádné nudné plochy..

Dalším kladem je velký cit pro „písničkovost“. Totiž kytarové riffy na sebe navazují krásně plynule, nenásilně, sólíčka nenudí a to vše opět okořeněno krásnými klávesy. Zpěv je taky na úrovni, střídá se hned několik poloh, které na sebe nenásilně navazují, přestože místy se střídají téměř frázi od fráze. Převažuje chlapský chraplák, místy vrstvený na sebe, ovšem posluchač se dočká i blackového zaječení, mluveného slova, zběsilého jekotu nebo čistého melodického zpěvu, který je zvládnutý dobře, přesto bych v této čisté poloze ještě viděl rezervy.. Co je ale slabou stránkou CDčka jsou bicí..

Zvuk je takový řekl bych maličko rozchrastěný, ale to je to nejmenší. Spíš mi přijde na škodu malá variabilita, opakování postupů, v několika místech se dá říct až takové to „uca uca“.. Ale když si vzpomenu na ty klávesy, tak na to skoro zapomínám :-). Jako fakt parádička.. Napoprvé mě to ani tak nevzalo, ale později… Třeba ve „Fear of the Dream“, hned ze začátku to fakt funguje.. Mezihra a sloka s kytarovou pasáží s klávesami v pozadí, pak na to ale zase pan klávesista hrábne luxusně, další sloka… A když přijde na řadu uječený refrén s krásnou melodií v pozadí, řikám si: „To je fakt lábuž!“ Další pecku, kterou musim vyzdvihnout je pátá „No Gun = No Fun“. Ta patří k těm smutnějším na albu. Pomalý klávesový rozjezd ze kterého trochu zamrazí, pak se přidají rytmicky kytary, dva takty, třetí nechají za každým hrábnutím pěkně vrznout… Hned následující „Last Sunrise“ vás po úvodních uječených slokách donutí si zazpívat (a téměř pobrečet) se zpěvákem v refrénu Ondrou: „just to see my last last sunrise“.. A tak bych vlastně mohl pokračovat… Na první poslech nenápadně působící album si mě postupem času získalo a rád se k němu vracím. Obzvlášť takhle v zimě přijde vhod. Těším se na další nahrávku a doufám, že se pánové pochlapí a naservírují nám ještě lepší matroš. Hlavně ty bicí by to asi chtělo doladit.. No, uvidíme…

p.s.: Závěrem ještě dodám, že k dispozici jsem měl promo bez obalu, takže obal a booklet nemůžu okomentovat.

Gory

www.abstractessence.mysteria.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *