25 LET REVOLTY – INSANIA, THE SQUIRM, SFI – 28.11. 2012, Rock Café, Praha

INSANIA je kapela, která nemá ráda oslavy. Ve své hudební evoluci hledí stále dopředu a i po pětadvaceti letech je tou samou nezkrotnou hydrou rozlévající naději s opovrhujícím smíchem a v neposlední řadě také černým humorem. Zatímco mnozí zbylí vytrvalci hrají už pouze z povinnosti, INSANIA je absolutním opakem toho všeho. Poly mi navíc v našem nedávném rozhovoru potvrdil, že na jejich akce chodí převáženě mladí lidé. Pokud jsem však pozorně sledoval osazenstvo pražského koncertu, vypadalo to spíše na postupné „vypadávání starých koster ze skříně“. Kamarádi prominou…ani já už nejsem nejmladší (i když s některými skladbami tohoto večera jsem se vrátil do klukovských let)…

Začátek akce v 19.30 ve mně vzbuzoval dojem stihnutí posledního vlaku. Dvě předkapely však učinily ze slavnostního večera nečekaný maraton, takže nebýt mých kladenských přátel, zřejmě bych nocoval na Hlavním nádraží s promoklými Bulhary ruku v ruce. Pro mě zcela neznámí SFI odstartovali sice na čas, ovšem následní THE SQUIRM zvučili tak dlouho, že se má peněženka drobáků postupem času tenčila s ohledem na nadměrný počet piv, které jsem toho večera stačil vykonzumovat. Když se následně má očiska zadívala na hodinky, zhrozila se, protože z původně plánovaného návratu domů vlakem se stala prvotřídní utopie. Ale nyní už konečně k SFI, které hardcoreovou štrekou vede kytarista Jiří Egrt (ex JOLLY JOKER AND P.B.U.) a co si budeme povídat, jeho rukopis je i v této rádoby nové kapele zásadní a pochopitelně nepřeslechnutelný. Největším neduhem vystoupením ovšem nebyla ani tak víra ve vlastní síly, ale naprosto přebasovaný sound. V tomhle obrovském „hučáku“ se postupně ztrácely i ty nadstandarní hudební nápady, nemluvě o nepříliš přesvědčivém vokálu zaníceného frontmana. I kdyby však nebylo oněch neblahých koncertních překážek, obávám se, že i tak by mě tvorba SFI zanechala chladným.

O něco hodnotnější hudební menu nabídli industriální metalisté THE SQUIRM pod vedením Aleshem A.D. (ex ROOT, GALLERY OF THE DEAD BATTERIES). Produkt na pomezí PAIN, WHITE ZOMBIE, PARADISE LOST…nabídl poměrně zajímavou psychedelii zvuků v součinnosti s hutnými kytarami a nepřebernou paletou umělých zvuků. Aleshovy vokály byly navíc poměrně působivé, byť nepříliš kulantní zvuk sílu přednesu poněkud pohanil. Komplexně však kapela působila velmi obstojným dojmem, vždyť považte, kdy se na jednom pódiu setká čahoun basketbalista, pohledná basistka, divoce tancující kytarista s vizáží Andyho z THERAPY? a bubeník teenager? Pochopitelně, bráno s velkým nadhledem. THE SQUIRM je rozhodně zajímavé hudební těleso, leč tedy musím přiznat, že v úplném závěru jejich setu jsem se až příliš těšil na hlavní hvězdy večera.

INSANIA pak nastoupila opravdu s plnou polní a nasadila skutečně těžký kalibr hitovek, jejichž přesný výčet snad ani není třeba uvádět. Takřka dvouhodinový set nabídl procházku aktuální tvorbou, nicméně notnou část hracího listu dostaly i letité šlágry, které INSANIA až tak běžně nehraje. Naproti tomu i oprášené songy zněly velmi moderně, k čemuž notnou měrnou přispěly poněkud ostřejší Polyho riffy a precizně zmáknuté kudrlinky klávesisty Tudyho. Ten se vyřádil především v „Zimním varování“ (které znělo jako čistá novinka :)) či velmi razantně pojaté hymně „Vertigo“. Mezi tyto trefně nazvané „zkameněliny“ vplula jako vítr novinka „Biobrodukt podsvětí“, obsahující další vkusné motto: „Není důležitý, kolik skladeb jsi složil, ale kolik lidí jsi jimi otrávil“. Poly však kromě tradičních bonmotů perlil i v pauzách mezi jednotlivými skladbami. Tak kupříkladu hláška „je nám pětadvacet let, omlouváme se, je to hnusný“, mě docela pobavila, ovšem znovu jsem se přistihl, kterak jsem se při samotné show vrátil do let dávno minulých. Z určitého sentimentu mě však brzy vyvedly aktuálnější tracky, viz. mnou uctívaná škrtička „Charisma krysy“ či tématicky drsná palba „Volný radikál“. Solidně zaplněné Rock Café posléze aplaudovalo famóznímu závěru ve stylu „Rouhání je pro nás evergreen“ a finálnímu přídavku „Hell Knows Who We Are“. Tímto byl metal tohoto večera definitivně zprzněn a s určitostí mohu tvrdit, že další hanobení „těžkého kovu“ je i v budoucích časech více než pravděpodobné. Jak už bylo řečeno, INSANIA je ve skvostné kondici, vymyká se všemu hudebně-konzervativnímu a rovněž dokáže vtáhnout do děje rozličné penzum posluchačů. Narozeninový večírek podtrhl kult značky INSANIA, když jsem vycházel z klubu, nebe plakalo…

ALL

http://bandzone.cz/thesquirm

http://bandzone.cz/insania

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *