R.U.M. zine

PTAO (Pár teček a otazník, …?) je skupina staronových divočáků z Ostravy a okolí, kteří se neštítí zabývat se něčím, pro většinu tak nechutným a nepěkným jako je noisecore.

6 lidí po dobu 5 dnů ve studiu Barbarella připravilo nahrávku, která bude postupně vydávána jako kolekce 3 třípalcových disků (3″/8cm). Na prvním z nich (1/3) je zachyceno 232 songů v 6 sekcích (15,38,40,38,72,29) o celkové délce 21 minut. Divná matematika? Kašleme na počty.

Trumpetkově fanfárový úvod je humornou předvěstí hlučného jádra. Ve středech zkresleně komprimovaná baskytara, překotné bicí, změť vokálů a pár hlukových efektů. Tím by se to dalo shodit ze stolu, kdyby. Kdyby mě to nebavilo i nenudilo zároveň. Ano je tu nesporné, chvályhodné nadšení, pár okamžiků, kdy chlapíci svůj session prokládají tu přehlednými, rozjezdovými pasážemi, hráčská zručnost a zkušenosti, ale na druhé straně je celek rovný, pořád stejný. Výraz (celku) je pořád stejný, nic moc se nemění a vše se snaží (nebo dokonce je) být co nej-. To běžně není na závadu, ovšem ztrácí se potom rozměr drzosti a zvukové, (ne)produkční špinavosti, který nalezneme u klasiků žánru. Například i jedni z nich, 7MON (Seven Minutes of Nausea), už dnes tento tah na branku, nespoutané drzosti a nerozvážné rebelie nemají, alespoň pro mě.

Opravdu jsem na vážkách. Tahle recenze se mi psala věru těžko. Samozřejmě jsem rád, že se kapela zmobilizovala a zhmotnila tuto porci kvalitativního noisecore, jež nám bude v blízké budoucnosti poskytnuta v dalších dvou dávkách. Počkám si tedy…

RadeK.K.

Stejně jako za počinem „Fat Legs“, je i v případě aktuálního projektu Ultra Bombónu, skrytou postavou Dan M. Omezená edice disků číslovaných do třiceti (recenzovaný se honosí numery 2/30) je společně s další A5-kovou malůvkou vložena do slimové krabičky na DVD. Oba vizuály působí jakoby jste vodovkami nakreslili obrázek na toaletní papír. Stalo se a následně bylo projeto inkoustovou tiskárnou. Zadní strana je vyplněna informacemi o všem možném i nemožném. Zhruba dvakrát až třikrát zvětšené písmo psacího stroje je prostředkem.

„Slow Moving Vein“ (1a) – zpomalované samply z pásků a zpětná vazba mixáku | vskutku plíživé, nahoukávané, rychlostně manipulované. Drnčící plochy, klouzavé zvuky a finito.

„Tumble Weeding“ (1b) – zdroji jsou mnohé věci hmotné i neuchopitelné | co rozpoznáte lehce je etnický sampl, silově trapičský křik (ala MINISTRY?), elektronické rušení, konektoru brumení. Mnoho dalšího už je na vaší fantazii. „Facial Hairy Beast“ (2a) – jsou vlivy nutné? | elektronické zpětnovazbení, přiznávky klávesových rejstříků a několik drobností. „Hair Cocoon“ (2b) – roh, DR5 a špatný dotyk | hlas, pískání, snad klávesy, improvizovaný experiment dotýkání se hudby.

RadeK.K.