Aby death metal nebyl mrtvý, musí se s ním umět zacházet. Kapela ELYSIUM se po takovém průměrném laškování v podobě předchozího CD „Private Hell“ usadila, získala zkušenosti, které následně zúročila na aktuálním „Nine Ways To Leave“. Kolekce devíti skladeb představuje propracovanou smrtící tvář, je plná nápaditých a především překvapivých momentů. ELYSIUM výrazně vsadili na melodickou vlnu a ovoce sklízí hned s otevírající „Bloodstained Bridal Vail“. Lepší kousek na úvod snad ani nemůže být. Dalším ústředním hřebem (a dost možná úplně nejlepší skladbou) je posmutnělá píseň „One Day She Will Ask“, drahokam přímočarosti, ale také melodické hry. Tady si ELYSIUM skutečně instrumentálně smlsli a ani patřičná efektivita nezůstala ležet ladem.
V obdobných náladových intencích dále pokračuje „Betrayed By Your Blood“, a protože kapela ve vší počestnosti spolupracuje s Jardou Šantrůčkem (DESPISE), můžete tohoto čestného hosta slyšet v tradičních kytarových liturgiích (obdobně jako na „Private Hell“). Jarda však nezůstal jediným hostem, ve skladbě „When Pleasures Turns To Curse“ se překvapivě objevil nástroj Ashoka z ROOT, a aby toho nebylo málo, výraznou měrou se do drážek CD zapsal další člen DESPISE, Beavis, jenž okořenil většinu skladeb svým sebejistým screamem. O krapet menší měrou vypomohl ještě Honza Kolesák z kapely HUMAN SCUM, který se rovněž přičinil o to, že jsou ELYSIUM pestrobarevní jako nikdy předtím. Jako kdyby kapela z ničeho nic našla klíč k otevření death metalové skříňky, žádná nuda, a to i přesto, že se nejedná o dílo, jenž by svou progresí „ničilo ostatní soupeře“. (Celý příspěvek…)
Když jsem poslouchal aktuální nahrávku kapely GERGOVIA, vzpomněl jsem si na jednu skladbu PRAŽSKÉHO VÝBĚRU. Jmenuje se „Člověk bez talentu“ a pozastavuje se nad počínáním hudebních snaživců. Ti se mohou třeba postavit na hlavu, ale pokud chybí nadání, těžko se s tím dá něco dělat. Proč tento úvod? Kapela GERGOVIA tvořená dvojicí Lord Necron (vokály a veškerá hudba) a Horglaert (klávesy) totiž patří k sortě pracovitých pachtilů, jejichž kumšt není nikterak zvlášť impozantní, ale přes všechny objektivní „indispozice“ se pánové postavili ke své velké zálibě čelem. Díky důvtipu a promyšlenosti natočili poutavou desku, která zkrátka nenudí. Prakticky všechny skladby jsou něčím zajímavé, jejich rozličnost je patrná na první poslech. Celá kolekce je pak zastřešena pod jednoduchou formulkou – black metal. GERGOVIA mají tenhle hudební žánr zjevně v krvi, protože od roku 2004, vydávají alba s rutinní pravidelností. Pouze rok 2005 byl výjimkou.
