1914

ukraineVálečné bitvy a metalová hudba? Jde to dohromady? Jak už dnes dobře víme, hned několik kapel se ve svém inspiračním boji zaměřilo na výjimečné historické milníky, avšak nepamatuji si na žádnou, která by se takto striktním způsobem zaměřila na konkrétní časový úsek, v tomto případě 1. světovou válku. Řeč je o ukrajinském uskupení 1914, které se na webu Rumzinu představilo už prostřednictvím recenze reprezentativního kompletu „Eschatology of War / Für Kaiser, Volk und Vaterland“. A protože je tento materiál zajímavý nejen z hlediska tématického, rozhodl jsem se oslovit frontmana Dmytro Kumara, aby mi poskytl nějaké rozšiřující informace. Jak možná uvidíte, hned několikrát jsme společně nahlédli do Pandořiny skříňky…

Skupina 1914 není aktivní nikterak dlouho. Jak váš dosavadní příběh vůbec začal? Popiš nám průběh vašeho hudebního tažení.
Ano, kapela nefunguje nikterak dlouho. V podstatě jsme se dali dohromady při výročí Velké války, v létě 2014. Jak už to tak u většiny kapel bývá, i u nás první roky patřily spíše zkouškám a tvorbě prvotních nápadů. Zároveň to byla ale také doba o hledání žánru a stabilní sestavy. Když se pak podívám na to, o co jsme se hudebně v začátcích pokoušeli, musím konstatovat, že šlo v prvé řadě o jakýsi druh black metalu. Až později se v naší hudbě začaly objevovat prvky sludge, death metalu a dokonce i party mířící ke stoneru. V tomto ranku se nám momentálně libí asi nejvíc, přestože nás veřejnost stále bere za black metalovou kapelu. Já ale 1914 za blackmetalovou kapelu nepovažuji. Pokud se ti (vám) bude chtít, klidně můžeš náš styl označovat jako trenchcore / shrapnel metal.

1914_bandObrazy a fotografie z období Velké války jsou důležitými a nezbytnými prvky vaší umělecké činnost. Řekni nám něco o událostech týkajících se I. světové války. Jak je vnímáš ty sám? Samozřejmě mě zajímá i onen přesah do tvorby 1914.
Už jsme si tak nějak zvykli, že okolnosti kolem první světové války budeme muset vysvětlovat snad v každém rozhovoru. To je ale v pohodě. Ano, Velká válka, jak se v té době nazývala, je opravdu klíčovým tématem, které nás zajímá. V našem případě se ovšem nejedná o nikterak účelový rys, touhu vyplnit prostor něčím. Pro nás je to téma, které nás skutečně pálí. Přiznávám se, že já sám jsem velký fanoušek Velké války, její historie, osudů, které se týkají vojáků a vůbec mě zajímá všechno, co je s touto tématikou spojeno. Dlouhá léta jsem se zabýval vojenskou archeologií a několikrát se mi stalo, že jsem vykopal zbytky padlých vojáků, kteří v té válce zemřeli. Všechno, co zbylo z jejich nadějí, snů, pocitů a myšlenek, zrezivělo u jejich koster, u nichž bylo vždy uloženo několik věcných fragmentů. Vše bez obličejů téhle šílené války. Ale navzdory tomu všemu – jsem tímto velkým tématem nasáklý, jednoduše miluji toto období, tento velký kus historie. I z tohoto důvodu jsem se obklopil spoluhráči se stejným zájmem. Doufám, že lidé nikdy nepřestanou sledovat filmy, číst o památkách, studovat příběhy o Velké válce atd. Třeba prostřednictvím nás alespoň trochu poznají to obrovské šílenství a nečistotu. A možná bychom i v někom mohli vzbudit zájem o tento kus pro někoho zapomenuté historie. Celý svět si dnes Velkou válku pamatuje, pouze post-sovětské země (zejména Ukrajina) ji vždy prezentovaly jako válku imperialistickou, vzpomínky byly systematicky vyhlazovány komunisty, a to výměnou za kult vítězství ve 2. světové válce.

1914_IWWCo jste se pokoušeli albem říct v prvé řadě? Osobně jsem přemýšlel hlavně nad tím samotným sdělením…
Sdělit? Téměř vše. Strach, zklamání, šílenství, hysterii a utrpení, velikost a neohrožení, zradu a sebeobětování – všechny palety lidských pocitů. Snažili jsme se ukázat, že válka není žádná romantika. Je to špína, bolest, smrt, zkáza, jejíž prostřednictvím docházelo k vyhlazování rodin, zmařeno bylo spoustu lidských životů. Byl to jeden velký mlýnek, jenž rozdrtil a následně vyplivl jen krvavé kusy masa. „Všechny vaše sny, naděje a přání zůstanou navždy v zákopu.“ Ale ještě z trochu jiného úhlu pohledu… Velká válka navždy zůstane poslední válkou pánů a rytířů, místem a časem, kdy došlo k zániku velkých říší a starého světa. Velká válka je dodnes otevřenou ranou na těle Evropy.

„Für Kaiser, Volk und Vaterland“ – nostalgická úvaha o historii, anebo výzva vztahující se k boji za současnost? Řekl bys, že v současném světě najdeme něco, co by mělo být hodno našeho respektu, zkrátka to „něco“, čeho bychom si měli vážit?
Ti, kdož si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k opakování. Kdepak, to není jen introspekce, je to historie, která prochází našimi životy. Válka skončila před sto lety, ale my stále čelíme jejím důsledkům. Druhá světová válka, toto monstrum, je ošklivým dítětem Velké války. Všechny geopolitické a balkánské konflikty, jsou jejím dědictvím. Komunistický režim a železná opona, koncentrační tábory a Třetí říše, zhrzený malíř s knírkem, který uvrhl svět do chaosu – to vše začalo už v době Velké války. Zbraně, tanky, letectvo, chemické zbraně – to všechno vydrželo z té doby. Velká válka je zakotvena v našich životech mnohem hlouběji a silněji, než si možná uvědomujeme. Takže ano, je to stoletý výkřik, který i dnes vyzývá ke zbrani, přestože nepřítel nyní není tak zřejmý, jako tomu bylo před těmi sto lety.

1914_promo3A pokud jde o světové hodnoty, které stojí za to respektovat – každý má jednoduše své vlastní. Komunisté nikdy nebudou chápat neonacistické hodnoty, ale společně se budou smát např. obráncům zvířat, antifašista rád porazí teenagera s hlavou plnou správných ideálů, budhista pak zneguje tohle celé dohromady. Každý má zkrátka vlastní tunel reality, osobní hodnoty a věci, které stojí za to respektovat. U mě osobně je to láska a svoboda. Láska, vytváření něčeho, touha po životě, možnost úžívat si života každý den, vždyť samotný život je tak krátký! A hlavní myšlenkou je – nezasahovat do života ostatním. Nikdo by neměl nikdy považovat své vlastní názory a myšlenky za vyšší prioritu, a to na úkor štěstí někoho jiného, jeho života nebo svobody.

Kdo patří mezi tvé osobní hrdiny Velké války? Můžeš jmenovat nějaká konkrétní jména?
Hrdiny této války jsou prostí vojáci. Lidé, kteří se rozběhli ke kulometům a svými těly blokovali frontové linie, aby nepřátelé nemohli postupovat dál. Vojáci, jenž vykopali stometrové podzemní tunely, aby tu bojovali, ale také aby tyto zákopy opustili a slavili Vánoce se svým nepřítelem. Ukázalo se, že i v této strašné válce proti sobě stáli obyčejní lidé, nikoliv propagandističtí politici. Dalšími velkými hrdiny byli lékaři, kteří i tak zachránili tisíce životů. Dále nelze nezmínit obránce Verdunu a většinu německých divizí, jež přejížděly z Fort Douaumont. Těch hrdinů je na obou stranách moc a moc. Pokud mluvíme o osobnostech, pak jsou to samozřejmě Ataturk, Rudý baron Richthofen, Hindenburg a Císař Franc Josef.

Existuje ve tvé zemi smysl pro připomínání si historie a starých příběhů?
Ani ne tak v celé zemi, jako spíše v části Ukrajiny, odkud pocházíme (Halič). Historicky jsme byli součástí Rakousko-Uherska, takže duch rakouské říše tady zůstal. Našimi hrdiny Velké války byli zejména ukrajinští Sichovi střelci, kteří po skončení války bojovali za nezávislost a sjednocení Ukrajiny. Takže ano, v našem kraji je na tuto část historie pamatováno, ale bohužel to nelze říci o celé Ukrajině. Když kupříkladu vezmu sám sebe a svou rodinu, tak můj dědeček byl odměněn dvěma železnými kříži za statečnost. Jeho vojenské příběhy, jenž vyprávěl mému otci, byly vyprávěny i mně, když jsem byl malý.

Možná hloupá otázka, ale samozřejmě mě to napadlo. Považuješ 1914 za politickou kapelu?
Ne. Jsme 100% nepolitická kapela a nechceme mít žádný vztah ke všem druhům pravice či levice. Vždycky je to jenom o dospívajících ideologických hrátkách uvnitř systémových hranic. Jak jsem již uvedl – žít, milovat a nechat ostatní dělat to, co je pro ně nejdůležitější. Všechny ideologie, politiku, subkultury, hrátky různých hnutí za údajnou přeměnu světa, mám u zadku.

1914_promo4Prosím, pověz nám něco o stávajících válečných konfliktech na Ukrajině? Jsou tvoji přátelé či rodina součástí této války?
Asi ti nepovím nic aktuálního – Rusko zkrátka zaútočilo na sousední zemi, ostatně jako obvykle. Je to jejich způsob života – udělat hovno za každým plotem a následně do toho zatáhnout jinou zemi, a ještě drze vystupovat a divit se tomu, že Rusy nemá nikdo rád. Skutečnost je zkrátka taková, že nás znovu napadli. Jako tomu bylo v posledních sto letech už několikrát. Je to pořád stejné. Jako když v minulosti napadli Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Českou republiku, Maďarsko a podobně, stejně, jako když uprostřed Evropy vstoupili na území východního Pruska a Konigsbergu.

Samozřejmě, že jsme tím vším velmi ovlivněni. Já sám mám spoustu přátel v přední linii, jsou to moji kolegové. Je opravdu těžké si uvědomit, že v roce 2017, kdy Tesla bují po celém světě a pohání palivové motory, v době, kdy jsme schopni hledat vodu na Marsu a Elon Musk plánuje soukromé vesmírné cesty, tak naši mladí lidé umírají jen proto, že si někteří post-sovětští diktátoři usmysleli, že chtějí být znovu Pány světa a z toho důvodu jsou schopni napadnout cizí zemi. Evropa se tím cítí být hluboce znepokojena, ale ve skutečnosti se nachází v pozici vyděšeného impotenta. Takže ano – jsme ve válce s ruskými útočníky a na nás všechny to pochopitelně působí. Pokud do toho nebudou chtít vstoupit ostatní země, může se jim stát to stejné, co se dělo v době Sovětského svazu. Nebo si snad myslíte, že se tito dravci zastaví jen u nás?

No, mě spíše zajímá, jaké vztahy máte jako Ukrajinci s kapelami právě z Ruska. Jaké máš pocity ze současné ruské scény?
Co se týče ruské metalové scény – pokud člověk nepodporuje Putinův režim, pokud nebude považovat Ukrajince za mladší bratry Rusů, pokud nemá vůči mojí zemi žádné císařské chování, rád s nimi budu sdílet scénu, rád si s nimi přiťuknu sklenkou. V opačném případě na ně z vysoka mrdám , a to bez ohledu na to, jestli je hudba dobrá či špatná.

1914_promo2Velkým překvapením je rozhodně Váše předělávka od NIRVANY – Something in the Way“, ze které jste udělali ještě smutnější song, než je původní verze. Kde se tento nápad vlastně zrodil?
Vždycky jsem tuto píseň miloval. V mé hlavě jsem ji spojil s bitvou na Sommě. Kdysi jsem četl paměti vojáků, kde byly obdobné fráze: „…a viděli jsme ty obrovské stroje, plivaly oheň a kouřily jako peklo, všude číhala smrt, která se nám postavila do cesty.“ Po mnoha letech jsem si na tuto epizodu vzpomněl a vybídl jsem ostatní k tomu, abychom tu píseň zkusili nahrát. Prostě jsme si řekli, že to uděláme tak, jak to cítíme a následně se uvidí. Všichni souhlasili. Tímto způsobem jsme se snažili zachytit šílenství a zkázu útoku na Sommě.

Naskýtá se otázka spojená s nadcházejícími časy. Určitě se už zabýváte novými tématy… Co vás nejvíce inspiruje při psaní nových textů?
Dějiny. Když něco čtu, sleduji, něčím se hlouběji zabývám. Pro mě je to neustálý proces. A když kluci dělají novou věc a začnou je hrát na zkoušce, zpravidla je to náš kytarista Olexa, který vytváří nové nápady – jenom poslouchám a soustředím se na hudbu, snažím se něco pro sebe zachytit. A následně mi dojde, že je to přesně ono! Je to o kavalistickém útoku, opravdu, je to kavalistický útok. Nebo další příklad – monotónní zvuk s přirovnáním, jako byste seděli uvnitř útočící MK lV. Kluci z kapely se mi smáli, protože se už připravovali na další dlouhou přednášku o dalším tanku, granátu a kanovníkovi, jenž sloužil ve Velké válce. Chvíli poslouchají a pak říkají: „OK, dost řečí, máme práci, pojďme se vrátit ke skladbám, zvláště pak k novému materiálu.

Jak moc je pro vás důležitý kontakt s fanoušky? Rozebíráte s nimi všechno , o čem vyprávíte? Jací fanoušci chodí na hudbu 1914?
No, nejsme žádní hnusní rockstars s tónem patosu. Naši fanoušci jsou lidé stejní jako my. Před nebo po koncertě s nimi normálně a rádi komunikujeme. Mnozí nám také rádi píší a my se jim samozřejmě snažíme odpovídat. Pokud vás něco zajímá, není problém se za námi zastavit a popovídat si. A nebo si s námi dát pivo. 🙂 Na naše koncerty chodí různí lidé – metalisté s hřeby a v kůži, vojáci a fanoušci zajímající se o válku.

Jaké jsou vaše budoucí plány?
Myslím, stejně jako každá jiná skupina, tak také my bychom chtěli projet Evropu, dostat se na velké a pěkné festivaly a následně zakotvit u nějaké renomované firmy, prostřednictvím které bychom k naší hudbě přivedli co nejvíce lidí. Jednoduše žít, hrát hudbu a bavit se!

Děkuji Ti za všechny odpovědi a přeji vše dobré!
Já rovněž děkuji Tobě!

ALL

https://x1914x.bandcamp.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *