XIII.STOLETÍ – Intacto (CD-2016, Warner Music)

XIII stoleti - Intacto„JAK HYPNOTIZÉR CHTĚL!“

Jaké to je, žít ve stínu, a přesto na výsluní? Letité personální lapálie, cval spřežení vedený Chronem ani brutální nástup digitální nadvlády legendu gotického rocku XIII. STOLETÍ na lopatky nepoložily. Přesto z větrných kopců Vysočiny po několik let prosakovaly do světa zvěsti, že se DOGMA (2009) již svého studiového následovníka nedočká. Široká základna vyznavačů oduševnělé tvorby Třináctky však nestrádala. Téměř sedmiletý interval DOGMA–INTACTO vyplnilo několik úžasných tvůrčích počinů pod taktovkou ambasadora „shelleyovského kontinua“ Petra Štěpána. V roce 2010 bylo odhaleno druhé „Tajemství gotických archivů“ prostřednictvím alba NOCTURNO – živého záznamu z koncertu v pražském Futurum Music Baru v roce 2003.

O rok později dopadly kapky krve na vymazlenou dvoucédečkovou edici RITUAL plnou bonusových lahůdek, vydanou u příležitosti dvacátých narozenin kapely! Jako blesk z čistého nebe se na trhu objevil další živák, LIVE IN BERLIN (2012) – záznam vystoupení kapely z legendárního německého klubu SO36, ležícího na souřadnicích západního Berlína. Koncert XIII. STOLETÍ na prknech klubu s hrdou punkovou minulostí se prorýsoval do cédéčka jako pečeť osudového odkazu.Ilustrace NOVÝ VĚK TEMNOTY 02 O rok odložený dar k poctě intenzivně prožitého půlstoletí hudebníka, skladatele a textaře Petra Štěpána, trojcédéčkový komplet HORIZONT UDÁLOSTI, oblažil srdce dekadentních fajnšmekrů v symbolickém roce 2013. Petr Štěpán stál po boku kritiky velebeného „shakespearologa“ Martina Hilského jako spoluautor divadelních inscenací (DISK 2 – Divadelní a scénická hudba), namíchal emotivně invazivní projekt HINDENBURG uvedený hypnotizujícím opusem BOHOVÉ NA STROJÍCH (DISK 3 – Projekt „Hindenburg“) a politoval Fausta v novinkové stejnojmenné skladbě, jež uvedla best of „one man show“ s iniciály PŠ (DISK 1 – Horizont události). Vážení nepovrchní čtenáři, pro které tuto nezvykle pojatou recenzi novinkového studiového alba Třináctky sepisuji, jistě chápete, že je třeba vložit do mozaiky pochopení další drahokamy. Prvním budiž kniha básní, textů a povídek, nazvaná lapidárně ZPOVĚDNICE (2010), ve které autor Petr Štěpán do morku kostí dostál příslibu jména titulu. Motto knihy zní: „Je něco horšího než Ďábel v nás, je to Ďábel v těch druhých.“ A znamením pro hloubavé budiž fakt, že na straně 117 rozevřel svá temně černá křídla HAVRAN – text básně, který ve stejnojmenné písni svým mrazivým letem půlí novinkové poselství alba INTACTO! Rok niterního elixíru míchaného i v Kreuzbergu katapultoval do světa v knižní podobě vydané filozofické zamyšlení o krizi existence člověka na Zemi a nástupu Nového světového řádu! Kniha NOVÝ VĚK TEMNOTY (2013) byla uvedena autorským mottem: „Za tuhle knihu mě nebudete mít rádi.“ Cítíte, jak to všechno do sebe zapadá jako ozubená kola v Metropolis? Sedm zmíněných intervalových let bylo rovněž proloženo úžasnými domácími i několika zahraničními koncerty XIII. STOLETÍ, ale také zastřešeno klenbou srdečního odkazu s pevnými základy! Dovolím si být punkově výstřední a sémioticky nekorektní, protože celý ten postmoderní chaos o ničem jiném není: ty základy nesou pečeť Svaté Trojice H + N + F! „Antikomoušké“ Evangelium zhmotnil Petr Štěpán do úžasné autentické knihy HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY – „Příběh punkové legendy“ (v těchto dnech je v prodeji její druhé vydání, první bylo záhy po vydání rozebráno) a dalšího trojcédéčkového kompletu TO SVĚT SE POSRAL (2015) u příležitosti 30. výroční vzniku kapely! Toto vše skalní, oddaný a napojený fanoušek vnímal a oceňoval! Zároveň si to užíval, ale přesto v koutku duše trochu drze cítil, že tady přece jenom ještě něco chybí – souřadnice roku 2016 naznačovaly oslavu čtvrtstoletí XIII. STOLETÍ na scéně a dvacet let od vydání magického alba WEREWOLF!

XIII.stoletíA oproti očekávání, proklamacím a logice nevyhnutelnosti šelma na Mistrově rameni zařvala! Ta intenzita zvolání zvedla karpatský vítr, hradby Iglau vydrolily kilogramy písku a v katakombách pod městem se něco magického hnulo. Vlkodlak nejen zavyl na krvavou Lunu, ON se urval ze řetězu. Vulkán emocí byl probuzen! Vzpomenete si na otázku vyslovenou v úvodu? Jaké to je, žít ve stínu, a přesto na výsluní? Uvědomte si jednu věc: tu kontinuitu tvorby, to tesání schodů k piedestalu Faustova zvolání. Toho Fausta, který nikomu nepodepsal a nese si cejch poznání hrdě na svých ramenou! INTACTO mohlo přijít jen jako logické vyústění všeho výše zmíněného! Kdo se nespokojí s klipovitým přijímáním světa, kdo chce zkrátka víc, ten hledá. A kdo hledá, zřejmě dokázal dočíst až sem! Španělský film INTACTO jako jeden z mnoha inspiračních impulzů novinkového fatalistického alba XIII. STOLETÍ vypráví o nedotknutelnosti osudu do chvíle, dokud se štěstí nestane příčinou jeho pádu. Celé album Třináctky disponuje ostřím toledského nože. Nenechá vás vydechnout. Je poetické, intimní, naléhavé. Všechny realizované projekty v intervalu DOGMA–INTACTO jako by básníkovi uvolnily ruce. Klíčovým bodem Petrovy tvorby se zdá být i jeho jasné vyslovení k budoucímu směřování světa, které přes METROPOLIS a VENDETTU dokráčelo až k NOVÉMU VĚKU TEMNOTY! Najednou jako by zůstal volný prostor k intimní zpovědi, kterým navázal na knižní ZPOVĚDNICI. A zde si dovoluji tvrdit, že takto na dotek svého nitra nás Petr Štěpán ještě nikdy nepustil. Cestu do duše sice kryjí metafory, ale jsou jemné a průhledné jako hedvábné šaty šimrající tělo milované ženy! Tím nechci tvrdit, že lze celé symbolické komunikaci rozumět, ono to bez znalosti knih, filmů a uměleckých podnětů velebených autorem ani nejde. Ale kdo sleduje cestu punkového rebela, ví, kam glosou o nebývalém odhalení mířím. Fascinují mě umělecká díla, která v interakci s příjemcem stále nabízejí nové emoční variace pro jejich přijetí. A INTACTO se k těmto dílům zařadilo! Hodnotné věci jako by se dnes stávaly přepychem v čase instantní nadprodukce a sílící digitální demence.

XIII_cte_TrubaduraXIII. STOLETÍ se nepodbízí, ono vkus lidu vychovává a toho, kdo přijme pozvání na cestu, nesmírně obohatí! Petr nám v hymnickém otvíráku alba naznačuje, že se vydává na symbolickou cestu, ze které už není návratu, neb skepse ze životní pouti je logickým rozevřením nůžek krajnosti mezi punkovou rebelií a systémem založeným na propagandě a manipulacích! „Bez návratu má je cesta impériem snů,“ zpívá Petr v pilotním albovém singlu. Druhá píseň ČERNÁ VĚŽ je hitem, který musí znít na koncertech! Cítím, jako by se NEVĚSTA TEMNOT spojila s „REZIDENTEM EVIL! Podobné variace mně pocitově naskakují i u dalších skladeb, jako by autor reflektoval celé čtvrtstoletí kapely. Nemyslím, že by se vykrádal či vědomě opakoval, spíš osvědčené postupy a zvuky obléká do nových kontextů. A to je fascinující! Posluchač si nevydechne, protože bouřkou protkaná PHOBIA NOCTURNA, druhý singl projektu INTACTO, nechává tuhnout krev v žilách. O skladbě HAVRAN jsem vám již něco naznačil, ale vězte, že tato kompozice nesoucí se v atmosféře alba WEREWOLF je tak mrazivým opusem, že při poslechu zůstanete přikovaní jako bájný Prometheus! NEBE POD BERLÍNEM je úžasným důkazem, jak mistrně jsou na albu využívány ruchy. Traffic jam ulice se startujícím letadlem slouží jako hold místu, kde mimo jiné „Bowie své písně psal“. U HORROR MONSTERS budu mít jedinou výhradu k textové složce, jinak je jasné, že se tento flák, u něhož cítím křížence MYSTERY ANY a VENDETTY, stane emočním vulkánem živé produkce. NOCTURAMA se „španělkou“, stejně jako v songu HAVRAN, žene slzy do očí! „Zaplať pán Bůh za ta rána, co pro mě ještě jsou!“ Čekali byste někdy takový verš z adresy v Iglau? Přiznám se bez mučení, já tedy ne, včetně otázky: „Zda před křížem pokleknout teď mám?“ Smekám i za minimalistický grafic art a cover design. Tonda Urbánek svou kresbou na návrh jihlavského lídra dokonale propojil umělecké roviny krví podepsaného díla. I mistr zvuku a masteringu Miloslav 540_TRUBADUR_II_titulka„Míla“ Sládek odvedl dle mě fantastickou práci. Jedním dechem dodávám, že album je mým niterním průvodcem, hledám v něm a nalézám! Rovněž už dnes vím, jak jsem za něj vděčný. Nejen Petru Štěpánovi a jeho smečce, ale i Vladimíru Kočandrlemu, že si vzal na triko jeho vydání! A na nás všech, spřízněných duších, je, abychom si koupili originál a přišli na koncerty (nejbližší známý je 16. 4. v pražské AKROPOLI), kde snad většina úžasných novinkových skladeb bude interpretována. Neb jiná forma srdečního poděkování neexistuje. A věřte, že to všechno dopadlo tak, jak Hypnotizér z Vysočiny chtěl!

INTACTO se tváří jako Testament, i když v tomto případě budu věřit, že to je jen jeho první dějství a že v SLZÁCH PŘÍŠTÍCH DNŮ (závěrečná skladba) nebudou ještě dlouho utopeny naše veškeré další naděje! Ještě jsme svobodní, alespoň do té míry, že si můžeme přát věci podle naší vůle, a tak si přeji, když hvězdy padají, aby tady s námi XIII. STOLETÍ bylo ještě dlouhý čas. I v kontextu s odchodem Davida Bowieho a sedm let starým epitafním PROKLETÍM DOMU SLUNEČNIC se ale nemůžu zbavit dojmu, že „je nám máváno na rozloučenou“!

Na tuto emoční recenzi naváže bohatý materiál věnovaný čtvrtstoletí kapely XIII. STOLETÍ s akcentem k bratrům Štěpánům, který vyjde v třetím čísle uměleckých tištěných novin TRUBADÚR (vycházejí koncem května 2016). TRUBADÚR je uměleckým manifestem dark indie festivalu Magická noc trubadúrů III., která se odehraje za headlinerovství XIII. STOLETÍ v Kralupech nad Vltavou 12. 11. 2016! Bratři Štěpánové budou mít na festivalu i další – pro mnohé velmi překvapivé – role! (noviny TRUBADÚR 3 si lze objednat pouze za poštovné na emailu bratrstvoluny@seznam.cz)

XIII. STOLETÍ – INTACTO (2016)
Pavel Štěpán – bicí nástroje, perkuse
Jindřich „Henry“ Dostál – basová kytara
Kateřina Kameníková – klávesové nástroje
Petr Štěpán – zpěv, sbory, elektrické kytary, akustická kytara (5, 8), klavír (9)

Tracklist:

1. Intacto
2. Hodina stínů
3. Černá věž
4. Phobia nocturna
5. Havran
6. Nebe pod Berlínem
7. Horror Monsters
8. Nocturama
9. V slzách příštích dnů

foto kříže: Lenka Schreiberová

foto skupiny: Enochian

R.X.Thámo

7 thoughts on “XIII.STOLETÍ – Intacto (CD-2016, Warner Music)”

  1. Tak brzy také doplním diskografii… jsem zvědav, R.X. Thámo mě pěkně nažhavil 🙂

  2. XIII.Století je pro mě největší srdcovka. Album jsem koupil hned první den jak vyšlo. Musím říct,že je to deska téméř bezchybná a určitě lepší než předchozí Dogma. Jediné,co mě tak trochu zklamalo je délka alba. Nebudu-li počítat Intro,které je stejně jako na předchozí desce o ničem a mohlo být klidně spojené s následující skladbou,tak jsem se po dlouhých 7 letech dočkal jen 8 songů s celkovou stopáží 39minut. Ale kromě Horror Monsters (která mi tak trochu chvílemi evokovala Katakomby) by všechny písně mohly být zařazeny do zlatého fondu XIII.Století. Snad Třináctka vytvoří ještě nějakou další nahrávku (zvlášt,když se tak dobře prodává), na kterou nebudeme muset čekat tak dlouho a nebude nám mezi tím hrozit ukončením činnosti,jako už několikrát. Intacto hodnotím známkou 9,5/10

  3. Musím říct, že jsem se trochu té R.X. Thámovské ódy vyděsil, říkal jsem si: „Teda, jestli se mi to nebude líbit, tak už fakt nevím…“ Ovšem ta deska se fakt povedla, souhlasím, že je mnohem lepší než „Dogma“… Co se týče délky, ták já osobně jsem spokojen, přiznávám, právě to zbytečné natahování na Vendettě, mně třeba docela vadilo, o překlikávání na Gotice nemluvě (byť i tyhle desky mám pochopitelně rád). S novinkou se mi však „třináctka“ trefila úplně nejvíc, zatím mě to baví od začátku do konce….

  4. Výborná recenze ze širokého spektra působností XIII.Století a Petra Štěpána.Já jako skalní fanda kapely od roku 1997 a velký obdivovatel Petra Štěpána ve všech jeho počinech sice nemůžu byt uplně objektivní ale přesto zkusím tady dát svůj co nejvíce objektivní pohled na XIII.Století.
    Dle mého názoru kapela měla už v začátcích působnosti velký potenciál byt na vysluní gotické hudební scény.Bohužel její tvorba byla příliš nadčasová,proto v rané post komunistické době,písně o upírech,okultismu a temných bytosti nedočkaly pochopení a uznání.Jednoduše řečeno,věřit na vlkodlaky atd. se moc nenosilo.Dnes je doba jiná je mraky filmu a serialu s touhle tematikou,lidé se už tolik nestydí za své názory a za to čemu věří.Kdyby celá tvorba vyšla o cca 10 let později(Amulet 2001,Gotika 2004) byla ta kapela úplně někde jinde a dostalo by se jí úplně jiného uznáni.
    Je to čistě jen názor jednoho člověka z davu.
    Za mě to je nejlepší kapela která ve svém žánru nemá konkurenci a Petr Štěpán je poslední z prokletých básníku.
    Ave Nosferatu Viva Dragonis

  5. To Malefikant: rozhodně zajímavej názor, určitě na tom něco bude… Nicméně gothic rock u nás nikdy moc nezakořenil a ptát se po důvodech je dost složitý. To je téma hodné výkumu… třeba se do toho někdy někdo pustí (redaktor Fobia zinu Johan, se o něco obdobného pokusil v Pařátu, ovšem těžko říct, jestli se dá jít ještě hlouběji 🙂 ) Možná R. X. Thámo (autor recenze) by to uměl… Jinak ještě doporučuju k přečtení trochustarší materiál, ovšem třeba potěší 🙂 – http://rumzine.com/r-x-thamo-o-xiii-stoleti

  6. No musím říct, že nové album Třináctek mě donutilo k tomu napsat taky pár slov. Pro lepší chápání souvislostí bych asi měl začít trochu zeširoka… Kapelu jsem poslouchal hned od prvního alba (ovšem prakticky vlastně už od dob HNF) a do dnešního dne byl na nějakých 12 – 15 koncertech. Takže si dovolím říct, že tvorbu XIII.století mám celkem zmapovanou a poměrně dobře jí znám. Ostatně jakožto Enjoy jsme svého času pod jejich vlivem provozovali něco obdobného, byť uznávám, že s trochu více rychlejším metalovým nádechem… Nicméně to jen na okraj.
    Každopádně někdy kolem vydání alba Metropolis postupně moje zaujetí na tvorbu Petra Štěpána začalo klesat, a ani následující Vendetta situaci už příliš nezachránila. Sice několik skladeb z ní považuji za velice zdařilé (Into the garden of delight, Shelley…), ale jednak mě celkem iritovala anglická výslovnost, částečně i obal a pár skladeb bylo pro mě dokonce prakticky zcela neposlouchatelných. Vydání dalších alb jsem už registroval jen okrajově a se zpožděním (album Dogma jsem poprvé slyšel teprve v roce 2013) a koncertně jsem XIII.století viděl naposledy ještě v dobách, kdy tam hrála na klávesy femme fatale Ollie.
    Proto jsem se k vydání nového alba stavěl poměrně skepticky a s tím, že kapela všechno dávno řekla a nemá už čím zaujmout. Rád musím konstatovat, že jsem se mýlil. Ano, dá se sice říct, že nový materiál nepřináší nic moc nového a prakticky u každé skladby mám neodbytný pocit, že se jedná o částečnou reinkarnaci či kompilát starších skladeb nebo jejich určitých pasáží. Ovšem v tomto případě jde o silný koncentrát toho nejlepšího, co skupina za léta vyprodukovala a narozdíl od starších alb nemá prakticky jediné slabé místo. Osobně si jí dovolím řadit mezi trojici nejlepších vedle Nosferatu a Ztraceni v Karpatech.
    Ještě jako dodatek musím říct, že když jsem prvně slyšel skladbu Nocturama, trochu jsem se až lekl. Říkal jsem si, že Třináctky takhle po svém hrají něco mezi Divokým Billem a Honzou Nedvědem (to samozřejmě záměrně přeháním) a jde o jasný útok na rádia. Paradoxně už tak od třetího poslechu jí řadím mezi nejoblíbenější…

  7. Ahoj Petře, no tvorba XIII.století vyvolává dost diskuzí i dnes, což je jedině dobře 🙂 Na Tvých slovech určitě něco je, přestože album do jisté míry bavá i proto, že kapela dlouho nic nového nevydala. To je i ten důvod, proč člověk odpustí sem tam nějaké to „opáčko“, které tam prostě je slyšet… (někdy až moc), ale na druhou stranu, člověk tu kapelu má rád asi právě z toho důvodu 🙂 – Důležité ovšem je, že ta deska je dost v pohodě a bud jí poslouchat… Jo a k těm rádiíím…to si fakt nemyslím 🙂 Řekl bych, že Petr Štěpán má rádia celkově víš kde…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *