PANDEMONIUM – Misanthropy (CD-2012, Pagan Records)

Před dvěma lety mi od těchto neznabohů dorazilo dvouskladbové promo, které sice demonstrovalo umění PANDEMONIUM poměrně jednoznačně, ovšem až s legitimní řadovkou „Misanthropy“ se ukazuje, že tito Poláci míří ve svém snažení opravdu hodně vysoko. Přiznávám se bez mučení, už dlouho jsem neslyšel tolik imponující variaci na black-deathmetalové téma. Kapela se na svém čtvrtém albu skutečně vzedmula k pozoruhodnému výkonu, jehož primární síla spočívá v pokládání temné deky na posluchačovo ego. Zajímavé ovšem je, že PANDEMONIUM nepoužívají žádné progresivní elementy, ale po vzoru „staré školy“ se derou k naprosto promyšlenému cíli.

Osm skvostných kompozic obklopuje dekadentní aura, jejíž symboly jsou přítomny hned v úvodní skladbě „The Black Forest“. Misantropicky odtažitá produkce je vázána hlavně na charismatický zvuk kytar, tep ve středně rychlých tempech a úchvatný vokál hrdlořeza Paula, který se však v úvodní kompozici „pouze“ rozcvičuje.

Následující „God Delusion“ startuje nejprve klávesovou introdukcí, aby se po několika vteřinách otevřely brány pekel prostřednictvím valivých riffů kytar, jež mají namířeno k houpavým melodiím a následnému finále, spočívajícím v hrubé monotónnosti. Za této atmosféry posléze startuje i track číslo tři s názvem „Necro Judas“, jehož součástí je i přesah k doomovým břehům, a to především díky opětovné valivosti a pečlivě skrytým klávesám. Ale pojďme si nyní přiblížit vrchol alba…

Tím je bezesporu okultní óda „Stones Are Eternal“, opírající se o kooperaci mužského a dívčího vokálu (nebojte se, nečíhá na vás žádná zkostnatělá verze souboje mezi kráskou a zvířetem) a provokativně opakujících se kytarových motivů, jenž mají v tuto chvíli až nečekaně thrashový rozměr. Ten je ještě více vyostřen v black ‚n rollové „Avant-Garde Underground“, která tak trochu vyčnívá z celkového kontextu alba. Naproti tomu v závěrečných třech kompozicích znovu dochází k třaskavému souboji hororových samplů s krutovládou ostatních nástrojů a věřte mi, moc hezky se to poslouchá. „Misanthropy“ navíc disponuje parádním zvukem a společně s celkovou atmosférou vytváří démonický kolorit v jehož útrobách se rádi ztratí většina milovníků metalového inferna! Navenek obyčejné album, ale pod jeho slupkou se dějí věci! Polská orlice jest v netopýra proměněna!

ALL

http://pandemonium.metal.pl/

http://www.myspace.com/pandemonium_pl

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *