Deska mi byla nabídnuta jako kompilace, leč po obdržení díla jsem zřel, že se jej účastní „jen“ tři japonské kapely. Vnější barevná koláž obalu skrývá v rozkládacím bukletu psychodelické podkladové vizuály a na nich jednobarevný přetisk informace, textů a fotografií. Jako obvykle vše v japonštině, tudíž mohu sloužit a recenzi oživit jen tím, co je anglicky zřetelné. Není toho však mnoho.
Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
MAD SEASON a jejich historie. Něco, co vlastně ani nestačilo začít. Něco, co se ani nestačilo narodit. MAD SEASON byli bleskem nad horizontem, který můžete spatřit, ale také nemusíte. Myslíte, že není čeho se bát? Bojíte se své smrti? Podívejte se do zrcadla a zbilancujte si svůj život. Chce tady vůbec někdo žít? Tohle jsou šílené představy! Šílený rok se pomalu mění v šílená léta. A z té šílenosti existují dvě cesty. Do pekla a nebo do spárů „houbiček“. Rok 1994 byl co se týče těchto rostlinek nesmírně úrodný. Jaká že šílenost? MAD SEASON se narodili a zároveň si psali závěť. Nikdo nic nevěděl, nikdo nic netušil. Stopa, která však po nich zůstala se vždy bude vracet k těm, kteří chtějí ledacos ochutnat a zkusit… Chci vám vyprávět stručný příběh o projektu, který zrovna úsměvy na všechny strany nerozdával. Brzy se za ním zavřela voda a mnozí zapomněli…kdo však chce slyšet trávu plakat, slunce zvracet a bolest zpívat…musí si hledat cestu. Je to cesta šílena! Je to cesta k MAD SEASON!
Hledání ztracených houbiček:
Znáte to! Prostě takové ty zahradní americké párty. Spousta žrádla, chlastu, dívek…občas si i slušňáci dají nějaký ten hašiš a nakonec všichni končí na záchytce. Rodiče pak buď lomí rukama a nebo všemožně svá dítka omlouvají. Ale co…možná jsem to celé začal špatně. Nicméně si na mapě Ameriky najděte město Seattle. „No problem“! Přátelé, nikdy jsem nemusel grunge. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Techno! Tak počastoval kolega obal prvním pohledem. Šesti-panelová, větší než formát A4, nádherná skládanka. Jemné linky, spektrální přechody jasných barev, zlatá ražba hranatých lebek poletujících prostorem, které sleduje velký Někdo. Uvnitř krvavě zbarvená startovací rampa s připravenou raketou a značně vybledlý skafandr. Samozřejmě nechybí texty skladeb, o které u (Man is) THE BASTARD NOISE vždycky šlo až v první řadě. V první edici je v plastové krabičce schována ještě samolepka a čtyři kartičky s obrázky a komentáři. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Tohle jsem si zkrátka nemohl odpustit. Možná, že to už všichni znáte, třeba už fór nebude fórem, nicméně tady máte návod jak být „pravým black metalistou“. Na konci článku udávám jméno osoby, která je patrně autorem…
Jak je známo, řada pohanů poslouchá black metal. Chcete se stát jedním z nich ? Pak musíte nutně vědět, co je to skutečná esence black metalu. Nezapomínejte na základní poučku: Hudba ta je o ničem, pěstuj image! Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Objev jako hrom! Pro mě. Po osobní živé zkušenosti, kde mě uhranuli a omráčili. Hudební šílenost, ztřeštěný mix, stylový guláš, extrémní hybrid. Zpěv, baskytara, bicí, klávesy + elektronika + zpěv. Komplikovaná stavba,rychlé změny, divoké úprky, přesto stále srozumitelné. Obzvláště při přímém kontaktu. Podoba je čistě náhodná.
Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Deska, kterou začínám poslouchat je relativně nová. I když od vydání uběhlo už osm let, považuji ji za čerstvou, ač je to japonské skupiny THE SYRUP její prvotina. Ta se dle profilu a informací na MySpace.com nehodlá odebrat do hudebního důchodu. Naopak se má čile k světu, díky čemuž jsem pár informací získal právě odtamtud, neb z obalu nevyčtu.
Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
V době padajícího sněhu a třeskutého mrazu, nemůže snad býti ani příznačnějšího rozhovoru než s kapelou MORAVSKÁ ZIMA. Pohodlně se usaďte, dejte si svařáček a Torham se Sarapisem vás (doufám) zavedou do tajů promrzlých moravských lesů a polí!
Jak jste vlastně přišli na tak skvostný název pro kapelu? Patří zima k vašim oblíbeným ročním obdobím?
Torham:Především jsme potřebovali něco originálního. A jednoho parného letního dne (jak trefné) nám, tedy mě a zpěvákovi Nargothronovi, bleskla hlavou myšlenka o kruté zimě, která by představovala jakýsi element, co bdí nad lidstvem. Zároveň jsme do toho chtěli zapojit svou identitu. A co známe líp než naši Moravu?
Je tohle období pro tebe nějakým způsobem více inspirující ?
Torham:Dle mého názoru je naprosto jedinečné a v podstatě nejkrutější ze všech období, takže se náramně hodí do black metalu. Je mrazivá, temná a určí, jestli je jedinec dost silný na přežití. Zima je mrazivá!
Na kontě máte zatím dvě nahrávky + jedno splitko. Pokuste se je v krátkosti přiblížit…
Torham: Rodný kraj se nese ve stylu primitivního black metalu a vypráví o jakýchsi ledových démonech, kteří mají zajistit „zpohanštění“ Moravy. K prvnímu počinu je vždy každá vlaštovka dobrá. Na druhém demu „Pod praporem vítězství“ se rázně přitvrdilo. Muzika je brutálnější, rychlejší, apokalyptičtější… Zpívá se o válce a nenávisti, protože i ta může být velmi chladná a mrazivá. Dalšími písněmi, které se objevily na splitu „V nesvaté antihumánní zapřísáhlosti“, se kapela posouvá stále k temnější, brutálnější a zároveň i techničtější tvorbě (v rámci undergroundu samozřejmě).
Sarapis: Ti, kdo nás ještě neznají by měli především vědět, že se jedná o „Epka“, která většinou sahají k hranici 20 minut. Na prvním demu „Rodný kraj“ bubnoval ještě původní bicmen Razorline, takže nemám dojmy z nahrávky úplně z první ruky, ale jako posluchač musím říct, že se jedná o celkem zajímavý materiál. Jednoduchý black metal s čistým zvukem, hodně melodický a chytlavý. Na to, že jde o první počin kapely, se jedná o kvalitní porci muziky. Druhé EP „Pod praporem vítězství“ (tam už hraji) je, řekl bych ve všem o krok dál – ve zvuku, rychlosti, agresivitě a koneckonců i v textové koncepci, která se stává jednoznačnější a srozumitelnější než na „Rodném kraji“. Nahrávka by mohla zaujmout příznivce přímočarého melodického blacku s čitelným zvukem. Na splitku „Bohemia – Moravia – Northemia“ je dle mého náš dosud nejlepší materiál. Ve dvou skladbách představujeme směr, kterým bychom se do budoucna ubírali. Obecně si hodně zakládáme na zvuku a na tomto splitku jsme opět udělali krok dál. I kompozičně se jedná o propracovanější záležitost a jsem s těmito skladbami i s odstupem času naprosto spokojen. Ze stejného pobytu ve studiu máme ještě další dvě skladby, které vyjdou co nevidět na splitku se SLAVIGROM. Za těmi si stojím úplně stejně. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Po letech letmých dotyků s japonskou muzikou v jejích rozličných formách, jsem se konečně stal vlastníkem této legendární kompilace. S některými představenými kapelami a umělci jsem se v průběhu své aktivity setkal jinde, mnohdy na celých albech, další jsou mi neznámí, přesto lehký závan pospolitosti je potěšující. Jak již název napovídá, k poslechu se nabízí psychedelická hudba, zevrubně řečeno tvrdě-rockový základ s pestrými, hypnoticky se opakujícími rytmickými podklady, které jsou omotávány sóly, splétány skoro nekonečným kvílením kytar, vrstveny do hypnotizujících celků.
Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Dva kloučky z téhle čtyřčlenné ústecké sebranky jsem poprvé viděl na vystoupení NAPALMED v jejich bydlišti. Dále jsem s kapelou komunikoval po ICQ a oťukal si je na BandZone.cz. Slovo dalo slovo, mladíci nahráli své první dílo a nabídli mi jej k vydání. Žel nechystám se k dalším sebevražedným úkonům, tak jsem slíbil alespoň poslechnutí, zhodnocení a poskytnutí nahrávky šéfovi z Cephalic records.
Třicet minut, třicet skladeb, introdukční výzva a jedeme z kopce. Grind core jako řemen. Zvuk je čitelný (poslouchám na sluchátka), poslouchací, nepřechemizovaný. To se týká i zpěvu v jeho různých polohách, a to od říkankového povídání, přes v všemožné ryky a řevy. V kolovrátkových pasážích zřetelně vrčí basa. Materiál písní je vyvážen střídáním poloh od tvrdě metalového hraní přes krátká hudební uvolnění, po drtící zběsilost. I v minutové skladbě se toho děje habakuk. Nemám k dispozici texty, dodatečné informace, nic víc, než nahrávku. Žádné obezličky, žádná intra, žádná sóla! Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
Finské metalové podzemí je doslova přeplněno spoustou kvalitních kapel. Dokonce mám pocit, že nějaká význačně slabá kapela ze Skandinávie prostě neexistuje. O to je to všechno horší. Dneska už totiž nestačí poslouchat “dobré” kapely, ale právě ty výborné – zkrátka takové, které svou osobitostí dokáží vystoupit ze stínu. Velkou šanci mají také HEOROT, ambiciózní barbaři ze severu, kteří se svým debutem “Ragnarök” rázně zapsali do podvědomí všem příznivcům těžkého-pohanského-kovu! Na mé otázky odpovídal kytarista a zpvěvák v jedné osobě – Timo „Tipi“ Nokelainen…
Přijmi upřímné pozdravy z Česka! Co je nového ve vaší zemi a samozřejmě u tvé kapely HEOROT?
Hails! Tady je vše v nejlepším pořádku. Tma jak v pekle a nekonečné sněžení. Co se týče HEOROT, tak v tichosti dokončujeme nové album, o kterém se toho dozvíte víc, až k tomu bude vhodná doba. Některé věci chceme udržet v tajnosti do posledních chvil.
U nás zatím nejste příliš známí. Zkus ve zkratce popsat fungování HEOROT…
HEOROT je finská viking metalová kapela, kterou v roce 2002 založil Teemu ”Modsognir” Ollikainen, který však už není mezi námi (R.I.P.). Nerad o těchto věcech mluvím…
OK, pojďme tedy jinam. Pozoruhodným dílkem je vaše logo. Kdo je jeho autorem?
Naše logo vymyslel právě Temu. V šuplíku ho měl už delší dobu. Později jsem tento návrh předložili Sami Vitikainenovi, který ho nakreslil.
Aktuální CD „Ragnarok“ patří k nenápadným, ale velmi zajímavým přírůstkům na finské metalové scéně. Co bys nám o něm mohl prozradit? Mně osobně asi nejvíce zaujal pozoruhodný zvuk…
Album „Ragnarok“ bylo nahráno v naší zkušebně, a proto se mi příliš nechce komentovat výsledný zvuk, a nebo tedy myšlenku, která se k výslednému zvuku blížila. Nahrávání bylo poměrně levné a „domácí“, ovšem naštěstí máme Tonmiho Lillmana, kterému se velmi povedl mix desky, což byl také důvod, proč tuto nahrávku můžeme považovat za skutečně oficiální. Jinak, čistě podle mého názoru, náš zvuk ve své podstatě popisuje svět jako studené a brutální místo. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
