R.U.M. zine

Japonští Slang dozajista nejsou neznámým pojmem. Tedy minimálně pro ty co sledují hardcore muziku. Navíc už mají u vydavatelství StraightUp nějaké ty zásluhy, ovšem protentokrát je malý sympatický třípalcový kompaktní disk vydán v licenci u kolegů na Slovensku – KAZ records (mimo jiné pod stejným názvem vydávají i skvělý fanzin).

Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Finští WYRD patří už pěknou řádku let k předním pagan metalovým formacím. Káru hudebního trusu táhnou přes deset let a v podstatě po celou dobu zůstali věrni undergroundu. Je zajímavé, že jejich nahrávky byly proslaveny prostřednictvím menších labelů, ačkoli nějaké lákavější nabídky pánové jistě měli. Boom pagan metalu byl v posledních letech obrovský, nicméně WYRD si spíše více hleděli svého a především dvě předchozí alba („Kammen“ a „Ghost Album“)jsou velice příjemná a že by se někam tlačila? Ovšem pokud přistupujete k hudbě s vědomím, že každá nahrávka musí bezpochyby přinést nějaký vývoj, tak v tomto ohledu jste u WYRD na špatné adrese. Za dobu své existence si kapela vytvořila poměrně předvídatelnou hudební šablonu, držící se stále „starého kopyta“ +/ -. V pořadí osmé album přináší posluchači obdobný model, ačkoli nedalo by se říci, že nefungující. Pro českého metalového příznivce je navíc pikantní skutečnost, že novinku „Kalivägi“ vydává tuzemská firmička Naga Productions, která si do své stáje po EMENCER připisuje další vysoce kvalitní kapelu.

Otvírákem celé kolekce je poněkud jednodušší skladba „Verisuma“, provázena lehce zapamatovatelným klávesovým motivem. Stačilo si píseň dvakrát poslechnout a už jsem měl co dělat, abych si v tramvaji nehvízdal. Hrubijánský vokál tradičně ve finštině – co může být lepšího? Snad jen výměna sterilních bicích, kazící dojem z celé skladby. Naštěstí v následujících skladbách k něčemu podobnému nedochází, a dokonce bych si dovolil tvrdit, že album po úvodním tracku malinko změní svůj odstín, více se ponoří do hloubky, téměř až doom metalové. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Ruční práce na obalu je lehce rozpoznatelná. Stránky z jakési zdravotnické knihy slepené průhlednou izolačkou do vnější kapsy, uvnitř plastová pošetka s diskem a xerox lístkem se skladbami a kontakty. Edice limitována 24 kusy. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Ano nevidíte špatně, ani jsem se nespletl. Je to skutečně dvojalbum. A navíc velmi solidně zpracované. Barevný trojpanelový obal z tvrdšího kartonu, do něho zasunutý skládankový kontajner pro umístění dvou pálených, barevnými samolepkami vybavených disků.

Jak dlouhý a hustě červený je proud krve valící se z úst, očí a uší modré hlavy na obalu, tak intenzivní a nekompromisní je nezadržitelný hluk ze zvukových konzerv. Harsh noise (drsný hluk) s vydatnou porcí škrábajících šumů.Kombinované roztřepené syčení se statickým průběhem. Dvě nahrávky se převalují, chvílemi olizují, občasně prolnou v dynamičtějším unisonu, když začínají být nudně se opakující, přepnou si mód, vyskočí a trojčí ve vyšších úrovních. K závěru drnčí jako povolené plechy u transformátoru. Pro extrémisty výtečná dávka hluku, pro začátečníka nekonečně dlouhé a trochu nudné, přestože jsem Vám popsal zatím třicet minut na prvním „červeném“ disku. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Mnoho sedmipalcovek jsem na recenzi nikdy nedostával, ale v poslední době se s nimi docela roztrhl pytel. Ještě, že jsem dostal k Vánocům gramec . Tato placka, kterou vám nyní představím, má hned na oko překrásný obal a vůbec celý design je vyveden naprosto suprově. Obě kladenské kapely se alespoň v tomto ohledu opravdu pochlapili. Ale teď už jen položit placku na správné místo, rozpálit jehlu a jedem! Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Když DESPISE vydali album „Fragments Of Reprisal“, mnohým posluchačům muselo být zřejmé, že kolínští rozhodně nebudou patřit k těm kapelám, které by chtěly stylově zakrnět. Proto brutal death metalová vozba dostala několik svěžích impulsů napříč metalovými škatulkami a jak naznačují dvě nové skladby, DESPISE rozhodně ve svém hledání nemíní přestat, byť stylově se asi nikdy nevymaní z death metalových kolejí. To však ani není jejich cílem… ačkoli kdo ví. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Tak tohle je naprostá novinka. Protože s šéfem spoluvydavatelství Cephalic sdílíme skoro stejný pracovní stůl, dostal jsem důvěru zhodnotit jeho osmý titul. Nebezpečně, žlutozeleně tónovaný obal vně a černobílý uvnitř je plný standardů. Za drobné legrácky mohou snad být považovány vtipné fotografie členů nebo úchylný smajlík pod diskem.

Hudry-hudry intro a jde se na věc. Hutný death metal, snad jak odborníci říkají, „slamming“. Hraje se v různých rychlostech, vážnějí, sekaně, svižněji, ale co je to platné, klišé střídá klišé. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Na další fošně tihle „barevní kluci“ ze svých pozic neustupují. Popové náběhy v melodiích, rockový drive, rokenrolová tanečnost z hodně vzdáleného punku si implementovali pružnost a částečně i divokost. Nevím k čemu bych Vám tvorbu Kishidan přirovnal. U nás se takhle volně muzika neprezentuje, netvoří. Rádia by nic podobného v hlavním čase nepustila, lidi neposlouchali a jsme v začarovaném kruhu, v jehož sevření mám i já ten špatný pocit, a chvílemi řeším zda se mi to líbí, nebo mě chtějí opít rohlíkem a vnucují se. Ne, ne. Zachovávám chladnou hlavu a zcela zodpovědně říkám, tuhle „komerci“, která vlastně komerční není, bych z rádia poslouchal velmi rád. Omlouvám se, že nebudu popisovat album podobně jako to minulé, výše uvedené, ale asi bych se opakoval. Najděte si, koukněte na video, poslechněte MP3 ukázky, nebo si desku sežeňte.

RadeK.K.