Stále jsem dumal jestli celé tohle demo není jen nějaký legrační výstřelek z naší mini redakce. Nechtěl jsem totiž věřit tomu, že by ještě v dnešní době existoval někdo kdo by svou kapelu pojmenoval ABBYSSATHORY a vytvořil primitivní metalové skladby s názvy: „Back To The Satanik Roots“, „Kill The Pope“ nebo „Eternal Death“. Člověk by nevěřil, že ještě v dnešní době se najdou takoví „nadšenci“, kteří si libují ve všech těch metalových „slabostech“. Každopádně jestli je tohle všechno vtip tak to vám napoví výpověď zúčastněných členů, která je zařazena na konci poslední „hitovky“ „Eternal Death“ .Nebudu tedy pointu nosiče prozrazovat…Co se týče mne tak já beru tohle demo jak jeden velký žert, jelikož kdyby tohle někdo myslel vážně tak snad není ani normální. Nevěřím totiž tomu, že by si tohle někdo byl schopen pustit vícekrát než jednou…
ALL
Band contact: http://mujweb.cz/www/abbyssathory
Pokud si pod tímto názvem nedokážete nic a nikoho představit tak vám celou partičku ihned představím. Tvoří ji skřehotal Reef z Antitrend zine, prasochrocht Topi z PIGSTY, dva Márove (z toho bicmen ex SINCERY PAIN) a v neposlední řadě struny basy drtí Míra. Z tohoto výčtu je vám asi zřejmé, že nepůjde o žádnou ukolébavku, ale řádnou „bordeliózní“ věc. A také že ano. Po celou dobu nahrávky je do vás cpán ten nejkrutější masakr, který nepřináší vůbec nic nového a ani intra z různých filmečků již nejsou ničím originálním, ovšem některé vychytávky jsou docela k popukání. Hlavně pan Nárožný (ha!), který si asi šestkrát přeje opakování ceremoniálu…Nejlepším flákem je bezesporu“Nasty Flegin Smoked Ganja In A Smally Toilet On Train From Vyškov And Young Guard Blasted Him In Sokolnice“ ,protože tak precizní název songu už nikdo nemůže vymyslet. Málem jsem se potrhal smíchy, když jsem to četl poprvé…Let´s go dále…Nahrávka má celkem ucházející zvuk a není nijak přehnaně dlouhá, takže nuda nehrozí. Obal tak divoce nevkusný, až je originální (dvě okrové postavy hledící si do svých tváří (Mára prozradil, že je to dle obrazu z jedné hospůdky, který si vyfotili). Těžko říci do jaké míry kluci berou celou svou činnost vážně. Pravdou je, že vznikl „opět nějaký bordel“, který může a nemusí zůstat bez povšimnutí. Členové tohoto souboru se však na scéně pohybují nějaký ten pátek a tak právě proto je z celého počinu cítit jakési zapálení pro věc a to nejen do činností s touto kapelkou souvisejících. A to já mám rád…Recenzi končím slovy : BORDEL, CHLÍV a PRASÁRNY FOREVER !
Dalším novým a nadějným spolkem, který se dostal pod křídla Crystal production jsou slovenští DIGITUS IN RECTO, kteří se trošku abych tak řekl svezli na vlně moderní nu-metalové vlny.To však nijak jejich promáček k albu „Switch!!!“ neznehodnocuje. Ba právě naopak. Pochvalu zaslouží předně dosti kvalitní zvuk a hlavně nasazení s kterým DIGUTUS IN RECTO dobývají posluchačova ouška. Pokud jsem se zmínil v předchozích řádcích o nu-metalu tak nelomte rukama. Slovenští chalani se totiž nerozhodli bezduše kopírovat americké „hvězdy“, ale jdou si ryze svou cestou. To znamená, že v jejich hudbě naleznete nejen trashové prvky, ale přičichnete také trochu k doomové atmosféře ( prostor dostaly klávesy a taktéž dívčí zpěv), také elektronika zde má své místo…zkrátka čtyři skladby, které mám k dispozici dýchají životem a energii, jsou nápadité a každá je svým způsobem odlišná od té druhé. A hlavně…pokud někdo z vás tíhne k melodickým hitovkám jsou pro vás DIGITUS IN RECTO tím pravým ořechovým. Jediným (a docela zásadní) problém spatřuji ve zpěvu, který je skutečně tristní a hlavně anglická výslovnost vokalisty spadá někam do lavic základní školy. Možná, že kapela mohla klidně použít svůj rodný jazyk, neboť originalita jejich hudby není zanedbatelná. Každopádně máme co dočinění se zajímavým tělesem, které ještě určitě neřeklo poslední slovo. Určitě však budu moudřejší po poslechu celé desky…Ovšem už z tohoto proma je cítit, že nám vyrůstá další „černý kůň“ naší společné CS scény!
Už nad samotným promem, které jsem měl k dispozici jsem se rozplýval a když teď držím debut DIGITUS IN RECTO v rukách, mé nadšení je ještě vetší. CD totiž zdobí originální pouzdro ze kterého disk vysunete. Zatím nikterak originální, ale velmi pěkné. Co však plně dýchá svojskou tváří to jsou samotné skladby souboru. Ujišťuji vás, že každá z nich je úplně jiná. DIGITUS IN RECTO míchají HC, pop, metal, elektroniku…prostě všechno dohromady. Zaslechnout zde můžete i doom metalové pasáže, nechybí precizní dívčí vokál, který je v podání Gréty velmi kvalitní. Pokud si myslíte, že tohle celé bude hodně vyměklá bublina tak skladba „The Little Commandment“ vás přesvědčí o opaku. Prostor za mikrofonem totiž dostal Horár ze skupiny LUNATIC GODS a Bruno z DYSANCHELY a to jen důkaz toho jak je hudba těchhle borců variabilní. Jak už jsem zmínil v recenzi na promo. Hitovkami jsou titulní „Switch“, poté hned následující „How Does It Fell“ a skoro téměř neo-punková „Casper, Little Bear Angel Cookies“. Rovněž velice zdařenou písní je sedmá v pořadí „Killers“ kde prostor dostala již zmíněná zpěvačka Gréta. Opravdu ne každý den se lze setkat s tak originálním uskupením, které kašle na řeči a prostě si hraje po svém. Tohle CD mohu všem otevřeným hlavám doporučit.Nemá chybu ! Vlastně jen jednu malinkou o které jsem už minule také psal. Luboslavův anglický přednes je ještě trošičku kostrbatý. Je to určitě škoda, protože jako zpěvák tento človíček působí velmi jistým dojmem. 
Obscene Extreme Fest se již stává tradičním místem, kde se každoročně střetávají ty nejextrémnější spolky z celého světa a i někteří fanoušci se na „čas“ mění v ty nejextrémnější tvory. Měl jsem tu čest navštívit tento festival již po třetí, premiérou však byla cesta osobním automobilem v sestavě má maličkost (volant,páka,pedály),David (ruční brzda, stěrače, mapa), Radim (obstaravatel vozidla),Zuzka alias „Malý Chymus“ (technické rady a postřehy), jinak všichni zpěv. Musím se přiznat, že reporty z Trutnova jsem chtěl přenechat mému kolegovy Markovy, ale jelikož se jel se svou slečnou slunit do Řecka, musíte se spokojit s mojí verzí, která nebude zdaleka tak kompetentní, jelikož na některé soubory zde vystupující mám určitý zdrženlivý pohled a to mi nikdo nevymluví.
Původně jsem tuto nahrávku chtěl svěřit do rukou Markovi, ale pak jsem si řekl, proč si zlehčovat život. Tento promáček jsem obdržel od velice skromně působícího Rado Godála hned při našem druhem setkání z čehož vyplynulo, že půjde o ryze death metalovou nahrávku. Ano, slovenští metalový bratři tento styl zbožňují až by se dal použít citát „co Slovák to Smrťák (: „. Žel právě také v tomto paradoxu je pro SYNTHETICALLY REVIVED značnou nevýhodou, že podobných kapel jsou stovky ne-li tisíce. Jejich US death metal sice nepostrádá brutalitu, ale vkrádá se do něho velká vlna stereotypu a vše boří také opravdu prachbídný vokál. Na webových stránkách kapely jsem četl, že s výkonem nově příchozího zpěváka Franka je zbytek souboru nadmíru spokojen…to trošku nechápu. Vždyť po dobu všech čtyř skladeb se jeho poloha ani o píď nemění a ryk ve stylu yyyy-ý-yyy , ( který je navíc vytažen příliš před všechny nástroje) se pomalu nedá vůbec poslouchat. To je rozhodně škoda, protože např. druhou velice nadějnou skladbu „Cut The Life Cord“ tento artikl vyloženě sráží. Jinak po zvukové stránce nahrávka nijak výrazněji nepokulhává …jen tedy zpěv a hlavně zlomení toho stereotypu by bylo pro SYNTHETICALLY…rozhodně přínosné. Domnívám se však, že doba kdy byl death metal protknut melodickými vyhrávkami je téměř pryč a tak mám pocit, že k podobným excesům se kluci asi ubírat nebudou a nechají se raději unášet cestou přímočaré brutality. Takže tato recenze je vlastně typickou ukázkou pouze mého vkusu. Jedno však kapele nelze upřít: obrovské nadšení. A to je to nejdůležitější. Nechť vám to vydrží…
Vítejte v dávných časech…v časech kdy lidé žili v souladu s přírodou…vítejte v promrzlé a zasněžené krajině, kterou se na koních prohánějí bojovníci v těžké zbroji…všude zní oslavné ódy…jediným cílem je vítězství! Podobné pocity mám při každém poslechu debutového alba kapely ADULTERY. Mrazivou blackovou vichřicí doprovází libozvučná slovanská melodika, která je umocňována čistými chóry, které jsou vetkány do Elraborova řevu. Právě mocné sbory v podání především Sikiho a Pobora jsou tím nejlepším co ADULTERY mohlo potkat. Představte si hustou chumelenici v podobě blackové jízdy a do té neprostupné vánice si vsaďte prosvítající paprsky slunce. Takto přesně zní „Age Of Winter Kings“! Výborným nápadem jsou i vkusná intra (např. před skladbou „Death Of Sun“), která výborně zapadají do konceptu alba. Totéž se dá říci o skladbě „Confession Of Immortality“, jakožto odlehčujícím prvku s kterým se najednou ocitnete na zámecké středověké hostině kde je jídla a pití do sytosti…pak už jen zavyjí vlci a posluchač je opět v tažen do mrazového kolotoče. Opravdu nadějnou partičkou jsou ADULTERY. Škoda jen, že po zvukové stránce album ještě silně pokulhává. Např. kytary nejsou příliš slyšet a hlavně jejich zvuk není příliš průrazný. Ale i přes tyto výtky stojí zato si „Age Of Winter Kings“ sehnat. V ADULTERY je velký potenciál! PS: Skladba „Dark Ages“ je totální pecka !!!
Dalším slovenským zástupcem v tomto čísle jsou chalani DISGRACE FALL, kteří propagují své promo „Resurrection Of Evil“, které obsahuje tři skladby hutného a brutálního death metalu. Ale více už prozradí Peter alias BEKER, kytarista tohoto antikřesťansky laděného spolku…
Kdybych dostal od nějakého undergroundového fajnšmekra otázku, která kapela je pro mne v těchto dnech na naší scéně největším objevem, tak bych řekl jednoznačně SECTOR X ! Zřejmě si někteří zarytí metalisté říkají:“ti rumaři se asi zbláznili (tedy spíše já“), ale kdo mne zná tak ví, že EBM scéně (a hlavně české! )holduji nějaký ten pátek…Jen upozorňuji, že ten kdo odmítá tuto hudbu a v životě ji neslyšel, dělá obrovskou chybu. SECTOR X svým nasazením jasně spláchli spoustu metalových part.… Na mé otázky odpovídali:David Freedom (sampling) a Jan Bergmann (zpěv, sampling).
