R.U.M. zine

Rok 2010 a UMBRTKA hlásí druhý příchod. Bude to nuda? Ale kdeže. Tenhle projekt se postupem času dostal do levelu nekonečných možností, a tak se s každou další nahrávkou lze těšit na hudebno všeho druhu. A není tomu jinak i u aktuálního počinu „IVO“, jenž blackmetalové nadšence šokuje hned úvodní skladbou „Umbrtka“, kterou výraznou měrou okořenil svým vokálem legendární František Štorm. Především refrén „Čtu bibli pozpátku a vzývám při tom Umbrtku/ čtu bibli pozpátku a visím hlavou dolů…“ je skutečně rouhavě komediální. Člena znovuzrozených MASTER´S HAMMER lze pak ještě zaslechnout v několika dalších skladbách, také v poněkud plytké písni „Strava“, která ovšem více vypráví než hraje. Žel obdobných kousků je zde více, a tak se někdy dokonce stane, že UBMBRTKA zabrousí do obyčejné bigbítové lopapaťárny (nic proti bigbítu). Názornou ukázkou budiž text skladby „Popelář“: „Největší nářez/ kontejnery na sklo/ vodka rum/ vzblitky chlastu…“. Opět…je mi jasné, že tohle všechno je účel, účel jedné části Umbrtkova života a v tom je právě ten problém. Slova jsou opět nadřazena samotné hudbě…

Nedá se však říci, že by se i na tomto albu nedalo najít několik zajímavostí. Když pominu úvodní skladbu, mohu do kategorie „úspěšných“ zařadit úchylárnu „Týden“, kde se střetává blackmetalová haluz s kabaretním aroma (saxofon) a rovněž je k zaslechnutí intermezzo, dávající vzpomenout na „sladké“ balady pana Necrococka. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

UMBRTKA je jediný projekt (či kapela) Lorda Morbivoda, který se mi zatím vyhýbal. Po WAR FOR WAR se však dostalo i na pana Umbrtku, jehož biografie je napěchovaná skutečně velkolepě. Až se skoro vkrádá myšlenka, zda je vůbec nutné, aby desky pod jeho hlavičkou vycházely v podstatě nepřetržitě. Morbivod však v undergroundu platí za absolutního workoholika, přičemž jeho náhled na black metal (především v poslední době) je dosti netypický, a proto není divu, že se chce s každou originální myšlenkou okamžitě pochlubit. Teď už jde jen o to, aby posluchači měli o jeho „šílenosti“ zájem…

Jelikož nepatřím k pravidelným posluchačům projektu UMBRTKA, není mi známa tématická návaznost na předchozí díla, nicméně věnovat desku postavě, jenž žije v podstatě somráckým životem (nejspíš), to je skutečně kauf. Už samotné názvy skladeb dávají tušit, že „Kovový háj“ je dalším koncepčním albem, ale skutečně po mě nechtějte, abych vám zde převyprávěl jeho obsah. Přiznávám se, že některé souvislosti vůbec nechápu, ale patrně mají návaznost na některá starší alba. Někdy mám dokonce dojem, že jsou slova v textech rozházená „halabala“ a je v podstatě jedno o čem se zpívá. Na druhou stranu se nedá popřít úmyslné nasměrování k posluchačově představivosti a možná právě u této myšlenky bych raději zůstal. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Zavřu oči a vidím pochod Terminátorů! Strojové tempo, nelze počítat s krokem stranou. Tihle zatvrzelí roboti kráčejí do potemnělého nočního klubu, kde si budou plnými doušky vychutnávat kybernetickou produkci formace MINORITY SOUND! Možná se mnozí domnívají, že se jedná o zbloudilou americkou představu, ale POZOR! Není tomu tak! Tohle všechno se odehrává u nás doma (přímo v matičce Praze). Zjištění navýsost pozoruhodné, ba co víc, světu konkurenceschopné. Už dlouho tady totiž nebyla kapela, která by s electro metalem takto zacloumala. Zatímco ostatní tuzemské formace se tomuto odvětví začali spíše vzdalovat, pražští eskalátoři se ponořili do víru muzikální robotiky a vytvořili dílko jehož poznávajícími znaky jsou ostré kytarové riffy, industriální zvuky, košaté samply a v neposlední řadě také melodické nálety nasáklé „mansonovsky“ pojatým výkladem gotiky. Možná si nyní říkáte – „nic objevného“. Ano, MINORITY SOUND opravdu neobjevili Ameriku, nicméně jejich podání nelze v žádném případě označit za vtíravou „tuctucárnu“ s týdenní trvanlivostí!

A právě v tom je největší vítězství „Analysis“! Skladby jsou postaveny na nejbrutálnějších metalových kramflecích, do kterých jsou pečlivě implantovány „mašinky“. Kapela tak dává vzpomenout na časy, kdy FEAR FACTORY patřili k žánrovým revolucionářům. Také v jejich tvorbě mají nezastupitelnou pozici kytary a v neposlední řadě také brutální vokální projev. Už z toho důvodu se nedá hovořit o „Analysis“ jako o typicky „písničkovém“ albu, i když některé skladby jsou samozřejmě velice skočené, a nebo přímo hitové („Analyzing the Forbidden“ či „Save Your Words“). Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »