R.U.M. zine

Musím se přiznat, že bylo pro mě velkým oříškem sepsat právě tento úvodník. Je to jako chůze na hraně. Stačí jedno slovo, špatně myšlená věta a už by na světlo vylezlo nedorozumění, případně omyl. Nicméně si vám dovoluji představit estonskou kapelu LOITS! Tahle partička je úkazem opravdu pozoruhodným. Ať už se jedná o hudební zaměření, image či texty. Je však opravdu zajímavé číst a pozorovat názory tak trochu z druhé strany. Každopádně hlavním podnětem pro tento článek není nic jiného, než hudba samotná. Stejně tak o tom hovoří i členové LOITS! Vítejte tedy v hlavním městě Estonska, Talinu…

Vznik této formace se datuje již od roku 1996, ovšem za oficiální začátek byl označen až rok 1999. Pro estonské kapely je typické to, že každý muzikant účinkuje zároveň i třeba v dalších třech uskupeních či projektech. LOITS tedy byli další šancí, jak zkusit něco originálního a neotřelého. U zrodu tohoto nápadu stáli A.Kalm, M.Divine a klávesistka Karje. Tuto trojici oslovil vokalista a kytarista s prazvláštním jménem Lembetu. LOITS se okamžitě stávají kometou estonské scény. Stylové zaměření se opírá o black metal s velmi zvláštní atmosférou (o tom všem ještě bude řeč). LOITS hned po vydání prvního dema následují své kolegy MANATARK, DISSIMULATION a HERESIARH na štaci nazvané „Baltic Thunder“. Žel rok 2000 jim už tolik štěstí nepřinesl. A.Kalm tragicky umírá při autonehodě a zbytek LOITS je nucen přemýšlet úplně nad jinými záležitostmi, než je hudba. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Tenhle rozhovor jsem uskutečnil s R.X. Thámem ještě v době, kdy BRATRSTVO LUNY číhalo v lesích za vysokým bukem. Jak vidí (či viděl) tvorbu XIII.STOLETÍ prokletý básník zakletý v době zvané „New Age“? To si můžete nyní připomenout! Pojďme naproti době „před Bratrstvem“ – R.X. Thámo kontra XIII.STOLETÍ…

…jak nejlépe popsat hudbu, image a názory XIII.STOLETÍ? Kapely, která už pěknou řádku let nese na svých bedrech gothic rockový odkaz. Hrdě se k němu hlásí. Původně jsem zamýšlel, že sepíšu tradiční historii a pozastavím se nad zásadními milníky souboru. Poté mi však v hlavě uzrál nápad! Tak trochu jsem okopíroval hudební pořad „Ladí neladí“ a vzal na svá bedra jakéhosi pomyslného oponenta. Do protilehlého křesla jsem však neposadil Petra Štěpána (hlavní persona a srdce souboru), ale mého kamaráda a zároveň redakčního kolegu Jindru Kohma, kterého znáte z našeho webu pod pseudonymem Ropotámo. Tenhle človíček je opravdu specialista na „13“! Jeho sbírka nahrávek je opravdu obdivuhodná. A to už ani nemluvím o počtu koncertů, které pravidelně navštěvuje. Prostě a jednoduše… do spárů se mi dostala legitimní osoba a já věřím, že i s mou malou asistencí se dozvíte o XIII.STOLETÍ trochu víc. Zároveň chci všechny fandy a také členy kapely ubezpečit, že mým cílem nebylo a není nikoho soudit. Tahle diskuse je založená na čistých pocitech. Stačilo tedy zmáčknout diktafon a…

VSTUPNÍ INTERMEZZO

Vítej v „horkém křesle“ kralupské čajovny. Mám tě v ohledu XIII.STOLETÍ za velmi legitimní osobu, takže věřím, že si z tohoto článku čtenáři něco poučného odnesou. Hned na úvod se rýsuje otázka, jak ses vlastně k této kapele dostal a zároveň by si mohl tak trochu nastínit, proč jsem si vybral pro tuto diskuzi právě tebe?
Abych ti řekl pravdu, jsem z toho zatím trošku rozpačitej. Pasoval si mě do role arbitra, který by měl hodnotit tvorbu a nahrávky kapely, která je považována za undergroundovou. Nebo spíše kapely, která není v tom „oficiálním kurzu“. Pokusím se však o nějakou, ryze subjektivní výpověď. Ten tvůj nápad se zrodil z určitých prožitků, které jsem kolem této kapely za ty roky, co na ní jezdím, nasbíral. Samozřejmě jsi byl u toho také ty, takže víš, že velkou úlohu v tom hrají také emoční vlny, předně z polského festivalu Castle Party. Taktéž doufám, že čtenáři nevezmou náš hovor jako nějaké chytračení. Rozhodně mým cílem není nikoho kritizovat ani hodnotit. Samozřejmě, bude ale záviset na tvých otázkách. A jak jsem se k XIII.STOLETÍ dostal? Útržky jsem už registroval na střední škole. Věděl jsem, že tahle kapela je obestřená určitým kultem a jakýmsi zvláštním vizuálním projevem, který byl ve své době hodně originální, zvláštní a do jisté míry i provokativní. Já byl v té době samozřejmě naladěn spíše na tu metalovou vlnu. Heavy metal, začíná doom metal… kapely jako PARADISE LOST, TIAMAT. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Je to jako v obyčejném lidském životě. Člověk se narodí, potuluje se po téhle planetě, aby se poté proměnil ve věčný prach. Někomu je souzen dlouhý a nudný život. Někdo žije krátce, přitom se však nesmrtelně zapisuje do lidských myslí a srdcí. Podobný osud čeká některé hudební (vězte metalové) spolky. Teď by bylo docela vtipné převádět toto všechno do výše uvedených souvislostí. Ale bylo by to myslím zbytečné. A proč zrovna takovýto úvod? Protože některé kapely se stejně jako člověk narodí, zplodí nějakou tu nahrávku a pak se ze světa nenápadně vypaří. To je také případ tajemného litevského seskupení, které se nazývalo HA LELA! Možná si říkáte, proč tady otravuji s docela bezvýznamnou kapelou… mým cílem je ale právě to jedno zrnko z tisíce. Je to jen důkaz toho, že existují „malé“ kapely, ze „zapadlých“ končin a přitom se v jejich rukách rodí opravdu pozoruhodné nahrávky… tak pojďte na maličký trip do Litvy…

U zrodu tajemné formace HA LELA byl jakýsi Ramunas Personis. Osobnost, která do té doby vystřídala několik black metalových projektů. Asi nejznámější formací jsou stále fungující NAHASH. Ramunas však v sobě nosil myšlenku o založení vyloženě pagan-metalového projektu. Plány začal spřádat opravdu rychlými kroky. Především mu šlo o to, aby v hudbě byl patrný původ, litevská lidovost, podpořená velmi netradičními nástroji. Díky těmto plánům a představám bylo velmi složité vytvořit sestavu tak, aby fungovala a nějaký čas vydržela pohromadě. Samotný Ramunas nakonec vzal na svá bedra kytaru, basu, klávesy a v neposlední řadě doprovodný zpěv. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Na našem webu často zmiňujeme „slavné“ kapely. Ať už je to formou rozhovoru, reportu z koncertu, nebo formou recenze na nové album. Prostor tu však mají i formace ne příliš známé. Cílem je čtenáře seznámit s relativně novým jménem na scéně a připomenout jeho nejzásadnější kroky v biografii. Tento příspěvek jaksi zamotává vše dohromady. Polská kapelka DEMISE totiž není známá ani neznámá. Nejedná se o žádné začátečníky ani legendy, nýbrž o relativně nenápadný spolek, který však svým uměním zdaleka převýšil světoznámé metalové veličiny! A to přátelé vůbec nepřeháním! Proč však byli DEMISE tak trochu v ústraní? Odpověď na tyto otázky naleznete právě zde (doufám). Především bych vás ale chtěl seznámit s jednotlivými nahrávkami, které by bylo škoda nechat bez povšimnutí…

KAPITOLA PRVNÍ – VÝSLEDEK VAŠÍ VOLBY

„Outcome of…“ (MC 1996)
Skladby: The Beginning, Dream, Oblivion, Outcome Of My Choice

Na polské metalové scéně se zrodil nový objev. V době, kdy největší domácí hvězda VADER začíná sklízet plody své neutuchající dřiny, vzniká v roce 1995 kapela s nenápadným a také trochu neoriginálním názvem. DEMISE! U zrození souboru stál bicman Marek „L.Rambo“ Matkiewicz a jeho kamarád, kytarista Andrzej „Sin“ Bragiel. Podoba DEMISE se dotváří příchodem zbylé dvojice. Role frontmana se zhostil Przemek „Ozz“ Ozga (zároveň druhá kytara a člen polské death metalové party TRAUMA, která shodou okolností funguje dodnes) a basy jistý Kons.

V tomto složení kapela vydává už o rok později vynikající demo s názvem „Outcome of…“. Najdete na něm čtyři death metalové skladby s příchutí black metalu. Především Ozzyho vokál je naplněn černou temnotou jako hořký kalich. Jinak demo spadá spíše do oblasti melodického death metalu. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »