R.U.M. zine

Tak to je mi ale hlavolam. Stačí vyndat CD z obálky, podívat se logo a hned máte o zábavu postaráno. Představte si – naprosto nečitelné logo a ještě ke všemu v azbuce. V sádce je sice napsán název kapely anglicky, ale písmo je tak malé a nečitelné, že se stejně nic rozpoznat nedá. Vysvobozením mi tak je můj počítač, který po vložení disku do CD-romky dešifroval kapelu jako SIVYI YAR. Uff…skutečně složitý a namáhavý úvod. Tohle si recenzent snad ani nezaslouží Každopádně si kapela zcela zbytečně zadělává na problém, pokud tohle CD uvidíte v nějakém distru, vůbec nemáte šanci zaregistrovat, že jde o kapelu, kterou třeba i usilovně sháníte.

Teď už by mohla recenze v klidu pokračovat představením sestavy, ale opět zádrhel. Cover totiž žádné podrobnější informace o sestavě nenabízí, lépe řečeno, něco asi jo, ale písmo je opětovně naprosto nerozluštitelné. A nebo že by se jednalo pouze o „one man project“? Je to klidně možné – alespoň pokud vezmeme v potaz samotnou produkci. Ta se pohybuje v kolejích potemnělého pagan metalu s velmi silnými slovanskými motivy. SIVYI YAR tak sice nepředvádí nic extra novátorského, ovšem bylo by chybou, kdybych jejich snažení alespoň trošičku nepochválil.

Materiál na „Land Of Fearless“ je považován za ‘EP a má to také své opodstatnění. A disku se totiž nachází pouze dvě skladby (i když – a k tomu se teprve dostanu), přičemž tou stěžejní je samozřejmě kompozice titulní. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

„Kráčíte noční ulicí, jen tak si přemýšlíte, vzpomínáte a filozofujete. Dění kolem ani moc nesledujete, i když relativní přehled přece jen máte. Jenže pak! Pak na vás někdo z poza rohu vybafne…“

V rozletu! Ano, jinak ani nejde nazvat forma tuzemských FDK, kteří se během několika málo let dostali mezi tuzemskou elitu. Jestliže se v některých jiných recenzích často objevuje srovnání ke kapelám jako CULT OF LUNA či NEUROSIS, není to jistě od věci. Nicméně FDK si za dobu své existence prošli zajímavým vývojem (kdo si dneska vzpomene na ulítlé začátky a pojmenování FUCK DA KAROT) a jelikož jejich dráhu sleduji od samotných počátků, dovoluji si tvrdit, že se kapela dostala na současnou stylovou úroveň naprosto přirozenou cestou – bez špehování zahraniční konkurence. Ta se totiž drápala na trůn v podstatě ve stejné době jako FDK, jenže… Čeští zástupci měli smůlu už při realizaci debutu (tehdy se čekalo skoro rok na disky, které uvízly kdesi v Polsku) a po hříchu je něco obdobného postihlo i v případě „Earthlinked“. Tentokrát se však problémy týkaly vyhotovení obalů a je pro mě celkem nepochopitelné, proč se tak stalo, jelikož digipack má úplně tu nejjednodušší možnou formu. To jsou tedy ve zkratce všechny problémy, které kapelu vždy tak trochu zbrzdily. Naštěstí skladby na „Earthlinked“ nikterak nevyčichly…

FDK totiž ještě více vsadili na hloubku a emočně grandiózní nástupy, kterým tu a tam sekunduje hrubijánský growling. Příměr „tu a tam“ se skutečně hodí, neboť vokálů skutečně ubylo a třeba ve skladbě „Katla“ ho vůbec nenaleznete. FDK zkrátka všechno obětovali atmosféře, vytvořili si svůj kolosální svět a není divu, že si v něm náramně libují. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

Tak mayský kalendář pomalu končí a konec světa se pro všechny obyvatele této planety jistojistě blíží….Těšíte se?? Chcete slyšet jak by to mohlo hudebně vypadat? Jestliže je vaše odpověď „ANO… !!! myslíte to skutečně vážně??? Jste si tedy jisti??? Dobře! Můžete v klidu svého srdce pokračovat ve čtení… a potom i v poslechu.

Kapela CUTTERRED FLESH vám to na své desce „Cause The Apocalypse“ názorně předvede. Připravte svoje sluchovody na nekompromisní, smrtonosný a drtivý nápor, celá deska se rozhodně s ničím absolutně nemaže, pekelná jízda čeká na každého posluchače. Na nějaký oddych můžete zapomenout. Než se stačíte, nebo spíše nestačíte, vzpamatovat z jedné skladby, přihraje vám CD další track , který ještě více zaútočí nekompromisním přívalem povedeného temného stylu. Apokalyptický výraz nedává nikomu ani tu nejmenší šanci. Tady si každá extrémní „hudby“ milovná duše s chutí polebedí a přijde opravdu na své.

Devět stylových skladeb vytváří excelentní konečný nápor, který rozseká (hlavně za pomoci bicích) všechno na co by náhodou narazil, a nebo co by se mu z čirého nerozumu připletlo do cesty. A kdyby přece něco tuhle smršť přežilo, dorazí ho extrémní zbytek souboru. Kytary jejichž rozsekané-nasekané riffy se zatínají přes nastražené uši do lebky a vše zastřešuje extrémní hlasové pojetí drsného hlasu – „temného vypravěče“. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »