R.U.M. zine

Dalším střípkem z chilského undergroundu je kapela LAPSUS DEI, pocházející z tamního hlavního města Santiaga. Zajímavostí určitě je, že toto EP vyslala do oběhu ruská firma Endless Winter, úplně stejně jako tomu bylo v případě ASTORVOLTAIRES. Že by ruští chasníci našli zalíbení v jihoamerické kultuře? Možné to je, byť třeba právě LAPSUS DEI nejsou pravými šiřiteli tamního pohostinství. Jejich hudba totiž spadá spíše do ranku evropského, alespoň tedy s ohledem na stylové ražení.

LAPSUS DEI spadají do ranku, který se v dnešní době už příliš nenosí a možná i díky tomu je materiál „In Our Sacred Places“ poměrně zajímavý. Kapela produkuje hutný death metal, který v některých okamžicích zabrušuje až do vod doommetalových, přičemž samotná kvalita je na poměrně důstojné úrovni. Přiznám se, že některé skladby mi připomínají období devadesátých let v našich končinách, přesně v době, kdy deathmetalové kapely začaly postupně zpomalovat“, aby se postupně etablovaly v ryze doommetalová tělesa. Byli však i tací, jenž zůstali věrni onomu klasickému death/doomu a právě v této fázi vývoje se momentálně LAPSUS DEI nacházejí. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

KVELE je kapela pocházející z řeckých Atén a bez větších okolků mohu hned na úvod konstatovat, že drhne „starý dobrý black metal“ severského stylu. Debutové album „Dawn Of The Impaler“ sice dává tušit něco o formací začínající, což je konec konců i pravda, ovšem trojice hudebníků má již zkušenosti z jiných kapel či projektů a lze to i snadno vystopovat s ohledem na jejich instrumentální kvality. Tihle pánové skutečně nedrží své nástroje v prackách poprvé, ačkoliv jejich útlocitnost k „old schoolu“ je až bezbřehá. KVELE se zkrátka rozhodli, že se budou držet svého kopyta a nebudou vymýšlet nic extra progresivního. V rámci své působnosti tak konají svou práci naprosto spolehlivě, byť bezejmennému zařazení do stáda stejně neuniknou.

Na albu se nachází přesně šest položek a celková časová stopáž dokonce nepřekročí ani pětadvacet minut. Skladby tak splňují onen klasický thrash-blackovský limit dle tohoto vzorce:ostrý nástup, sypačka, zvolnění, kytarová mezihra a znovu sypačka, přičemž tato posloupnost se vždy mění s ohledem na skladbu. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »

I přesto, že formace MORGUE SON vznikla v podstatě nedávno (2007), může se pyšnit debutem, kterých se u nás až tolik nedostává. Skutečnost, že kapela netrpí počátečními nemocemi je v tomto případě až matoucí, kde kdo by si určitě vsadil, že zde zaznamenané skladby vycházejí z rukou zkušených harcovníků, jež mají diskografii zaneřáděnou nejedním kvalitním počinem. O to je však příjemnější konstatování!

MORGUE SON ve své podstatě vsadili na ryze doommetalový šálek čaje, opírající se o tradiční atributy a vystopovat tu lze i nonšalantní koketování s jinými metalovými či dokonce rockovými žánry. Je až neuvěřitelné, kterak fungují skladby, o kterých byste možná na prvních poslech řekli- tohle už to bylo mnohokrát. MORGUE SON pekelně využili nejmajestátnějších doommetalových atributů a s naprostou lehkostí je zaštítili moderním zvukem, ze kterého svěžest doslova tepe. Hudba z dílny MORGUE SON tak dokáže něžně pohladit, ale také pořádně zahřát. Rozhodně nečekejte hodinu nudného umírání, nato jsou pánové a dívky až příliš talentovaní. Je skutečně radost poslouchat skladby, ze kterých v pravdě příští nápady plnými hrstmi –tady zkrátka někdo o hudbě a aranžích hodně pečlivě přemýšlel . Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »