R.U.M. zine

Kapelu RHODIAN snad ani nemusím čtenářům PAYA šířeji představovat. Za dobu své existence vydala čtyři legitimní desky, přičemž právě propagovaná novinka „Schizzover“ je úplně tím nejlepším výtvorem na rozloučenou… i když „nikdy neříkej (Olasi) nikdy“! Současnost je však skutečně taková. Členové RHODIAN uzavírají jednu knihu, aby začali psát další – úplně novou. O tom všem jsem se pobavil s kytaristou Olasem, jež podal ke všem tématům vyčerpávající vysvětlení…

Úvodní otázka snadná, pokus se představit album „Schizzover“? Já osobně si myslím, že novinka je hodně pestrá a především má skutečně lahodný zvouček!
Když to tak vezmu kolem a kolem, ani nevím, jak ten nápad s pestrostí vznikl. Tedy, aby byl čtenář v obraze, nové album se jmenuje „Schizzover“, a to z toho důvodu, že křížení stylů crossover je už zprofanovaný termín a často pod touto vysačkou účinkují kapely kloubící HC+rap. My na nové desce hrajeme rozsah od kabaretu až grind core (to není vtip! ), a proto dostala deska tento název.

Desku produkoval Tom Robotom a jeho stopa je na albu velice znát. Proč jste se rozhodli právě pro něho?
Jednoznačně: jeho práce pro INSANII při předělávce „Time Bomb“. Udělal z nich úplně jinou kapelu! To se nám hrozně líbilo, přinutil je nahrávat jinak, než byli zvyklí a tak…

Protože znám Toma i Tebe poměrně dobře, umím si představit, že jste určitě rozebírali každý detail, každou notu…
Mně se hrozně líbila už první schůzka, která proběhla poté, co jsem mu dodal na ftp demoverze našich skladeb. Tomáš popil něco kávy, potom se na mě podíval a řekl první dotaz: „co to jako má celé znamenat“? Musel jsem mu vysvětlit, že je sice v každé písničce jiný styl, ale když vše nazpívá Martina (což na demonahrávkách vždycky nebylo), bude to celé držet pohromadě. Pak jsme rozebírali samply, co kde předělat a další připomínky. Nejvíce práce bylo se zpěvem, Tomáš se nebál sahat do frázování, škrtat texty apod. (Celý příspěvek…)

S tímhle rozhovorem jsem si skutečně užil. Když už byl připravený ke vložení, přišla neočekávaná rána. Během re-instalace mého počítače, došlo k poškození jediného souboru a co čert nechtěl, šlo zrovna o rozhovor s MINDWORK. Nakonec se však vše v dobré obrátilo, a to především díky Martinu Schusterovi, se kterým jsem tento rozhovor spáchal…

Na úvod by mě zajímalo něco málo z vaší historie. Jak jste se vlastně dali dohromady? Pro mě jste naprostým zjevením. Už jsem měl pocit, že český death metal je skoro po smrti..:)
Datum vzniku kapely jsme ustanovili na 15.2.2007, protožev tento den se naše nynější sestava poprvé potkala. Sehrávali jsme se na skladbách z mé bývalé kapely ARAWEN, které máš možnost stále slyšet na našich koncertech. Naše sestava je čtyřčlenná: David Vaněk (ex-PESSIMIST, ex-DEATH REVIVAL, ex-DEAFENING SILENCE, ex-DESIDERIA,ex-RIMORTIS, ex-DIRTY GAME, NIGHTWISH REVIVAL), Adam Palma (ex-HER MAJESTY, ex-DEAFENING SILENCE), Filip „Morbo“ Kittnar (ex-HELL,ex-DREAM THEATER REVIVAL,LAMMOTH) a Martin Schuster-tedy já (ex-ARAWEN, ex-PREWEET, ex-DEAFEINING SILENCE, ex-DEATH REVIVAL, PESSIMIST). Jak je vidno, tři z nás se setkali ve stejné kapele (DEAFENING SILENCE), po jejíž stagnaci jsme položili základy nové kapely-MINDWORK. Po půl roce různých konkurzů a shánění vhodné kandidáta za bicí soupravu se k nám připojil Filip a kapela byla kompletní-jak prosté .Co se týká death metalu v Čechách, mám stejný pocit, avšak nemyslím si, že by tento fakt naše kapela pomohla zvrátit, neboť do death metalu máme přeci jenom trochu dál nežli třeba takoví KRABATHOR.

Má někdo z vaší kapely přímé hudební vzdělání? Jak často zkoušíte? Kompozičně jsou vaše skladby skutečně náročné….
Pokud se nemýlím, tak jediný čistý samouk je u nás Filip. Ostatní z nás mají za sebou lekce ať už v udebních školách nebo u soukromníků. Prim však v tomto směru hraje kytarista David,který svůj obor studuje na konzervatoři Jaroslava Ježka. Snažíme se zkoušet dvakrát týdně, což je jak jsme sami vypozorovali (zejména díky koncertům, před kterými dlouho zkouška nebyla) optimum. (Celý příspěvek…)

Přiznávám se, že pro kapelu WAYD mám jakousi podivuhodnou slabost. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem tato prešovská eskadra přistupovala k tvorbě metalového náčiní. Zatímco ostatní tvrdili muziku řízností a ortodoxností, WAYD se vždycky snažili ze zajetých kolejí spíše vycouvávat. Tohle úsilí jim vydrželo až do dnešních dnů. Chalani pokračují stále s chutí dál a letos dokonce oslavují patnácté výročí založení. O tomhle všem a ještě o jiných věcech jsem spravil rozhovor s kytaristou Braněm

Na úvod rozhovoru gratuluj k patnáctiletému výročí! To je myslím krásné číslo! Braňo, zavzpomínej na vaše největší úspěchy či třeba i průšvihy?
Zdravím! Musím uznat, že patnáct let je skutečně pěkné číslo, alespoň pokud se bavíme o věku kapely. Uteklo to všechno hodně rychle, ale nevadí, snad se nám ještě podaří nějaké roky kapelu táhnout. Ptáš se na úspěchy a průsery? Největším úspěchem pro nás je, že naše hudba oslovila lidi, i když ne milióny, ale najdou se fajnšmekři, kteří nás poslouchají. Nemůžeme se bavit o počtu prodaných CD nosičů a vyprodaných koncertech. Prostě to nejde, protože dnes už není směrodatné, kolik nosičů prodáš (internet je neskutečná věc), totéž se týká koncertů, které jsou pro nás vždy takovým malým úspěchem, ať už hrajeme kdekoliv. A největší průšvih? Snad jen to, že se nám nepodařilo udělat z WAYD komerční kapelu- he-he.

Dokázal bys porovnat hudební scénu současnosti s tou, ve které jste se pohybovali na úplných začátcích? V čem spatřuješ největší rozdíly?
Je jasné, že když jsme začínali, metal byl úplně jinde. Hodně stylů se teprve rozvíjelo do dnešní podoby a většina kapel, ať méně či více úspěšných se držela určitých pravidel, mantinelů, bála se je opustit, protože by to znamenalo změnu, která by nemusela být přijata pozitivně. Pamatuji si, jak jsem začínal poslouchat takzvaný „death metal” a při nevím které kaple tohoto stylu mi bylo jasné, že je to kopírka toho stejného co už bylo zahrané 100x předtím.Dnes je situace už značně odlišná, nikdo se nebojí experimentovat a v metalu si můžeš dovolit opravdu všechno Mě to jen těší, jelikož si můžeš najít hudbu, která tě skutečně osloví. (Celý příspěvek…)

DESPISE před nedávném ukončili evropské turné a trochu nenápadně se nám vrátili do naší malé republiky. S kytaristou Dejvym se sice pravidelně střetávám při natáčení pořadu Hard And Heavy na rádiu BEAT, ovšem dohodnout s ním alespoň krátký rozhovor bylo věcí téměř nadlidskou. Nakonec se mi však Dejvy ozval sám, nicméně o některých tématech raději pomlčel…

Jak bys zhodnotil vaší evropskou šňůru koncertů? Bylo jich opravdu požehnaně…

Ufffff … každá šance hrát je pro jakoukoli kapelu dobrá, jde o možnost zviditelnění před fans kteří tě třeba ani neznají … je dobré k tomu tak přistupovat. Vážíme si jakékoli šance která může pomoci DESPISE zase o kousek vyrůst. Přistupovali jsme tak tedy i k tomu to tour, které nám opět nabídl náš vydavatel Zdenál z firmy LACERATED ENEMY rec. Za tuším 17 dní jsme stihli s amerčany UNMERCIFUL a INSIDIOUS DECREPANCY projet 11 států Evropy. Kde to bylo nej /ať už v plusovém nebo mínusovém měřítku/ se těžko hodnotí. V podstatě pokud jsou fanoušci ochotni přijmout něco nového co třeba ještě neznají a nedávají ti najevo že tě nechtějí poslouchat /což se nám za těch 8 let hraní snad ještě nestalo/ jsme šťastní a jdeme do toho vždy naplno. Baví nás živé hraní a o tom to celé je. (Celý příspěvek…)

Stýská se vám po starých českých nahrávkách? Že máte všechna alba pouze na starých LP či omšelých kazetách? Zasteskne se vám někdy po časech dávno minulých, kdy český metal prožíval jedno velké obrození? Pokud ano, určitě zbystřete svou pozornost. Malý hudební label Underground records se totiž zabývá přímou reinkarnací kultovních nahrávek! Pokud byste tedy rádi doplnili sbírku o nějaký pozoruhodný hudební artikl, jste nyní na dobré adrese…

Ahoj Lubore! Mohl bys ve zkratce představit svůj label? Co tě přimělo k jeho založení?
Ahoj Aleši,zdravím Tě, k založení něčemu takovému,co lze označit za label mě přiměla myšlenka,která se tak už nějak začala rodit v rámci tehdejší spolupráce s plzeňskou kapelou TUDOR, kdy jsme společně s Petrem Baťkem začali pod hlavičkou FC TUDOR oživovat vzpomínky na tehdejší demo éru kapely. Svým způsobem to bylo zajímavé a dokonce žádané zboží. Pak se naše cesty rozešly, podobný tah jsem zkusil s kapelou MORIORR a pak už byl krůček k tomu, zkusit oslovit i jiné kapely, často neexistující, zda by měly zájem oživit vzpomínky. A to je vlastně celá moje „ideologie“-oživit a oprášit nahrávky, které ve své době byly často nedoceněné, mnoho lidí se k nim nedostalo nebo byl materiál v otřesné kvalitě, připomenout se nebo dát si takový malý dárek, nevím, jak to specifikovat, ale pro mě je i nyní daleko více milejší zašumnělá a pomuchlaná kazeta, která pamatuje už mnoho, než-li nynější kultura. Nejsem přímým účastníkem tehdejší metalové éry, ale i proto chci oživovat vzpomínky…Zda se mě to daří nebo ne, musí posoudit jiní… (Celý příspěvek…)

Tuzemská formace HEIDEN si v současnosti „hoví“ na vlnách úspěchu. Téměř každá recenze na aktuální počin „Obsidian“ je plná hodně povzbudivých slov a nutno podotknout, oprávněně! Pokud chcete znát můj osobní názor, mrkněte se na recenzi. Pokud však patříte mezi posluchače, kteří nechtějí být příliš ovlivňováni hodnoceními, tak si alespoň přečtěte následující rozhovor. Na mé otázky odpovídal vokalista a kytarista Kverd…

Tak nové CD „Obsidian“ je venku a spolu s ním i spousta změn ve vašem hudebním výrazivu. Dokázal bys odpovědět na jednoduchou otázku, která zní: kam vlastně směřuje současná tvorba HEIDEN? Jak hodnotíš první „obsidianovské“ ohlasy? Pochopili recenzenti ve větší míře to podstatné o co vám především šlo?
Kverd: Ahoj ALLíku, dík za tvůj zájem o toto interview, aktuálně jsem v poměrně rozjímavé náladě, což se asi na rozhovoru projeví, ale nemyslím, že by to bylo tolik na škodu, takže pojďme rovnou na to: Ovšem, že bychom dokázali na tento dotaz odpovědět. HEIDEN zkrátka směřuje stále více „to the bone“. Bylo by asi nasnadě objasnit, co touto frází myslím. V tom nejobecnějším měřítku by se dalo říct, že jdeme čím dál hlouběji k meritu věci, hlouběji do nitra nás samotných. (Celý příspěvek…)

Co se děje s lidmi, kteří čůrají proti větru? A co se děje s kapelami, které čůrají proti větru? Inu, tito lidé a tyto kapely mají spoustu věrných příznivců, ale také spoustu kritiků či dokonce nepřátel. GORGONEA PRIMA je mladá kapela, snažící se dělat věci jinak a odlišně. Prvotní nahrávka „Behind The Border Of Abnormality“ je toho čistým důkazem a zároveň také příslibem do budoucích časů. Na mé otázky odpovídali členové Hogath a Tyrael…

Zdravím vás! První otázka poměrně jednoduchá! Zkuste našim čtenářům představit debutovou nahrávku…
Hogath: Ahoj! Naše první a zatím poslední deska „Behind The Border Of Abnormality“ obsahuje čtyři skladby. Při tomto počinu jsme se co nejvíc snažili skloubit tradiční black metal s elektronickou linkou, která je založená na prvcích industrialu, elektronické hudby a doladěná do romanticko-apokalyptické atmosféry. Album nemá žádný jasný koncept, ale vesměs se jedná o anti-utopické vize a úpadku lidské rasy.

Jaké máte s kapelou vlastně ambice? Berete svou hudební pouť pouze jako koníček, a nebo chcete být v budoucnu co možná nejaktivnější?
Tyrael: Pro mě je to hlavně koníček a chci být samozřejmě co nejaktivnější, koncertovat, nahrávat desky a uplatňovat své nápady, dokud budu mít volný čas nebo dokud si v kapele nedáme všichni do huby. (Celý příspěvek…)

Kapelu FDK jsme na stránkách R.U.M.u už několikrát představovali. Co je však nového po vydání alba „Borderline“? To už prozradili kytaristé Vanja a Cholda…

Zdravím FDK! Když si vzpomenu na vaše úplné začátky, domníval jsem se, že vaše hudební snažení bude spíše takový „sranda“ projekt a najednou patříte dost možná k nejzajímavějším hudebním tělesům v ČR! Zkuste zavzpomínat právě na počáteční hudební vývoj…
Vanja: Dohromady jsme se dali takovou náhodou, když jsme na jedné kalbě s Hujerem, Choldou a já zjistili, že všichni máme jakési rockové kořeny a všichni ovládáme nějaký hudební nástroj. Trochu z hecu jsme se dohodli, že zkusíme něco dát dohromady. Postupem času se utvářel náš zvuk a názor na hudbu, kterou chceme hrát a před třemi lety jsme natočili EP, které už jasně nastínilo směr, kterým se budeme ubírat. Natáčení alba „Borderline“ se docela táhlo a od čistého počátku tvorby až po konečné vydání proběhlo asi 2 a půl roku. „Borderline“ prezentuje naší tvorbu před dvěma roky a nyní při přípravě nového LP jsme také ještě jinde. Řekl bych, že se posouváme z rockových vod spíš do vod metalových, i když asi furt to bude fůze více hudebních škatulek.

Rovněž jsem měl pocit, že FDK (dříve FUCK DA KAROT) budou spíše v budoucnu produkovat hudbu „pozitivní“, ovšem po zkušenosti s vašimi novými skladbami a také s koncerty mám dojem úplně opačný. Kdy myslíte, že nastal tento „náladový“ zlom? (I Cholda, který byl dříve samé úsměvy, je nyní hodně zadumaný…)
Vanja: Pokud jde o mě, tak já neměl nikdy s FDK tendence hrát veselou muziku – hrát jakýsi druh HC byl záměr už od začátku, takže z toho vyplývá, že jestli na někoho zněla naše bývalá hudba „pozitivně“, tak bych hledal důvod spíš v určité nevyhraněnosti a hledání určitého hudebního výrazu. Myslím, že Cholda je usměvavý furt, ale jak to má skutečně, musí vědět asi nejlíp sám – Choldo ?.
Cholda: Jasně, usměvavý jsem v jádru stále, akorát starostí přibilo a taky si méně pamatuju . Tudíž asi budeme hrát stále více depresivně. Nazval bych to, že se kapela stále určitým způsobem vyvíjí a transformuje. (Celý příspěvek…)

Slovenská kapela SUNGATE jako velká kometa, vlétla do CS metalové dění! Stalo se tak na počátku milénia! Spoustu hudebních kritiků předpovídalo těmto orchestrálním instrumentalistům slastnou budoucnost… ovšem jeden praví a osud mává kartami jak se mu chce. Brzy zbyly na SUNGATE pouhé vzpomínky v podobě dvou podařených nahrávek. V životě však není nic definitivní, a proto vám nyní představím SUNGATE na jejich „druhém“ startu. Na mé otázky odpovídal Baron a prostor dostali také jeho dva kolegové….

Srdečně vás zdravím! Tak povídejte…spousta novinek v táboře SUNGATE!
Tyr Na Nog Ty starý pohan…no od doby kde ľudia ešte behali po štyroch, jaaj vlastne sorry toto nie je dokumetár… Jasne ok, takže od doby kedy sme mali posledý koncert ubehlo strašne veľa vody , a ako je vidieť nám prospel hybernačný spánok a znovu sforomovanie našej zostavy strážcov / poslov zároveň. Prekonali sme ťažké časy, ako keď ľudí kedysi kosil vytúžený Mor :-Zostava sa skoro úplne zmenila ba priam prazvláštne vymodelovala až do dnešnej podoby. Prešlo nami kopec ľudí, ktorí sa pokúšali zaradiť sa a stať sa strážcom jedného z kľúčov. Viac menej to bol len chabý pokus oklamať naše vnemy, ale aj tak sa im to nepodarilo. Mali sme viac možností a nakoniec sme zostali len ja a Kung´c vlastne zakladatelia Slnečnej Brány. Po nejakom čase sme procitly a pridal sa k nám jeden z naších verných, a to jeden z webmasterov ktorý dohliadajú na chod našej stránky www.sungate.sk SMADSTRADAMUS FIKUS ktorý sa zhostil druhej gitary a vneposlednom rade sme sa rozhodli prijať jedného fešáka Tomáš Magnusek z Bánskej Bystrice, ktorý sa nám stará o bicie, ale nie v tej klasickej podobe ako si myslíš, ale po novom máme automat. Myslím, že sa tejto funkcie zhostil zatiaľ vynikajúco. O ďalšom prekvapení ti zatiaľ nepoviem .

SUNGATE měli poměrně raketový nástup na scénu, prakticky každá recenze na váš poslední počin byl pozitivní, ovšem potom jste se z ničeho nic úplně vypařili a prakticky se o vás nevědělo. V čem byl problém?
No pravdu povediac, bolo to komplikované a ako som už spomínal, prežili sme ťažké časy. Nechcel by som sa k tomuto moc vyjadrovať. Len poviem toľko, že bývali hráči už majú svoje životy, ale netvrdím, že sa za nimi Slnečná Brána zavrela na vždy.
Kung´c:Takže keď si zoberieš jablko, ktoré hnije od jadra. No a u nás bol presne opačný problém . Kapela bola napadnutá zvonku nie z vnútra, a preto sme museli podnikúť niektoré razantné opatrenia, ktoré museli zachrániť nie len jadro, ale aj šupku na jablku. Ale do budúcna máme ochrancu nad naším záhradníctvom a dúfam, že sa takáto vec nezopakuje. (Celý příspěvek…)

GET AWAY je poměrně mladá kapela, leč její lídr je už hodně ošlehaným muzikantem. Jeho vitalita je naprosto příkladná, věrnost k death metalu neuvěřitelná…jojo, tomu se říká láska až za hrob. Mr. Flagin už toho prošel velkou spoustu a nyní opět stojí na startovní čáře. Má to vůbec zapotřebí? O tom všem se dozvíte právě zde…

OK. První otázka je pro mě jasná! Kde bereš energii k neustálému zakládání nových a nových kapel? Ty ten METAL asi musíš mít hodně rád ?
Energie se nachází všude kolem nás, stačí se jen pořádně rozhlédnout. Nejčastěji tě nakopne tam, kde bys to nejmíň čekal. Já nemám moc volného času, ale když se nějaký najde, jdu do lesa nebo si přečtu nějakou tu knihu a tak. Takže energii čerpám z toho, čeho se mi normálně tolik nedostává. Ale asi největším hnacím motorem pro další tvorbu je, když ti někdo řekne „děláš to dobře, dělej to dál“. V tu chvíli mám nápadů na tři desky dopředu. Všechny ty kapely ve kterých jsem hrál a hraju, nevznikly mou zásluhou. Vlastně jenom SINCERY PAIN, kterou jsme dali dohromady společně s Vlasťou Haluzou někdy v letech 97-98. Pak přišlo pár kapel do kterých jsem naskočil už jako do rozjetého vlaku. Zlom přišel až na začátku roku 2004, kdy můj šuplík přetékal různými kompozicemi a skladbami, které se žánrově nedali nikde v dosavadních formacích použít. A tak se zrodil „únik“ – GET AWAY.

Možná mi dáš za pravdu – možná ne. Mám pocit, že jsi působil v několika skvělých kapelách, které se dost dobře sápaly nahoru, ovšem v tom nejlepším rozpuku vždycky přišel rozpad, a nebo nějaká jiná komplikace. Jak vidíš tyto věci s odstupem času?
Máš pravdu, vždycky když se kapela trochu rozjela a dostala se do podvědomí lidí, přišel (jako blesk z čistého nebe) nějaký zádrhel. Myslím, že to bylo tím, že jsme ještě nebyli dost vyzrálí. Chtěli jsme jít nekompromisně dál a občas se naše názorové cesty rozcházeli. Tenkrát jsme si s tím asi ještě neuměli poradit. Dneska už by to bylo jiné. Nicméně jsem rád, že jsem tím vším mohl projít. Přineslo mi to hodně zkušeností a nejen těch hudebních.

Pojďme nyní přímo k GET AWAY, což je tvá nová formace. Z fotek na Vašich stránkách mi přišlo, že jste taková „rodinná kapela“. Můžeš tyto věci nějak uvést na pravou míru?
Jak už jsem se zmínil, GET AWAY je seskupení, které vzniklo z mého popudu a na scénu se protlouká už pět let. Zpočátku jsme dělali hudbu, která neměla s death metalem nic společného. Byla to hodně odlišná tvorba od toho všeho co jsem kdy dřív dělal. Dlouho jsme se sehrávali a hledali ten správný hudební směr. To, že dneska hrajem styl, který má nejblíže k deathu, přišlo tak nějak samo. Vykrystalizovalo to z nás. Materiál pro GET AWAY si z větší části skládám sám a snažím se přizpůsobit vše tomu, aby se to dobře hrálo nám všem a posluchači pak dobře poslouchalo. Samozřejmě to dohromady aranžujeme společně a každý do toho dává kus sebe. Tím pak vzniká ta správná pekelná atmosféra.S klukama se vidíme (mimo zkoušky a koncerty) málo, takže asi moc „rodinná kapela“ nejsme. Pořádně jsme společně zapařili snad až při nahrávání a bylo to super! Ve stejné sestavě to drhnem společně už od počátku. Za bicíma sedí OZZY, na kytaru hraje RANDY a já obstarávám zpěv a druhou kytaru. Basák TOCHR je momentálně dlouhodobě mimo republiku, ale v červnu se vrací, takže brzy budeme zase v plné síle. (Celý příspěvek…)