Stačí jen zapátrat v paměti a jsme doma! Také GREEN JELLY po letech ohlásili comeback a hned si to přihartusili s novinku „Musick To Insult Your Inteligence“, což je pro mě na jednu stranu krok sice překvapivý, ale na druhou stranu také nepochopitelný. Bude si na tuhle partičku úchyláků vůbec někdo pamatovat? Label Rotten records je o tom zjevně přesvědčen. GREEN JELLY v devadesátých letech patřili do kolonky hudebních atrakcí, které sice přinesli do tvrdě rockové hudby nějaké to uživení, ovšem je třeba konstatovat, že se jednalo o pouhý sezónní přelet. I ten ovšem stačil, aby se kapela nesmazatelně zapsala mezi nesmrtelné, nemluvě o nabitých peněženkách z dost možná nečekaných zisků. Američtí chlapíci se nikdy netajili tím, že na první místě mají komiksy, kreslené nestvůry a hraní v kapele je pro ně spíše takový bonus.

Když však na MTV pronikl klip s nejslavnější skladbou „Three Little Pigs“, nastala doslova mánie. Příběh o roztomilých čunících, hladovém vlku a nemilosrdném Rambovi se brzy stal nesmírně populárním, a tak se stalo, že hudebně průměrná kapela vyrazila do světa na turné (pamětníci jistě vzpomenou na večer, kdy si z koncertu odnášeli hromady želatiny, ať už ve vlasech či v kapsách), nemluvě o prodeji desky „Cereal Killer“. V Americe zkrátka můžete rozjet hvězdnou kariéru prakticky s číkoli…

V následujících dekádách však GREEN JELLY už tolik úspěchů neslavili. Vtípky vyšuměly a „druhý“ šok už nemohl být šokem. Album „333“ bylo tak posledním malým úspěchem, fanoušci si našli jiné hvězdy a pro GREEN JELLY jakoby přestalo být na hudebním poli místo. V roce 2008 se však staří známí dali znovu dohromady a po necelých dvou letech tu máme pokračovatele o alba „333“. Mezi těmito dvěma tituly je šestnáct let rozdílu! Neuvěřitelné, žel stejně stále nezáživné. Kapela opět oprášila staré „trumfy“, stále nimi mává, opět s nimi operuje, ale výsledek je skutečně mizerný. Produkce GREEN JELLY se stále pohybuje někde v devadesátých letech, a to prakticky ve všech ohledech. Průměrné skladby jsou neskutečně fádní, kapela se sice snaží alespoň na oko přiblížit se současným formacím, ale zjevně na tento úkol nestačí. GREEN JELLY tak působí spíše jako neúspěšní kolotočáři, jenž svou práci ukončili v devadesátých letech ukončili pro nezájem děti, aby se po dlouhém čase vrátili s cílem „naloupání perníčku“ . A co děti? Raději nechtějte znát odpověď. „ Musick To Insult Your Inteligence“ bych jim rozhodně nedoporučoval.

Dalším důvodem, proč toto album přiškrtit je zvuk. Pravda, nejedná se sice o žádnou katastrofu, ovšem abych mohli mít pochopení, museli bychom se opravdu vrátit někam do roku 1994. „Ale tak dobrá“, řekl jsem si po dvou odehraných skladbách. Třeba přijde něco mimořádně záživného, to jest důvod, pro který se vlastně GRENN JELLY vracejí. Ale skutečně nic! Rock’n roll, nějaká ta známka metalu či hard coru, průměrnost, šeď a nuda. Pokud by s něčím podobným přišla jakákoliv česká kapela, nároční recenzenti by ji nemilosrdně rozdrtili. Možná, že něco podobného čeká i na GREEN JELLY. Kapelu samotnou však bude určitě zajímat něco úplně jiného! Najdou se noví mladí? Vzpomenou si všichni ti staří? Těžko říci, Amerika už kolikrát ukázala nemožné ( v dobrém či špatném), ale dovolím si tvrdit, že Evropa už o „želatinové panáky“ mít zájem skutečně nebude. Jedině, že by se probudilo „staré fanouškovské jádro“. GREEN JELLY už navždy zůstanou ve škatulce „kapela jedné skladby“ (resp. jednoho alba, když budu milosrdný). Zbytečný a nikterak záživný comeback…

ALL

http://www.ihategreenjello.com/