Milovníci komplikovaných hudebních nálad. Nějak takto by se dalo ve zkratce parafrázovat tažení kapely ESAZLESA, která se po debutovém 10´LP rozhodla zaútočit se singl vinylem, jenž nese název „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“. Pojmenování pozoruhodné a ve své podstatě i dostatečně vystihující. S hudbou ESAZLESA se skutečně lze ocitnou v jiném, potažmo dětském světě. Dospělí totiž často vzpomínají na své dětství a mnozí by ho chtěli i vrátit…
V obdobné příjemné zasněnosti se nese i ústřední skladba „Papírový pouta“, která kráčí ve své křehkosti ještě mnohem dál, než tomu bylo u songů z prvotního počinu. Kapela zkrátka vsadila na hlubší emocionální notu, rozhodla se ještě o něco více rozšířit arsenál nepřeslechnutelných kontrastů a určitě není od věci zmínit fakt, že ne každému se tento pečlivě zpracovaný kolorit musí líbit. Podle mého názoru se však kapela vydala správnou cestou a totéž se dá říci i o uřvaném vokálu ve spojení s „obyčejnými“ texty. Právě v tom totiž spočívá největší kouzlo ESAZLESA. Zapomeňte na krajinky, sny či historické příběhy. Největší průvan euforie (nebo nočních můr) vychází právě z reálného života!
Po obrácení desky se posléze dostávám ke skladbě číslo dvě. „Němý chlapec“ je ve své podstatě skutečně němý, čili žádné zpěvy ani slova, pouze prostor pro nekonečné rozjímání na vlnách coru, post rocku či dokonce doomu? Fantazii se zkrátka meze nekladou a právě tato myšlenka je pro ESAZLESA možná úplně nejdůležitější. I kdyby se posluchač stokrát donutil a chtěl zadupat svojí představivost, stejně mu na mozek nějaká ta myšlenka přistane. U mě to dokonce byl nekonečný soubor myšlenek, jež se postupně srolovaly do jedné jediné asociace. Uff..teď sice recenze nabrala hodně fantasmagorický scénář, ale nemohu jinak. Hudba… resp. přímo tato skladba by klidně mohla sloužit jako průvodní melodie islandského filmu „Svatba za bílé noci“. Tolik rozporů, tolik smíchu, tolik pláče a všude kolem obepínající se izolace malého ostrova. Skutečně by mě zajímalo, jestli pánové tento film někdy viděli!? Pokud ne, vřele doporučuji!
Jak tedy ještě jednou shrnout druhý dílek v mozaice ESAZLESA? Jedině tak, že i z těchto dvou skladeb se dá vypozorovat vývoj anebo spíše záměr, se kterým kapela hodlá operovat na dlouhohrajícím nosiči. Upřímně jsem na něj velice zvědav, jelikož tento zákusech znovu potěšil mé sluchovody…
ALL