Archiv za Prosinec 21st, 2009

FASCIST INCEST

21. 12. 2009

fallofFASCIST INSECT – Fall Of America (CD, 2008, samoprodukce)
S šesti skladbami na třiadvaceti minutách se borci z USA moc nepochlapili. Zvuk se oproti prvotině zvednul, přiostřil, podstata zůstává. Krakoš hudruje jako škrcený krocan, bicí se zdají být živě hrané, ovšem při zachování rukopisu – tupější blány a sršící činely (1 – The Leader). Další píseň o Brutálním Krematoriu (2) v úvodu prozradí umělost bubeníka. Hybnost a vyhrávky nikterak nebrání vokalistovi předvést svůj vztek. „Emptiness Laughter“ (3) s úvodem basové vyhrávky a syntetickým tleskáním přejde do vláčného melodického nápadu. Unavený štěkající pes za plotem a punkové melodicko-zpívací halekání jsou schůdky k hitovce. Po delší stopáži, kde se mohly nápady více projevit se na povrch tlačí harcórek „Evolved To Obliteration“ (4).

Skočná rytmizace, frázovaný skoro-hiphop, kytarové nápady. V dalším kousku „Purge“ (5) se zkracující se stopáží vyniknou divně zkreslené kytary i uvědomění si zvláštnosti rukopisu kapely. Uzavírací punkovka vás bez skrupulí vtáhne do víru starých začínajících THE EXPLOITED, kam by hulákání sloganu „We Want Some Violence“ (6) pasovalo jako prdel na hrnec. Po zarovnání téhle desky po bok minulé, jsou kontury vnitřního pnutí Amíků zřetelné. Šátrání v bočních revírech, neomezující se paběrkování a lepení. Naposledy jsem měl pocit takové divnosti u Urin a ještě předtím u ???. To už není divnost, ale přímo rozpolcený rukopis. (Celý příspěvek…)

GOH LEE KWANG – Hands (CD – 2008, Herbal International)

21. 12. 2009

HandsMalajsijský borec je známá figura, pokud se alespoň trochu v experimentální scéně pohybujete. Zaslaná novinka je jedním z nejčerstvějších přírůstků jeho diskografie, ač byl sestaven ze záznamů 2005-8. 44-minutové album obsahuje devět skladeb, zřejmě rozdělených do čtyř úseků a čtvero nahrávacích zastavení. Vnitřní tři strany papírového digipaku jsou jednoduše černé s bílou soupiskou skladeb a informací. Vějšek ja věnován třem obrazů Melissy Lin. Ty na první pohled splývají v podobném duchu i exponované barevnosti, což je jen důvod pro podrobnější ohledání. Pirátských sosačů je mi líto… ale vlastně není. Obal přece nehraje, hehe! Dva tříminutové kousky „Godot Is Coming I“ (1) a II (8) jsou modulací různých zdrojů zvuku. Nejprve hlasu a poté snad syntezátoru. Zvukům je měně na rychlost i výšku, nabíhají, klouzají, ztrácejí se, což je výraznější u kláves. Pěkné hračky. Čekání na Godota se vyplatilo, Godot přichází!

„Hands III“ (2), I (3) a II (7) mají na desce přeházená pořadí. Popíšu vám je jak jdou za sebou. Pokud je zde pojmenování Ruce kvůli tomu, jak bylo postupováno při nahrávání, tedy údery vrchních končetin do čehosi, pak je to pravda pouze u třetí části (2), kdy je navíc lehce přimícháván ostrý digitální ruch. U partu I (3) je jakási zmutovaná kytara, kde ruce hrají také nemalou roli. Silné zkreslení přebuzením se dotýká až divné nečitelnosti s ostřejším závěrem. Úkolem hamtáků, tlapek, párátek, či jak je kdo ještě nazývá, je ve druhé sekci (7) ovládání elektroniky, která plče, skučí a rytmicky vzdoruje.

Tape podobně jako tomu bylo u Gdotů mění rychlost a tím i modulaci. Seřazení záznamu už je chronologické: I (4) zpracovává hlas, II (5) jakýsi elektronický štěbetavý zvuk a III (6) obdobné o chlup divočeji a exponovaněji. Chvílemi jako by to byl klarinet, tedy štěbenec!

Za tím vším je schován jedinec s názvem Tap Type (9). Elektronické piáno s kontakty neřízeně zničenými rzí i distorzí. Automatický rytmika i tónové pichy, vše hrubě pokažené, i když má Goh Lee Kwang čisté Ruce. Zajímavý sběr, na kterém si, než půjde do světa, nepochybně ještě jednou (vícekrát?) smlsnu a k tomu provětrám ostatní desky Malajsijce.

RadeK.K.

OBLOMOV

21. 12. 2009

Oblomov7Slánská (dnes už pouze dvojice) OBLOMOV nedávno vystartovala s druhým regulérním albem s názvem „Communitas (Deconstructing The Order)“, což byl nejpádnější důvod mého rozhovoru s Honzou (kytara, vokály). Ovšem neméně podstatným důvodem byla precizní práce, kterou hoši na novince předvedli. Album působí hodně svěže a rozhodně ho lze zařadit k českému „TOP 09“ ! Můj osobní názor si budete moci přečíst v recenzi, ale v tomto rozhovoru dostal samozřejmě větší prostor zpovídající. A že jsme toho stačili probrat…

Tak Honzo, pamatuješ si ještě na náš poslední rozhovor ohledně OBLOMOV ?
Eh… pamatuji si tebe, a tak maximálně, že jsme nějaký rozhovor dělali, ale o čem jsme se bavili, tak to jako fakt ne.. (rozhovor se dá na R.U.M. webu stále dohledat. pozn.aut.)

Seděli jsme v jedné pražské hospůdce, která už neexistuje… Vzpomínáš? Ale teď už vážně. Co se všechno událo od dob vydání debutu „Mighty Cosmic Dances ? Příliš o vás slyšet nebylo…
A jo vlastně… u Pivrnce? Už vím, dali jsme si sraz v Praze… no, to už je tak dlouho a s mojí pamětí… není divu, že jsem si nevzpomněl hned. Ale oni ty věci tam někde jsou, jen je vyhrabat.. Po vydání alba jsme ještě celkem aktivní byli a odehráli jako trio i celkem dost koncertů, nicméně pak jsme zatoužili zkusit taky vyjet do zahraničí, a tak jsme se tak trochu rozprchli. V té době nikdo z nás vůbec nic nedělal … tedy nic, co by se týkalo kapely. Já jsem se také navíc přidal k PANYCHIDĚ, se kterou vzniklo album „Paganized“. Takže alespoň nějaká hudební aktivita. No, nicméně OBLOMOV spal. Sice několik songů vzniklo hned po dokončení minulého alba, ale byly u ledu jako celá kapela. Až někdy v roce 2007, kolem Vánoc jsme se s Martinem začali scházet a dávat dohromady nové skladby. Nahrávání začalo v roce 2009 a táhlo se přes rok. Pavel mezitím opustil Slaný a přidal se zpět k SACRIST a na nové album tak přispěl méně. Letos tedy konečně vyšlo nové album!

„Mighty Cosmic Dances“ vydal rovněž zahraniční label. Jak vlastně tuto spolupráci hodnotíš? Rýsovala se např. v té době ještě nějaká spolupráce ?
To byl trochu krok bokem. Nejdřív jsme pochopitelně byli nadšeni, ale pak jsme zjistili, že komunikace vázne. Ona to byla chyba obou stran. Tím, že jsme trochu přerušili aktivitu a odložili další album na později, tím se komunikace prakticky zastavila, a pak už se nějak nepodařilo ji obnovit. Deepsend se neozývali, a když se ozvali, bylo to chladné a nedalo se od toho nic očekávat. Tak jsme se dohodli, že to v poklidu ukončíme. A je to tak lepší. Naše těžiště je v ČR. Ve světě je až příliš mnoho kapel a Deepsend navíc není zrovna label, který by se svoje kapely snažil někam cpát, takže stejně nebyla šance to protlačit. Ale alespoň se objevilo množství recenzí napříč celým světem, což by se s českým labelem v té době asi nestalo. Teď na to zkusíme navázat už sami s Werewolf production. (Celý příspěvek…)